-1.7 C
Czech
Neděle 4. ledna 2026
Věda a TechnikaCelogenomové sekvenování novorozenců by mohlo mít v Británii podporu veřejnosti

Celogenomové sekvenování novorozenců by mohlo mít v Británii podporu veřejnosti

Britové by se mohli dle počátečních debat stavět pozitivně k sekvenování celého genomu všech novorozenců v zemi. Screeningový program by odhalil osoby, které mají zvýšené riziko pro určitá onemocnění a mohla by jim tak být poskytnuta potřebná lékařská péče již od narození. Informuje o tom deník The Guardian.

Celogenomové sekvenování umožňuje „přečíst“ kompletní genetickou informaci jednotlivce a zachytit všechny varianty. Využívá se tak ke studiu genetických onemocnění i evoluce lidské populace.

Plány na sekvenování celého genomu novorozenců by se ve Velké Británii dle debat mohly setkat s veřejnou podporou. Genomics England s britským Národním screeningovým výborem a Sciencewise zahájily diskuse s přibližně 130 členy britské veřejnosti. Účastníci se v období od února do března tohoto roku zúčastnili webináře a čtyř online workshopů.

Naše konzultace ukazují, že skutečně pečlivě provedené sekvenování celého genomu u novorozenců by mělo určitou podporu veřejnosti,“ řekl pro The Guardian profesor Sir Mark Caulfield, vědec v Genomics England.

O tomto potenciálu se v Británii hovořilo již dříve. Bývalý ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu v listopadu 2019 uvedl, že „to poskytne každému dítěti nejlepší možný start do života tím, že mu bude zajištěna nejlepší možná lékařská péče, jakmile vstoupí na svět“.

Aktuálně se testuje 9 onemocnění

V současné době je to tak, že jsou britští novorozenci testováni na devět závažných onemocnění jako je cystická fibróza, srpkovitá anémie a různá metabolická onemocnění. Genetické testy, které jsou k dispozici před narozením, se pak nabízejí pouze v určitých případech. Tedy pokud zde existuje obava, že by dítě mohlo trpět konkrétními dědičnými chorobami.

V případě celogenomového sekvenování by u novorozenců bylo ohaleno, zdali mají pro nějaké onemocnění zvýšené riziko. Již od mala by tomu tak mohl být potenciálně upraven jídelníček či včas zahájena genová terapie.

Pravděpodobně existuje asi 600 onemocnění, kdy je možný zásah v raném věku,“ uvedl Caulfield. Dle odhadů se denně s některým z těchto onemocnění narodí v Británii 9 dětí.

Problém s využitím dat

Celogenomové sekvenování by mohlo pomoci odhalit i predispozice pro rakovinu či Alzheimerovu chorobu. Biolog Richard Dawkins pak na Twitteru upozorňuje také na to, že by to znamenalo revoluci v kriminalistice.

Je zde ovšem několik etických otázek. Ne pro všechna onemocnění existuje léčba, což by mohlo již od narození vést ke zbytečné úzkosti. Otázkou také je, kdy by to dětem mělo být sděleno.

Dalším problémem jsou pak pochybnosti o správě těchto dat. Zdali by zde byla záruka, že data nebudou použita pojišťovacími nebo marketingovými společnostmi.

Reklama

Doporučujeme

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.

Rodríguez má po zajetí Madura dočasně vykonávat prezidentské pravomoci

Venezuelský nejvyšší soud dočasně pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguez, aby převzala prezidentské pravomoci po zajetí Nicoláse Madura americkými jednotkami. Soud krok zdůvodnil tím, že chce zajistit kontinuitu správy státu.

Littler obhájil titul mistra světa v šipkách

Angličan Luke Littler obhájil titul mistra světa v šipkách, když ve finále porazil Nizozemce Giana van Veena 7:1 na sety. Osmnáctiletá světová jednička si kromě trofeje odnesla i rekordní prémii jeden milion liber.

Provozovatelé baru v Crans-Montana čelí vyšetřování kvůli tragickému požáru

Požár v horském letovisku Crans-Montana, který na Nový rok zabil nejméně 40 lidí, má první konkrétní právní dohru. Švýcarští žalobci zahájili trestní vyšetřování proti dvojici manažerů baru, kde se tragédie odehrála. Prověřují mimo jiné podezření na usmrcení z nedbalosti.

Trump chce znovu pustit americké ropné firmy do Venezuely

Donald Trump oznámil, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit těžbu ve Venezuele. Zároveň řekl, že embargo na vývoz venezuelské ropy má dál platit. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci k operaci, při níž USA zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří čelí obviněním v New Yorku.

Starmer odmítl říct, zda americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo

Britský premiér Keir Starmer odmítl říct, zda sobotní americké údery na Venezuelu porušily mezinárodní právo. Zdůraznil, že Británie se operace neúčastnila, a tvrdí, že potřebuje nejdřív získat úplný obraz o tom, co se stalo.

Babiš pojede do Paříže na setkání koalice ochotných, k Okamurovi se nevyjádřil

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý 6. ledna poletí do Paříže, kde se zúčastní jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu napadenou Ruskem. Řekl to v dnešním videopříspěvku na svých sociálních sítích. Nijak se přitom nevyjádřil k novoročnímu projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž šéf vládního hnutí SPD kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení ukrajinského státu, což vyvolalo ostrou reakci opozice, ale i ukrajinských politiků a diplomatů.

Íránský vůdce připustil oprávněnost protestů, proti výtržníkům chce ale zakročit

Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, ve své dnešní první veřejné reakci na masové protesty v zemi připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit, informovaly agentury.

Trump oznámil zadržení venezuelského prezidenta Madura a jeho odvezení ze země

Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl s manželkou Cilií Floresovou zadržen a letecky transportován ze země. Na sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump, který zároveň potvrdil americké údery ve Venezuele. Do svého floridského sídla Mar-a-Lago svolal Trump na 11:00 místního času (17:00 SEČ) tiskovou konferenci. Venezuelská vláda mezitím oznámila, že neví, kde Maduro je, předtím ale informovala o tom, že prezident v zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuela ohlásila rozsáhlé nasazení armády včetně balistických systémů

Venezuela po amerických útocích rozsáhle nasadí své pozemní, vzdušné a námořní síly včetně balistických systémů. Podle agentury AFP to oznámil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino. Spojené státy dnes podnikly ve Venezuele sérii útoků, při kterých podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zadržely autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela byla napadena, uvedl prezident Kolumbie

Venezuela byla napadena a čelí raketovému útoku, uvedl dnes kolumbijský prezident Gustavo Petro. Vyzval také k reakci OSN i Organizaci amerických států (OAS). Po zprávách o výbuších a nízkých přeletech letadel nad Caracasem obvinil venezuelský prezident Nicolás Maduro Spojené státy z útoku na vojenské a civilní cíle v několika regionech. V zemi vyhlásil výjimečný stav.

Venezuelský prezident vyhlásil výjimečný stav, z útoků obvinil USA

Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes v zemi vyhlásil výjimečný stav. Podle agentury Reuters to uvedla venezuelská vláda, která obvinila Spojené státy z útoků na vojenské a civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump nařídil útoky ve Venezuele včetně vojenských cílů, oficiální vyjádření ale americká vláda dosud neučinila.

Venezuelskou metropolí Caracasem otřásly silné exploze

Venezuelskou metropolí Caracasem dnes otřásly silné exploze, uvedly agentury. Podle AFP, která se odvolává na reportéra na místě, doprovázely výbuchy zvuky připomínající přelet letadel. Část města, která leží poblíž velké vojenské základny, je podle Reuters bez elektřiny.

Zelenskyj do funkce šéfa prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes do funkce šéfa své kanceláře jmenoval dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Hlava státu na síti X zdůraznila, že Ukrajina se nyní musí více zaměřit na svou bezpečnost a obranu. Předchozího vlivného vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka vloni Zelenskyj odvolal v souvislosti s vyšetřováním korupce v ukrajinské energetice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama