ZprávyHamás propustil první tři rukojmí

Hamás propustil první tři rukojmí

V Pásmu Gazy dnes s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo dnes propustit hnutí Hamás. Tři rukojmí pak byla odpoledne předána izraelské armádě. Příměří uvítala řada politiků ve světě i v Česku.

Mezi těmi, kdo uvítali příměří, byli končící americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Keir Starmer, papež František či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyn. Hamás vyzvali k propuštění zbývajících rukojmí, která drží od útoku na Izrael. Biden zdůraznil, že do Pásma Gazy opět začala ve velkém proudit humanitární pomoc. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody. Český prezident Petr Pavel dnes na síti X uvedl, že dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmích představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu.

Hamás dnes propustil tři ženy, které byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Dvě mají britsko-izraelské občanství a byly uneseny z kibucu Kfar Aza. Třetí byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. Podle Červeného kříže, který rukojmí převzal od hnutí Hamás, jsou ženy v dobrém stavu. Armáda dodala, že propuštěné ženy se již setkaly se svými matkami a byly převezeny do nemocnice v Tel Avivu. Propuštění rukojmích v Tel Avivu sledovaly na náměstí před velitelstvím obrany na obří obrazovce stovky Izraelců. Další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna za sedm dnů, uvedlo prohlášení Netanjahuovy kanceláře.

Izrael má podle dohody o příměří výměnou za tato tři rukojmí propustit 90 palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Dle prohlášení Hamásu má jít o ženy a děti.

Davy lidí dnes v ulicích měst Pásma Gazy oslavovaly dohodu o příměří a tisíce vysídlených obyvatel se vydaly na cestu do svých domovů. Podle agentury AFP lidé cestují na korbách nákladních automobilů, s povozy taženými osly ale i pěšky a míří jak na sever do oblasti města Džabálíja, tak na jih do měst Rafah a Chán Júnis. Podle údajů OSN vysídlila válka v Pásmu Gazy asi 1,9 milionu obyvatel, tedy přibližně 90 procent populace; mnozí lidé žijí v provizorních stanových táborech.

Izraelská armáda se pak v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil.

K hraničním přechodu Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy také podle agentur zamířilo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí a 20 nákladních cisteren s palivem. Podle vyjádření Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) do Pásma Gazy vjely první kamiony s pomocí již 15 minut po začátku příměří. Dohoda o příměří předpokládá vpuštění 600 nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří.

Dnes dopoledne na protest proti dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Odchodem z vlády dnes pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost.

Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Dohoda má ukončit boje mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a umožnit návrat necelé stovky rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic. Dále má zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel vysídlených boji do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaném Hamásem za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46.913 Palestinců, dalších 110.750 bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, ale většinu tvoří civilisté.

Doporučujeme

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama