EkonomikaBoj s inflací a stabilizace cen vyžaduje nepopulární opatření, oznámil předseda americké...

Boj s inflací a stabilizace cen vyžaduje nepopulární opatření, oznámil předseda americké centrální banky Fed

Rovněž v letošním roce se musí Spojené státy americké potýkat s inflací. Americká centrální banka Fed proto podle jejího předsedy Jerome Powella přikročí „k nepopulárním opatřením“. Při prvním veřejném proslovu letošního roku zdůraznil také důležitost nezávislosti bank. Zavázal se také k nezavádění kroků spojených s bojem proti klimatické změně. Informoval o tom server CNN Business a CNBC.

Předseda americké centrální banky známé jako Fed Jerome Powell Američanům vzkázal, že se mají připravit na jistá „nepopulární opatření„. Ta jsou podle něj potřeba pro boj s trvající inflací a ke stabilizaci cen. Oznámil to v úterý při účasti na fóru organizovaném švédskou centrální bankou Sveriges Riksbank. V něm se bankéři zaměřili také na diskuzi o důležitosti nezávislosti bank na politických stranách. Jednalo se o první veřejné vystoupení Powella od začátku roku.

„Nastolení cenové stability, když je inflace tak vysoká, vyžaduje kroky, které nejsou v krátkodobém výhledu populární, jelikož musíme pro zpomalení ekonomiky zavádět vyšší úrokové sazby,“ vyjádřil se podle serveru CNN Business k současné situaci Powell. Hodnota inflace přitom na rozdíl od Evropy v posledních pěti měsících začala klesat. Přesto podle Fed mohou Američané očekávat případné opětovné navyšování úroků.

Loni přitom Fed podle serveru CNBC zvýšil úrokové sazby sedmkrát, dohromady tedy asi o 4,25 procentních bodů. S opatřeními proti inflaci propojil Powell také potřebu nezávislosti bank. „Absence přímé politické kontroly nad našimi rozhodnutími nám umožňuje zavádět tyto nezbytné kroky bez toho, aniž bychom museli zvažovat krátkodobé politické faktory,“ vysvětlil. Americký prezident Joe Biden přitom dlouhodobě odmítá komentovat kroky Fed s tím, že s inflací má bojovat právě centrální banka.

Klimatickým politikem nebudeme, jistou zodpovědnost za finanční rizika ale Fed má, míní Powell

Dále předseda americké centrální banky prohlásil, že se instituce v budoucnosti rozhodne nestane „klimatickým politikem“. Někteří politici, především z republikánské strany, totiž banku nedávno osočili z propagování vlastní „politické agendy“. Fed totiž představil dobrovolný pilotní program pro šest největších amerických bank. Pomocí něj je chce testovat na připravenost v případě různých krizových situací spojených s klimatickou změnou, například při extrémních hurikánech nebo povodních.

Mezi zúčastněné banky patří Bank of America, Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase, Morgan Stanley a Wells Fargo. Předseda Fed měl ovšem uvést, že je tento projekt „nejzazším programem banky spojeným s klimatickou změnou“. Podle serveru Economic Times si je totiž vědom „politické reality ve Spojených státech“, tedy kritiky některých politiků. „Fed má omezenou, ale důležitou zodpovědnost ohledně finančních risků spojených s klimatickou změnou. Ta je navíc úzce propojená s povinností supervize nad ostatními bankami,“ dodal Powell.

Reklama

Doporučujeme

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama