ZprávyHamás propustil první tři rukojmí

Hamás propustil první tři rukojmí

V Pásmu Gazy dnes s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo dnes propustit hnutí Hamás. Tři rukojmí pak byla odpoledne předána izraelské armádě. Příměří uvítala řada politiků ve světě i v Česku.

Mezi těmi, kdo uvítali příměří, byli končící americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Keir Starmer, papež František či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyn. Hamás vyzvali k propuštění zbývajících rukojmí, která drží od útoku na Izrael. Biden zdůraznil, že do Pásma Gazy opět začala ve velkém proudit humanitární pomoc. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody. Český prezident Petr Pavel dnes na síti X uvedl, že dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmích představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu.

Hamás dnes propustil tři ženy, které byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Dvě mají britsko-izraelské občanství a byly uneseny z kibucu Kfar Aza. Třetí byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. Podle Červeného kříže, který rukojmí převzal od hnutí Hamás, jsou ženy v dobrém stavu. Armáda dodala, že propuštěné ženy se již setkaly se svými matkami a byly převezeny do nemocnice v Tel Avivu. Propuštění rukojmích v Tel Avivu sledovaly na náměstí před velitelstvím obrany na obří obrazovce stovky Izraelců. Další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna za sedm dnů, uvedlo prohlášení Netanjahuovy kanceláře.

Izrael má podle dohody o příměří výměnou za tato tři rukojmí propustit 90 palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Dle prohlášení Hamásu má jít o ženy a děti.

Davy lidí dnes v ulicích měst Pásma Gazy oslavovaly dohodu o příměří a tisíce vysídlených obyvatel se vydaly na cestu do svých domovů. Podle agentury AFP lidé cestují na korbách nákladních automobilů, s povozy taženými osly ale i pěšky a míří jak na sever do oblasti města Džabálíja, tak na jih do měst Rafah a Chán Júnis. Podle údajů OSN vysídlila válka v Pásmu Gazy asi 1,9 milionu obyvatel, tedy přibližně 90 procent populace; mnozí lidé žijí v provizorních stanových táborech.

Izraelská armáda se pak v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil.

K hraničním přechodu Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy také podle agentur zamířilo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí a 20 nákladních cisteren s palivem. Podle vyjádření Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) do Pásma Gazy vjely první kamiony s pomocí již 15 minut po začátku příměří. Dohoda o příměří předpokládá vpuštění 600 nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří.

Dnes dopoledne na protest proti dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Odchodem z vlády dnes pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost.

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Dohoda má ukončit boje mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a umožnit návrat necelé stovky rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic. Dále má zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel vysídlených boji do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaném Hamásem za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46.913 Palestinců, dalších 110.750 bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, ale většinu tvoří civilisté.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama