3.3 C
Czech
Pondělí 15. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Investoři se poperou o akcie SpaceX. Tito hráči už ale svůj podíl mají

OpenAI, Anthropic, Revolut a teď SpaceX. Všechny tyto společnosti uvažují o vstupu na burzu a vesmírná mašina Elona Muska chce být tou nejhodnotnější. SpaceX míří na ocenění 1,5 bilionu dolarů. Kdo všechno si firmu „zaháčkoval“ předem?

Jednou z obětí útoku v Sydney je Slovenka, úřady zveřejnily jména útočníků

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedl dnes slovenský prezident Peter Pellegrini. O smrti v Austrálii žijící ženy již předtím informovala exprezidentka Zuzana Čaputová, která dotyčnou označila za blízkou rodinnou přítelkyni. Mezi dalšími čtrnácti oběťmi, jejichž památku přicházejí na místo masakru uctít obyvatelé Sydney, jsou mimo jiné rabín či desetiletá dívka. Australské úřady mezitím zveřejnily jména obou útočníků.

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud dnes označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala dnes ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Krize už není jen teoretická. Američané mohou přijít o klíčový zdroj vody

Řeka Colorado zásobuje sedm západních států USA. Její hladina je přitom kvůli suchu tak nízká, že ji lze na některých místech snadno přebrodit. V nedávném videu to demonstroval Ryan Deters, který varoval, že místní komunity jsou zcela závislé na nedaleké přehradě.

Čína uvalila sankce na bývalého náčelníka japonského generálního štábu

Čína na své sankční seznamy zařadila bývalého japonského náčelníka generálního štábu a současného politického poradce tchajwanské vlády Šigerua Iwasakiho. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Kjódó. Situace mezi Tokiem a Pekingem je napjatá kvůli listopadovým výrokům japonské premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu, který si Čína dlouhodobě nárokuje.

ANALÝZA: Rusko sice může mít kapacity k další válce, vítězství mu to však nezaručí

Většina odhadů zmiňuje jako rizikové roky 2028 a 2029. Koncem desetiletí by skutečně mohlo Rusko konfrontovat Severoatlantickou alianci (NATO). My samozřejmě nemůžeme vědět, zda opravdu zaútočí. Jde pouze o odhady, založené na ruských aktivitách. Roli v tom také hraje řada proměnných. Přímá hrozba ozbrojeného střetu je aktuálně nízká, v budoucnu ale není zanedbatelná.

Kallas: EU dodala Ukrajině slíbené dva miliony kusů dělostřelecké munice

Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Na dnešním jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile, na seznam by mělo přibýt dalších 40 lodí. Plavidla, která jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.

Ruská armáda sestřelila 20 dronů mířících na Moskvu, hlásí úřady

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno zneškodnila 20 dronů mířících na Moskvu, informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin podle ruskojazyčného servisu BBC. O sestřelení nepřátelských bezpilotních letounů informovaly úřady i v jiných částech Ruska. Ukrajina, která se skoro čtyři roky brání ruské invazi, se k těmto útokům zatím nevyjádřila. Její letectvo informovalo o sestřelení více než 130 ruských dronů.

Trumpův kandidát na guvernéra Fedu Hassett: Diktovat noty si od Bílého domu nenechám

Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady a kandidát na příštího guvernéra americké centrální banky, v pořadu CBS upozornil, že pokud bude zvolen, zváží návrhy prezidenta Donalda Trumpa, ale Federální rezervní systém (Fed) si svou nezávislost zachová.

Austrálie po teroristickém útoku v Sydney tvrdě zakročí proti střelným zbraním

Austrálie má už teď jedny z nejpřísnějších zákonů o střelných zbraních na světě, ale nedělní masová střelba na pláži Bondi Beach ukázala, že ani tak nemusí stačit, aby zabránily krveprolití. Australský premiér Anthony Albanese novinářům sdělil, že zpřísnění zákonů projedná se svým kabinetem. Počet obětí teroristického útoku v Sydney vzrostl na nejméně 15.

Režisér a herec Rob Reiner a jeho manželka byli nalezeni mrtví

Hollywood zasáhla zpráva o smrti Roba Reinera a jeho manželky Michele Singer Reiner. Policie případ vyšetřuje jako podezření na vraždu. Detektivové zatím nezveřejnili, kdo incident nahlásil, ani jak přesně k úmrtí došlo.

Deset let od Pařížské dohody. Jak se změnilo klima i světové závazky

Je to deset let od chvíle, kdy téměř všechny státy světa poprvé přislíbily společný postup proti klimatické krizi. Pařížská dohoda nastavila ambiciózní cíl udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně. Realita je však složitější. Teplota roste rychleji, než se čekalo, emise neklesají dostatečně a svět stojí před zásadní dekádou, která rozhodne o podobě budoucího klimatu.

Žena z Belgie před dvěma lety zmizela beze stopy v Tasmánii. Nyní se našel její telefon

Policie v australské Tasmánii v neděli oznámila, že nalezla mobilní telefon Belgičanky Celine Cremer, která zmizela před více než dvěma lety v odlehlé divočině na jihu ostrova. Policisté se tak připojí k soukromému pátrání po zmizelé. Telefon se našel v oblasti, která už byla v minulosti opakovaně prohledávána.

Hamás potvrdil, že Izrael zabil klíčového velitele hnutí Ráida Saada

Vysoký představitel teroristického hnutí Hamás a jeho hlavní vyjednavač Chalíl Hajja dnes potvrdil, že při sobotním izraelském útoku zahynul vojenský velitel ozbrojeného křídla hnutí Ráid Saad. Podle Hajji se jedná o porušení příměří ze strany Izraele a incident ohrožuje životaschopnost celé dohody o příměří, píše agentura Reuters. Saad je podle agentury nejvýše postaveným představitelem Hamásu, kterého Izrael od počátku příměří 10. října zabil.

Zelenskyj přistál v Berlíně, čeká ho jednání s Witkoffem a Kushnerem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přistál v Berlíně, informovala podle agentury Reuters jeho kancelář. Ukrajinskou hlavu státu dnes čeká jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Diskutovat podle agentur zřejmě budou o americkém návrhu na ukončení války na Ukrajině, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Na programu má Zelenskyj podle svých slov také setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem a evropskými partnery.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama