V Pásmu Gazy dnes s několikahodinovým zpožděním začalo v 10:15 SEČ dlouho očekávané příměří. Začátek příměří byl odložen kvůli sporům o seznam jmen rukojmích, které mělo dnes propustit hnutí Hamás. Tři rukojmí pak byla odpoledne předána izraelské armádě. Příměří uvítala řada politiků ve světě i v Česku.
Mezi těmi, kdo uvítali příměří, byli končící americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Keir Starmer, papež František či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyn. Hamás vyzvali k propuštění zbývajících rukojmí, která drží od útoku na Izrael. Biden zdůraznil, že do Pásma Gazy opět začala ve velkém proudit humanitární pomoc. Bezpečnostní poradce nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz varoval Hamás před případným porušením dohody. Český prezident Petr Pavel dnes na síti X uvedl, že dohoda o příměří v Gaze a propuštění rukojmích představuje významný milník na cestě k posílení stability a obnovení naděje v regionu.
Watch: Three freed Israeli hostages arrive in Israel https://t.co/ToeTZvjzv1
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 19, 2025
Hamás dnes propustil tři ženy, které byly do Pásma Gazy uneseny při útoku na Izrael v říjnu 2023. Dvě mají britsko-izraelské občanství a byly uneseny z kibucu Kfar Aza. Třetí byla unesena během nájezdu na hudební festival Supernova. Podle Červeného kříže, který rukojmí převzal od hnutí Hamás, jsou ženy v dobrém stavu. Armáda dodala, že propuštěné ženy se již setkaly se svými matkami a byly převezeny do nemocnice v Tel Avivu. Propuštění rukojmích v Tel Avivu sledovaly na náměstí před velitelstvím obrany na obří obrazovce stovky Izraelců. Další čtyři ženská žijící rukojmí budou propuštěna za sedm dnů, uvedlo prohlášení Netanjahuovy kanceláře.
Izrael má podle dohody o příměří výměnou za tato tři rukojmí propustit 90 palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Dle prohlášení Hamásu má jít o ženy a děti.
Davy lidí dnes v ulicích měst Pásma Gazy oslavovaly dohodu o příměří a tisíce vysídlených obyvatel se vydaly na cestu do svých domovů. Podle agentury AFP lidé cestují na korbách nákladních automobilů, s povozy taženými osly ale i pěšky a míří jak na sever do oblasti města Džabálíja, tak na jih do měst Rafah a Chán Júnis. Podle údajů OSN vysídlila válka v Pásmu Gazy asi 1,9 milionu obyvatel, tedy přibližně 90 procent populace; mnozí lidé žijí v provizorních stanových táborech.
Izraelská armáda se pak v souladu s dohodou začala stahovat z oblasti města Rafah na jihu Pásma Gazy do takzvaného Filadelfského koridoru podél hranice s Egyptem, který Izrael zřídil.
K hraničním přechodu Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy také podle agentur zamířilo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí a 20 nákladních cisteren s palivem. Podle vyjádření Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) do Pásma Gazy vjely první kamiony s pomocí již 15 minut po začátku příměří. Dohoda o příměří předpokládá vpuštění 600 nákladních aut s humanitární pomocí každý den po dobu prvních šesti týdnů příměří.
Dnes dopoledne na protest proti dohodě rezignovali izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir a další dva ministři z jeho krajně pravicové strany Židovská síla. Odchodem z vlády dnes pohrozil i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus. Již po zahájení klidu zbraní na tiskové konferenci vystoupil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, podle kterého zůstane region Blízkého východu nestabilní, pokud Hamás zůstane v Pásmu Gazy u moci. V takovém případě podle něj nelze očekávat ani mír, ani bezpečnost.
Dohoda o příměří je výsledkem nepřímých rozhovorů zprostředkovávaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Dohoda má ukončit boje mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a umožnit návrat necelé stovky rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic. Dále má zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel vysídlených boji do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.
Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává ještě 94 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaném Hamásem za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46.913 Palestinců, dalších 110.750 bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, ale většinu tvoří civilisté.
