EkonomikaBoj s inflací a stabilizace cen vyžaduje nepopulární opatření, oznámil předseda americké...

Boj s inflací a stabilizace cen vyžaduje nepopulární opatření, oznámil předseda americké centrální banky Fed

Rovněž v letošním roce se musí Spojené státy americké potýkat s inflací. Americká centrální banka Fed proto podle jejího předsedy Jerome Powella přikročí „k nepopulárním opatřením“. Při prvním veřejném proslovu letošního roku zdůraznil také důležitost nezávislosti bank. Zavázal se také k nezavádění kroků spojených s bojem proti klimatické změně. Informoval o tom server CNN Business a CNBC.

Předseda americké centrální banky známé jako Fed Jerome Powell Američanům vzkázal, že se mají připravit na jistá „nepopulární opatření„. Ta jsou podle něj potřeba pro boj s trvající inflací a ke stabilizaci cen. Oznámil to v úterý při účasti na fóru organizovaném švédskou centrální bankou Sveriges Riksbank. V něm se bankéři zaměřili také na diskuzi o důležitosti nezávislosti bank na politických stranách. Jednalo se o první veřejné vystoupení Powella od začátku roku.

„Nastolení cenové stability, když je inflace tak vysoká, vyžaduje kroky, které nejsou v krátkodobém výhledu populární, jelikož musíme pro zpomalení ekonomiky zavádět vyšší úrokové sazby,“ vyjádřil se podle serveru CNN Business k současné situaci Powell. Hodnota inflace přitom na rozdíl od Evropy v posledních pěti měsících začala klesat. Přesto podle Fed mohou Američané očekávat případné opětovné navyšování úroků.

Loni přitom Fed podle serveru CNBC zvýšil úrokové sazby sedmkrát, dohromady tedy asi o 4,25 procentních bodů. S opatřeními proti inflaci propojil Powell také potřebu nezávislosti bank. „Absence přímé politické kontroly nad našimi rozhodnutími nám umožňuje zavádět tyto nezbytné kroky bez toho, aniž bychom museli zvažovat krátkodobé politické faktory,“ vysvětlil. Americký prezident Joe Biden přitom dlouhodobě odmítá komentovat kroky Fed s tím, že s inflací má bojovat právě centrální banka.

Klimatickým politikem nebudeme, jistou zodpovědnost za finanční rizika ale Fed má, míní Powell

Dále předseda americké centrální banky prohlásil, že se instituce v budoucnosti rozhodne nestane „klimatickým politikem“. Někteří politici, především z republikánské strany, totiž banku nedávno osočili z propagování vlastní „politické agendy“. Fed totiž představil dobrovolný pilotní program pro šest největších amerických bank. Pomocí něj je chce testovat na připravenost v případě různých krizových situací spojených s klimatickou změnou, například při extrémních hurikánech nebo povodních.

Mezi zúčastněné banky patří Bank of America, Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase, Morgan Stanley a Wells Fargo. Předseda Fed měl ovšem uvést, že je tento projekt „nejzazším programem banky spojeným s klimatickou změnou“. Podle serveru Economic Times si je totiž vědom „politické reality ve Spojených státech“, tedy kritiky některých politiků. „Fed má omezenou, ale důležitou zodpovědnost ohledně finančních risků spojených s klimatickou změnou. Ta je navíc úzce propojená s povinností supervize nad ostatními bankami,“ dodal Powell.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama