Moderní technologie nás vzájemně propojují, přesto žijeme v době krize osamělosti a duševního zdraví. Paradoxně sociální sítě, díky nimž jsme každý den v kontaktu s desítkami lidí, nás izolují od společnosti. To samé lze říci o umělé inteligenci (AI), jež měla ulevit od samoty, místo toho ji však zhoršuje, píše server FasPsych. Přesto vztahů s algoritmickými společníky přibývá, napsal na webu Medium odborník na bezpečnost AI Mohit Sewak.
Svět se změnil během pandemie v roce 2020. Miliony lidí zůstaly izolovány ve svých domovech. Potkávání v restauracích, hospodách, na koncertech nebo v kinech se proměnilo v krásné vzpomínky, zatímco v realitě jsme byli odkázáni na sociální sítě. Do toho přišel v roce 2022 boom umělé inteligence.
A lonely person and an agreeable machine are a dangerous combination.
— Psychiatrist SAI (@psy_igaku) May 16, 2026
That might be the quiet message hidden inside a new Stanford-led study analyzing more than 390,000 AI chat messages from people who experienced psychological harm while talking to chatbots.
The researchers… pic.twitter.com/HgVyP97WBd
Technologičtí giganti ji oslavovali jako prostředek pro lidské spojení, poradce pro mezilidské vztahy a virtuálního kamaráda nebo partnera. Sny o syntetickém léku proti samotě v době zhoršující se krize duševního zdraví nicméně působí spíše dystopicky než optimisticky. A skutečně to tak je. Užívání AI může podle expertů být návykové jako droga. Osamělí lidé každý den žádají chatboty o emocionální podporu a mají vztahy s AI společníky.
I Sewak přiznal, že v době, kdy zastupoval Microsoft, si sám s nejvýkonnějšími jazykovými modely pohrával ještě předtím, než se dostaly na veřejnost, a poznal, jak nebezpečné mohou být. Přiznal, že když model reagoval empaticky na složitou otázku, Sewak si v duchu říkal: „Dostává mě to.“
„Samozřejmě jsem ten pocit setřásl. Ale na okamžik mě vyděsil,“ přiznal odborník. Svou zkušenost popsal jako letmý pohled do králičí nory. „Dnes se zdá, že spousta lidí se do ní vrhá nohama napřed,“ napsal.
Snazší cesta do vztahové izolace
Řada uživatelů dává přednost umělé inteligenci před vztahy s lidmi. Textové interakce s chatbotem jim dávají pocit bezpečí a kontroly, protože mezilidské vztahy jsou chaotické a nepředvídatelné. AI je nesoudí a není neupřímná. Textová komunikace vítězí nad hlasovou, neboť ještě zvyšuje pocit komfortu.
Chatboti poskytují personalizované odpovědi a uživatelům často „podlézají“, což návykovost ještě zvyšuje.
Vliv AI na samotu je paradoxní. Na jednu stranu tato technologie může krátkodobě určitou úlevu poskytnout, na druhou stranu uživatele izoluje od sice nepředvídatelných, ale autentických vztahů a společenských interakcí, čímž ještě prohlubuje pocity osamělosti. V takových situacích pak uživatelé sahají po chatbotech častěji a častěji, čímž vzniká začarovaný kruh.
Umělá inteligence navíc mění náš pohled na lidi tím, že mění naše nároky a očekávání. Jeden dvaadvacetiletý student pod podmínkou anonymity přiznal, že se po „vztahu“ s „AI přítelkyní“ začal vyhýbat vrstevníkům ze strachu, že se jim AI nevyrovná. Také se začal odcizovat od své rodiny. Jeho příběh ukazuje, jak nepředvídatelný vliv umělá inteligence na mezilidské vztahy může mít.
Jako prázdné kalorie
Institute for Family Studies zjistil, že každý pátý Američan měl „romantický vztah“ s AI společníkem. „Tohle už není žádná kyberpunková fantazie, ale mainstream,“ varoval Sewak. Vztah s chatbotem přitom přirovnal ke špatnému stravování. „Je to emocionální ekvivalent mastného burgeru s hranolky. V daném okamžiku se trefí do černého, ale je plný prázdných kalorií, které vám z dlouhodobého hlediska nic nepřinesou a zhorší vaše pocity.“
Sewak proto uživatelům radí, aby technologie užívali vědomě, stanovili si pevné hranice a investovali do kontaktů v reálném světě.
