AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Doporučujeme

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Muskova AI narazila na vysoké provozní náklady. Musel ji omezit

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Stromy podél řek mohou chránit lososy před oteplováním vody

Obnova stromů na březích řek může pomoci lososům obecným zvládat horká léta. Výzkum na kanadské řece Dartmouth ukázal, kde by výsadba nejvíce omezila sluneční záření dopadající na vodu. Další tým hledal způsob, jak odhadnout velikost chladnějších míst, která rybám poskytují ochranu při vysokých teplotách.

USA tajně zaútočily na ostrov Kešm. Mluví o sebeobraně

Americká armáda provedla omezené údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. O útoku informovaly americké zdroje pod podmínkou anonymity. Potvrdila je také íránská média. Jednalo se o jeden z řady menších úderů z posledních týdnů, které USA tajily, aby konflikt v době zpráv o možných rozhovorech neeskalovaly.

Američané jdou k volbám. Zuří, ale demokratům to vítězství nezaručuje

Americký prezident Donald Trump, který v uplynulém desetiletí pozoruhodně transformoval americkou politiku, čelí výzvě v podobě kongresových voleb. Možné vítězství demokratů by mohlo zkomplikovat zbývající dva roky jeho vlády. Zatímco ve Sněmovně mají velkou šanci získat většinu, souboj o Senát bude napínavější.

Ruské bomby zasáhly centrum humanitární pomoci na Ukrajině. Zemřelo 26 lidí

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Chladicí zařízení v Evropě zasáhl kybernetický útok, Brusel mluví o záměru

Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.

Ceny ropy před americkými volbami v Kongresu prudce klesají. USA i Írán vyjadřují ochotu jednat

Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.

KOMENTÁŘ: Hackeři vyrabovali kryptoměnovou burzu a vzali si 6,3 miliardy dolarů. Využili této chyby

Loni si odnesli 1,5 miliardy dolarů z burzy Bybit, teď podle FBI hackeři ze skupiny TraderTraitor (též známé jako Lazarus) udeřili znovu. Obětí se stala Binance, největší kryptoměnová burza světa. Škody? 6,3 miliardy dolarů. Jde tak o největší útok na burzu v dějinách digitálních mincí. Vedle dalších faktorů za něj mohla i lidská hloupost.

Belgický premiér podal demisi kvůli sporům o rozpočet, král ji zatím nepřijal

Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média. Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR). De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici. Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel. "Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad. De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.

Vědci objevili způsob, jak urychlit obnovu poškozených korálů

Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.

Soukromé letadlo na Floridě se zřítilo přímo na rušnou silnici. Všichni na palubě zemřeli

Jako by na vozovku dopadla raketa. Soukromý tryskáč se v neděli odpoledne zřítil na rušnou silnici v obytné oblasti v americkém státě Florida. Všech devět lidí na palubě zahynulo. Příčina havárie není jasná, stroj krátce předtím prolétal bouřkou. Zabývá se tím Federální úřad pro civilní letectví (FAA).

Hackeři ukradli z Binance 137 miliard korun. FBI ukazuje na Severní Koreu

Největší kryptoměnovou burzu světa Binance zasáhl rekordní hackerský útok, při kterém útočníci odcizili digitální aktiva v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 137 miliard korun. Americká FBI krádež připsala hackerské skupině napojené na Severní Koreu. Binance mezitím obnovila výběry kryptoměn a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama