Reklama
4.4 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama

Doporučujeme

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.

NATO umístí na jihu Turecka další systém protivzdušné obrany Patriot

Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.

KOMENTÁŘ: Trhy jsou nervózní jen na oko. Válka v Íránu nahrává těžařům i zbrojařům

Válka v Íránu vytváří chaos v celém regionu a na první pohled rozsévá strach také na trzích. Jenže navzdory vážnosti situace jsou investoři stále relativně v klidu. Dlouhodobý problém si na burze nikdo nepřipouští. Aktuální konflikt naopak některé tituly žene vzhůru.

Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za vládu Pekingu

Čína dnes nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za to, že bude souhlasit s vládou Pekingu. Tchajwanská vláda zatím nijak nereagovala, napsala agentura Reuters. Podle ní jde o součást čínské kampaně s cílem přesvědčit ostrov o výhodách sjednocení s Čínou, které dlouhodobě Peking prosazuje a Tchaj-pej odmítá. Nabídka souvisí s rostoucími cenami energií a potížemi s dodávkami energetických surovin, které jsou důsledkem války proti Íránu, zahájené USA a Izraelem na konci února.

Izrael tvrdí, že zabil íránského ministra bezpečnosti Chatíba

Izrael při vzdušném útoku na Írán v noci na dnešek zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba. Podle agentury Reuters to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac a dodal, že dnes ještě přijdou "významná překvapení". Írán smrt ministra zatím nepotvrdil.

Izrael zasáhl centrum Bejrútu bez výzvy k evakuaci, úřady hlásí 12 mrtvých

Izrael dnes provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly dnes ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA. Podle aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí dnešních izraelských útoků na centrální čtvrti Bejrútu z původních šesti na nejméně 12, zatímco počet zraněných stoupl z 24 na 41.

Fed ve středu oznámí rozhodnutí o sazbách. Snížení se neočekává

Očekává se, že Federální rezervní systém (Fed) ve středu oznámí, že ponechá úrokové sazby na současné úrovni. Kvůli válce s Íránem amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí obtížné situaci. Hrozí nárůst inflace, která se již nyní pohybuje nad dvouprocentním cílem, a současně zpomaluje trh práce.

Čističky odpadních vod zvládnou i zbytky jídla a uleví skládkám

Každý den končí tuny jídla v odpadcích. Zmizí v pytlích a končí na skládkách, kde už jen škodí. Přitom by mohly dál sloužit. Výzkum z Georgia Institute of Technology ukazuje, že řešení už existuje a není daleko.

Šéf protiteroristického střediska USA rezignoval. Nesouhlasil s válkou s Íránem

Šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent rezignoval na svou funkci. Důvodem je nesouhlas s údery na Írán, který podle něj nepředstavoval žádnou hrozbu. Americký prezident Donald Trump reagoval slovy, že Kent byl milý, ale slabý chlap.

Trump tlačí na spojence kvůli Hormuzskému průlivu, ti ale couvají

Bílý dům se snaží rychle získat veřejnou podporu spojenců pro ochranu Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou. Washington tlačí hlavně na to, aby se státy přihlásily alespoň politicky, protože nervozita na trzích roste a ceny energií jsou citlivé na každý další vývoj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama