6.9 C
Czech
Čtvrtek 11. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama

Doporučujeme

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů

Slovenský prezident Peter Pellegrini vrátil parlamentu zákon, který ruší úřad na ochranu oznamovatelů. Vládní koalice Roberta Fica ho prosadila navzdory kritice menšinové opozice, Evropské komise i generální prokuratury. Opozice mezitím požádala ústavní soud, aby normu přezkoumal a před začátkem roku pozastavil její účinnost.

Ledecká zazářila v tréninku ve Svatém Mořici, pro Gisin letěl vrtulník

Ester Ledecká obsadila druhé místo ve čtvrtečním tréninku na sjezd ve Svatém Mořici. Po většinu dne vedla, až Joana Hählen se startovním číslem 56 zajela trať o třináct setin rychleji. Trénink přerušil vážný pád Michelle Gisin, kvůli němuž museli pořadatelé zastavit program a povolat vrtulník.

Jak vybrat vánoční stromek s ohledem na životní prostředí

Každé Vánoce se znovu objeví stejná otázka: je ekologičtější živý nebo umělý stromek? Odpověď ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Oba typy stromků mají svou vlastní ekologickou stopu a záleží na tom, odkud pocházejí a jak s nimi naložíme po svátcích.

Stát Washington zasáhly záplavy, úřady vyzvaly 100.000 obyvatel k evakuaci

Západní oblast amerického státu Washington zasáhly záplavy v důsledku vydatných dešťů, úřady vyzvaly k evakuaci na 100.000 obyvatel. Povodně podle nich mohou být katastrofické a život ohrožující. Guvernér Washingtonu Bob Ferguson vyhlásil stav pohotovosti a ke stejnému kroku vyzval federální vládu s cílem uvolnit širší pomoc. Guvernér rovněž mobilizoval Národní gardu. Úřad státu pro krizové řízení varoval, že povodně hrozí na nejméně 26 říčních tocích. Informuje o tom stanice CNN.

Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 31 mrtvých

Letecký útok na nemocnici na západě Barmy si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše dnes agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.

Ukrajina napadla další tanker ruské stínové flotily

Ukrajinské námořní drony napadly v Černém moři další tanker patřící do ruské stínové flotily, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na anonymní zdroje v ukrajinské tajné službě SBU.

Island odstupuje z Eurovize kvůli účasti Izraele. Jde už o pátou zemi

Island oznámil, že se příští rok Eurovize nezúčastní. Stal se tak pátou zemí, která z hudební soutěže odstoupila v souvislosti s potvrzením izraelské účasti. Rozhodnutí padlo na středečním zasedání rady islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV. Vedení zdůraznilo, že aktuální atmosféra ani podmínky nepřispívají k tomu, aby se soutěž mohla nést v duchu jejích tradičních hodnot.

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyen

Designovaný český premiér Andrej Babiš přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen od svého současného jmenování do funkce. Přivítala ho v budově komise, pouze si podali ruce, společně se vyfotili a odešli na jednání.

Fed snížil úrokové sazby, naznačuje však pauzu ve zmírňování měnové politiky

Americký Federální rezervní systém (Fed) snížil základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta, jak očekávali analytici. Zároveň ale bankéři dali najevo, že by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky přerušit.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko od začátku války

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny, oznámilo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky války, kterou rozpoutalo Rusko, píše agentura AFP. V důsledku útoku byla dočasně uzavřena letiště v Moskvě.

Trump: Právě jsme u pobřeží Venezuely zabavili ropný tanker

Americké síly zabavily u pobřeží Venezuely ropný tanker plující pod falešnou vlajkou Guyany, oznámil prezident Donald Trump. Má jít o sankciované plavidlo, které dopravovalo ropu „nelegálním teroristickým organizacím“. Venezuela hovoří o pirátství.

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se vrátí v Hunger Games prequelu Sunrise on the Reaping

Jennifer Lawrence a Josh Hutcherson se znovu vrátí do světa Panemu. V chystaném filmu The Hunger Games: Sunrise on the Reaping si znovu zahrají Katniss Everdeen a Peetu Mellarka v prequelu podle nové knihy Suzanne Collins. Pro fanoušky série to znamená návrat původní ústřední dvojice na velké plátno po více než deseti letech.

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu dnes schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama