AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Doporučujeme

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Ruské drony na Ukrajině zabily nejméně dva lidi a dalších deset zranily

Ruské noční vzdušné útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Rusko zase po ukrajinských dronových úderech oznámilo tři mrtvé. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i noční dronové a raketové útoky. S pomocí dronů a raket útočí na Rusko také Ukrajina, která tvrdí, že tak chce zničit vojenská a energetická zařízení používaná Ruskem k podpoře invaze.

Rubio přirovnal blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přirovnal íránskou blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani. Právě blokáda, kterou se Írán chlubí, je podle něj důvodem, proč režim nemůže mít jadernou zbraň. Tato klíčová vodní trasa zůstává neprůjezdná. Ceny ropy stále rostou. Drží se u hranice sta dolarů za barel.

Cole Tomas Allen byl obviněn z pokusu o atentát na Trumpa

Cole Tomas Allen, který se podle úřadů pokusil proniknout na večeři Asociace korespondentů Bílého domu ozbrojený střelnými zbraněmi a noži, byl obviněn z pokusu o atentát na prezidenta USA Donalda Trumpa. Soud zároveň rozhodl, že zůstane minimálně dočasně ve vazbě.

Taylor Swift podala žádosti o ochranné známky kvůli AI

Taylor Swift podnikla právní kroky, kterými chce ochránit svůj hlas i podobu před zneužitím. Reaguje tak na rostoucí množství obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který může bez jejího souhlasu napodobovat její identitu.

Merz kritizuje neschopnost USA vyjednávat s Íránem

Německý kancléř Friedrich Merz podrobil ostré kritice Spojené státy americké v souvislosti s jejich postupem v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov íránské vedení Washington ponižuje a nedaří se nalézt jasnou strategii, jak válku ukončit. Tento otevřený slovní výpad odhalil hluboké trhliny v jednotě mezi USA a jejich evropskými spojenci v NATO, které se prohlubují už od zahájení společných útoků Američanů a Izraele na íránské cíle koncem února letošního roku.

Sněhové bouře si v Rusku vyžádaly dva mrtvé a desítky raněných

Nejméně dva mrtvé a více než tři desítky zraněných si vyžádaly rozmary počasí v Rusku, kde mokrý sníh a silný vítr pokácely stovky stromů, které poškodily desítky aut. Bez proudu se ocitlo 76.000 lidí, uvedla dnes agentura Interfax. V Samaře padající stromy zabily mladou dívku a muže, dodala s odvoláním na prokuraturu.

Leoš Mareš slaví padesátiny a připomíná kariéru plnou zvratů

Leoš Mareš slaví kulaté narozeniny a k nim přichází dokument, který mapuje jeho cestu českým showbyznysem. Připomíná slavné kožichy, velké úspěchy, vztahy i okamžiky, které se ne vždy povedly.

Izrael bombardoval Libanon navzdory příměří, včetně jihu, Bikáa a Antilibanonu

Izrael dnes podnikl několik vzdušných úderů na jih Libanonu, východní údolí Bikáa a pohoří Antilibanon poblíž syrských hranic, uvedly agentura AFP a deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izraelská armáda potvrdila útoky na údolí Bikáa, kde prý cílí na pozice militantního hnutí Hizballáh. Boje pokračují navzdory nově prodlouženému příměří a snahám o mírová jednání.

Nemá to konce. Ceny ropy kvůli krachu jednání s Íránem rostou

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly poté, co se znovu zadrhla jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Referenční cena ropy Brent se vyšplhala nad 107 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se přiblížila k hranici 96 dolarů. Trhy reagují především na rostoucí geopolitické napětí a nejistotu kolem dalšího vývoje v regionu.

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj tzv. agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy Kč) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale dnes ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku. ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.

KOMENTÁŘ: Kolabující aerolinka vyrostla na burze o stovky procent. Stačilo pár slov Trumpa

Americký prezident Donald Trump nadále zůstává nejvlivnějším investičním influencerem planety. Dokazuje to kauza spojená se zvažovaným vládním nákupem aerolinky Spirit Airlines. Zapomenutý titul na burze posílil o více než 600 procent. Proč?

Velrybu uvázlou na severu Německa zkusí záchranáři naložit na člun v úterý

Tým dobrovolníků se na severu Německa pokusí naložit uvázlou velrybu na nákladní člun nejdříve v úterý. V noci na dnešek o tom informovala agentura DPA. Keporkak přezdívaný Timmy uvázl na mělčině v Baltském moři v březnu. Pokusy o jeho záchranu poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama