V Hongkongu dnes začal soud se 47 prodemokratickými aktivisty. Informovala o tom agentura AFP. Podle ní se jedná o doposud největší proces na základě přísného bezpečnostního zákona, který Čína v Hongkongu zavedla v roce 2020 po několika měsících prodemokratických protestů. Obžalovaní jsou souzeni za organizaci neoficiálních primárních voleb. Podle úřadů se tím dopustili podvratné činnosti. Hrozí jim až doživotní vězení.
Před soudem se dnes shromáždila malá skupinka protestujících, která žádala okamžité propuštění „politických vězňů“. „Je to politické pronásledování,“ řekla AFP Chan Po-ying, manželka Leung Kwok-hunga, jednoho ze souzených aktivistů. Leung v soudní síni prohlásil, že je nevinný. „Odpor proti tyranii není zločin,“ uvedl Leung.
VIDEO: Hong Kong's largest national security trial opened Monday with 47 pro-democracy figures accused of trying to topple the government.
— AFP News Agency (@AFP) February 6, 2023
The defendants, who include some of the city's most prominent activists, face up to life in prison if convicted. pic.twitter.com/LZr6VhRzYI
„Jedná se o odvetu proti všem obyvatelům Hongkongu, kteří podporovali prodemokratický tábor,“ řekl agentuře AFP ohledně soudu Eric Lai, pracovník Asijského právního centra Georgetownské univerzity.
Většina obžalovaných strávila podle britské stanice BBC poslední dva roky ve vazbě. Jsou mezi nimi 66letá politička Claudia Moová, již třikrát vězněný 26letý prodemokratický aktivista Joshua Wong či rovněž 26letá novinářka Gwyneth Hoová, která v roce 2019 psala o násilném útoku na protestující ve čtvrti Yuen Long.
Na soudní proces, který má trvat 90 dní, budou místo poroty dohlížet jen tři vybraní soudci. Jednatřicet obžalovaných, včetně Wonga, přiznalo vinu a trest dostanou až po skončení nynějšího procesu. Před soudem se tak bude jednat jen o případech zbylých 16 osob, které svou vinu odmítají.
Neoficiálních primárních voleb se v červenci 2020 podle odhadů zúčastnilo přes 600.000 lidí, což je téměř sedmina hongkongských oprávněných voličů. Jejich cílem bylo vybrat společného kandidáta jinak nesourodého opozičního hnutí, jehož společným jmenovatelem je snaha snížit vliv Pekingu na vnitřní fungování města.
Volby se konaly dva týdny po zavedení bezpečnostního zákona, který umožňuje trestat až doživotím podvratnou činnost, terorismus či spolupráci se zahraničními silami. Podle Číny se jednalo o způsob nastolení klidu po protestech, které se v Hongkongu rozhořely v červnu 2019 a trvaly do února 2020. Primárky označila čínská vláda za nelegální a v později konaném hlasování mohli kandidovat jen Číně loajální „vlastenci“.
Podle žalobců se volby konaly jako součást „zákeřného spiknutí“, jehož cílem bylo rozvrátit vládu. Skupina 47 obžalovaných měla údajně plán, jak získat v zákonodárném sboru většinu, a dosáhnout tak ochromení vlády. Konečným cílem „spiknutí“ mělo být údajně svržení Pekingem jmenovaného správce. Obžalovaní se hájí tím, že se jednalo o běžnou opoziční politiku.