3.7 C
Czech
Čtvrtek 12. února 2026
AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama

Doporučujeme

Stárnoucí stínové tankery hrozí obří ekologickou katastrofou

Stárnoucí ropné tankery, které převážejí surovinu mimo oficiální dohled, představují podle analytiků vážnou hrozbu pro moře i pobřeží. Lodě často plují bez pojištění, s utajenými vlastníky a vypnutými sledovacími systémy.

Polsko se nepřipojí k Trumpově Radě míru, řekl premiér Tusk

Polsko se za nynějších okolností nepřipojí k Radě míru vytvářené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale bude dále analyzovat možnosti, uvedl dnes podle médií polský premiér Donald Tusk. Polsko podle něj obdrželo pozvánku na setkání zahajující práci Rady míru, které se uskuteční 19. února v USA.

Muž z Texasu zastřelil svou dceru poté, co se pohádali kvůli Trumpovi

Úřad koronera v anglickém Cheshiru prověřuje smrt třiadvacetileté Britky Lucy Harrison, kterou 10. ledna 2025 zastřelil její otec v domě v texaském Prosperu nedaleko Dallasu. Tragédii podle vyšetřování předcházela hádka o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Britney Spears prodala práva na celou svou hudební tvorbu

Britney Spears uzavřela jeden z největších obchodů své kariéry. Popová hvězda prodala práva na celý svůj hudební katalog společnosti Primary Wave. Hodnota dohody se podle dostupných informací pohybuje kolem 200 milionů dolarů a přichází jen krátce poté, co zpěvačka oznámila, že už nechce vystupovat ve Spojených státech.

Italská vláda se chystá podle médií schválit námořní blokádu pro migranty

Italská vláda dnes projedná nová opatření týkající se migrace. Vyplývá to z programu dnešního zasedání, který byl zveřejněn po 12:00 SEČ. Podle médií se chystá schválit i takzvanou námořní blokádu pro migranty. Balík má navíc upravit italské právo s ohledem na nový unijní migrační pakt, který začne platit v červnu. Námořní blokádu proti migrantům slibovali vládní politici během kampaně před parlamentními volbami v roce 2022.

Tropický cyklon Gezani si na Madagaskaru vyžádal nejméně devět mrtvých

Nejméně devět osob zahynulo na Madagaskaru, který dnes zasáhl tropický cyklon Gezani. Dvě desítky dalších lidí utrpěly zranění a téměř 1500 obyvatel z přístavního města Toamasina nechaly úřady preventivně evakuovat, informovala agentura Reuters.

KOMENTÁŘ: Jaký je váš investiční horizont? Google vydává kontroverzní dluhopisy na sto let

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, se odhodlala k husarskému kousku – emitovala nové dluhopisy se splatností 100 let. Firmy, které v minulosti zkoušely něco podobného, skončily v propadlišti dějin. Dopadne to s Googlem stejně?

Lavrov: Rusko neporuší limity smlouvy Nový START, pokud tak neučiní USA

Rusko neporuší limity smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START, která vypršela, pokud tak neučiní Spojené státy. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Platnost poslední smlouvy, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponující dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě, skončila 5. února.

Muskova xAI přišla během dvou dnů o dva spoluzakladatele

Společnost Elona Muska xAI opustil během dvou dnů druhý spoluzakladatel, výzkumník Jimmy Ba. Celkem v poslední době opustilo firmu několik spoluzakladatelů, a to před jejím vstupem na burzu a během vyšetřování v Evropě a Asii.

Při úderu ruského dronu na dům v Charkovské oblasti zahynuli muž a tři batolata

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti si v noci na dnešek vyžádal životy jednoho muže a tří batolat. Uvedl to šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru soukromého domu po dronovém útoku. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.

Buddhističtí mniši pochodovali za mír 3700 kilometrů

Skupina buddhistických mnichů v úterý po zhruba 3700 kilometrové cestě nazvané Pochod za mír dorazila pěšky do Washingtonu. Pouť, jež upoutala pozornost tisíců lidí napříč vyznáními a politickými ideologiemi, trvala patnáct týdnů. Samotné mnichy zájem překvapil.

Policie zadržela muže kvůli zmizení Nancy Guthrie

Policie v Arizoně zadržela muže k výslechu v souvislosti se zmizením Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Muže zastavili při silniční kontrole jižně od Tucsonu, úřady zatím nezveřejnily, kdo je a jakou roli mohl v případu hrát.

Ruský úřad omezí komunikační aplikaci Telegram, porušuje podle něj zákony

Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí internetovou aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama