AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Doporučujeme

Nové byty v Praze dál zdražují. Metr čtvereční už stojí téměř 194 tisíc korun

Ceny nových bytů v Praze dál rostou, přestože se letos prodává méně nemovitostí než loni. Průměrná nabídková cena ve třetím čtvrtletí dosáhla 193 814 korun za metr čtvereční, meziročně téměř o 12 procent více. Za prvních devět měsíců roku developeři prodali 5 350 nových bytů, což představuje pokles o 11 procent. Nabídka přitom vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ropa prudce zdražuje po zprávách o amerických plánech na tvrdé údery na Írán

Světové ceny ropy ve čtvrtek výrazně vzrostly kvůli obavám z dalšího vyostření konfliktu na Blízkém východě. Spojené státy a Izrael podle amerických médií připravují nové útoky proti Íránu, zatímco regionem otřásají údery na energetická zařízení a ropné tankery. Severomořská ropa Brent překonala hranici 112 dolarů za barel. Investoři se obávají narušení globálních dodávek.

USA a Izrael plánují masivní údery na Írán po amerických volbách

Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po listopadových volbách do amerického Kongresu. Napsal to ve středu deník The New York Times s odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu téměř osm měsíců od začátku války zatím nepovedlo.

Volavky bílé se vracejí do Británie. Pomáhá jim obnova mokřadů

Do britské přírody se postupně vrací volavky bílé, které v minulosti téměř vyhubil obchod s ozdobným peřím. V hrabství Cambridgeshire bylo nedávno pozorováno třináct těchto ptáků. Jejich návrat doprovází rozsáhlá obnova mokřadů, které poskytují útočiště řadě dalších živočichů.

První tanker s ruskou naftou vyráží do USA. A to je jen začátek

Rusko ve čtvrtek vyšle do Spojených států první tanker s naftou na základě dohody mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Americký prezident chce dodávkami zmírnit tlak rostoucích cen energií, zatímco Moskva získává novou příležitost k vývozu. Dohoda však vyvolala ostrou kritiku Ukrajiny i evropských spojenců Washingtonu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce prohlásil, že se cítí zrazen.

ANALÝZA: Žádný prostor pro diplomacii? V Jemenu probíhá existenční válka

Jemenští povstalci zasáhli raketami výcvikový a vojenský tábor a letiště v Jemenu. Provládním silám se sice podařilo dobýt zpět území na pobřeží Rudého moře, tvrdé boje však zuří v okolí města Taiz a v severních provinciích Marib a Al-Džauf. Hútíové rovněž udeřili na cíle v Saúdské Arábii. Válka vstupuje do kritické fáze. Prostor pro diplomacii se zúžil. Obě strany tentokrát bojují o svou existenci. I přes úspěchy provládních sil je jemenská vláda v ohrožení.

Ruské útoky v Kyjevě zabily jednoho člověka, 24 zranily, uvedli záchranáři

Ruské raketové útoky v noci na dnešek v Kyjevě zabily jednoho člověka, dalších 24 zranily, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) a městská správa. Podle starosty Vitalije Klička je kromě jiného poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko proti Kyjevu ve třech vlnách odpálilo 21 raket a útoky ukazují, že se postoj Moskvy k možnému ukončení války nemění. Rusko oznámilo, že jeho armáda v ukrajinské metropoli zaútočila na podniky ze zbrojního průmyslu.

Paruka, umělý nos a krvavá akce. Nicolas Cage se vrací v nečekané podobě

Nicolas Cage znovu překvapuje výraznou proměnou. V připravovaném akčním thrilleru Best Pancakes in the County se objeví s černou kudrnatou parukou, umělým nosem a extravagantním oblečením. Nový trailer představuje oscarového herce jako nebezpečného podvodníka, který se zaplete do krvavého střetu v maloměstské restauraci. Film dorazí do amerických kin 20. listopadu.

Izraelské síly zadržely amerického politika. Pomáhal Palestincům se sklizní oliv

Izraelské bezpečnostní složky zadržely na okupovaném Západním břehu Jordánu amerického demokratického politika Brada Landera. Kandidát do Kongresu pomáhal palestinským farmářům se sklizní oliv, když na místo dorazili vojáci. Spolu s ním skončily ve vazbě desítky dobrovolníků včetně amerických rabínů. Izrael zásah obhajuje bezpečnostními důvody, Lander jej označil za útok na práva Palestinců.

Policie v Litvě odhalila obří výrobnu drog, zastavila zásilku učenou pro Česko

Vyšetřovatelé v Litvě odhalili velkou laboratoř vyrábějící syntetické drogy. Zajistili více než 500 kilogramů metamfetaminu (pervitinu) a 300 kilogramů amfetaminu. Dnes o tom informuje server Euronews. Při třídenní operaci, která se netýkala jen této laboratoře, policie v jedné logistické firmě zastavila i zásilku určenou pro Česko a obsahující 17 kilogramů metamfetaminu.

Macron obvinil zahraniční lídry ze zneužívání nepokojů ve Francii. Kritika míří na Trumpa a Netanjahua

Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil zahraniční politiky, že zneužívají násilné nepokoje ve Francii k získávání politických bodů před blížícími se volbami. Přestože nikoho přímo nejmenoval, jeho kritika zjevně mířila na amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Oba v uplynulých dnech spojovali násilnosti ve francouzských ulicích s migrací a radikálním islámem.

Trump popřel jednání s Íránem. Naznačil blížící se zvrat

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem by mohl brzy dospět k zásadnímu zvratu. Washington podle něj s Teheránem nevyjednává a další vývoj se ukáže v nejbližší době. Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy se objevily informace o přípravách nových amerických a izraelských úderů. Ty by mohly přijít po listopadových volbách do Kongresu.

Nigérie potvrdila první případ eboly. Desítky lidí jsou pod dohledem zdravotníků

Nigérie potvrdila první případ eboly v souvislosti s epidemií, která od května zasahuje několik afrických zemí. Nakaženou je žena, která do země přicestovala z Ugandy. Laboratorní testy u ní potvrdily vzácný virus Bundibugyo, který způsobuje ebolu. Pacientka je v izolaci a zdravotníci nyní sledují 44 lidí, kteří s ní přišli do kontaktu.

Kritická klimatická hranice je blíž, než se myslelo. Vědci varují před konkrétním rokem

Svět se otepluje výrazně rychleji, než vědci dříve předpokládali. Nová studie amerických výzkumníků naznačuje, že tempo globálního oteplování se v posledních letech zdvojnásobilo. Hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou tak může planeta překročit už v roce 2028, téměř o deset let dříve, než naznačovaly předchozí odhady.

Na jihu Itálie navzdory slibům ministerstva pokračují demonstrace autodopravců

Na jihu Itálie pokračují i dnes demonstrace a blokády autodopravců i po úterním jednání na ministerstvu dopravy, které přislíbilo pomoc této profesní skupině. Protesty již začínají ovlivňovat zásobování ve městech, a to hlavně palivy či čerstvým zbožím. Dvě letiště v Kalábrii vyčerpala zásoby leteckého paliva, píše dnes agentura ANSA. Protesty vyvolal nárůst cen nafty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama