AnalýzyANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

ANALÝZA: Repatriace zajatých Severokorejců se rovná rozsudku smrti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění dvojici zajatých severokorejských vojáků za ukrajinské zajatce držené na ruském území. Budoucnost dvou zraněných mužů je i přesto nejistá. Jejich vlast je totiž nepřivítá jako válečné hrdiny, místo toho se postará o jejich mlčenlivost nebo rovnou zmizení. Sami se nakonec nemusejí chtít vrátit, protože okusili životní radosti, jako je dostatek jídla nebo internet. Jaké možnosti v takovém případě mají?

Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti na podzim 2024. V menších skupinách mají podle ukrajinských tajných služeb operovat i na území Ukrajiny. Jejich Moskvou i Pchjongjangem oficiálně nepřiznané nasazení v ukrajinsko-ruské válce okamžitě vyvolalo obavy z eskalace napětí na Korejském poloostrově, které v loňském roce vzrostlo.

V Kurské oblasti má být nasazeno až 12 tisíc Kimových mužů, včetně obávaných speciálních jednotek Storm Corps. Jde o skvěle vycvičené muže – na rozdíl od pravidelné armády motivované bez otázek zemřít – kteří jsou schopní dlouho vydržet i tvrdé klimatické podmínky bez potravin a dalších zdrojů.

Kimův dárek pro ukrajinská děla

Od loňského podzimu se objevují pravidelné zprávy o chaotických situacích na bojišti, během nichž umírají ruští vojáci rukou zmatených severokorejských „kolegů“ kvůli selhání v komunikaci mezi nimi a ruskými veliteli. Podle dalších zpráv ruské velení severokorejské vojáky používá jako potravu pro děla, a to včetně hodnotných vojáků Storm Corpse, jak potvrzují jihokorejské, ukrajinské i americké zdroje.

Nejde jen o jazykovou bariéru, která působí na bojišti zmatky, nad nimiž kroutí hlavou i ukrajinští vojáci. Kimova armáda není zocelena válkami a nemá zkušenosti s moderním válčením. Režim ji vycvičil hlavně k potlačování odporu. Speciální jednotky trénovaly na boj v hornatém terénu, nikoli na rozlehlých polích nebo v zákopech, kde konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá. Pro vojáky by to samozřejmě byla cenná zkušenost, kdyby však na bojišti přežili.

Severní Korea však přišla už o 36 procent nasazených sil – tedy zhruba čtyři tisíce mužů. Tohle číslo představuje zraněné, zajaté, nezvěstné i zabité. Pod podmínkou anonymity o tom hovořili s televizí BBC západní představitelé. Také uvedli, že do poloviny ledna zemřelo na bojišti kolem tisícovky severokorejských vojáků. Zelenskyj zmiňoval až tři tisíce mrtvých. To je přitom jen začátek.

Jde o neudržitelné ztráty a pro Kima nákladný podnik. Že budou mít jeho síly obrovské ztráty však experti předpovídali hned po prvních zprávách o jejich vyslání do Ruska. Podle analytiků padne na bojišti 10 až 12 tisíc ruských vojáků během pěti dní. To je počet Severokorejců zapojených do války. Rusko bude brzy potřebovat další potravu pro ukrajinská děla. A tu od Kima skutečně dostane.

Severní Korea se chystá podle agentury AP poslat do války další vojáky nehledě na znepokojivé zprávy o ztrátách již vyslaných mužů. Kim je odhodlán obětovat tisíce lidských životů za moderní satelitní a raketovou technologii a nespecifikovaný počet ruských stíhaček MiG-29 a Suchoj Su-27. O tom podle serveru The EurAsian Times informoval nejvyšší americký vojenský velitel v Tichomoří, admirál Samuel Paparo.

Postupně se dostaly na povrch další znepokojivé zprávy, jako je snaha utajit přítomnost severokorejských vojáků v konfliktu dehumanizujícím způsobem, třeba pálením obličejů. Ruští velitelé navíc podle Zelenského dorážejí raněné Severokorejce, aby nepadli do Ukrajinského zajetí a nemluvili nebo nezačali spolupracovat s Ukrajinou a Jižní Koreou proti severním sousedům. Severokorejci jsou tedy na bojišti obětí nehumánního zacházení ze strany ruského velení.

Ukrajině se je dlouho nedařilo zajmout živé právě proto, že je ruští velitelé doráželi jako dobytek. A když už padli do rukou obránců, tak to byli těžce ranění muži, kteří už nebyli schopni komunikovat a svým zraněním podlehli.

První zajatí Severokorejci

Na začátku letošního roku se však Ukrajincům zadařilo. Zelenskyj oznámil úspěšné zajetí (a udržení na živu) dvou severokorejských vojáků v Kurské oblasti. Odvezli je do Kyjeva k výslechu, kde se stalo přesně to, co ruské velení, ale hlavně Kim nechtěli. Zranění muži promluvili o tom, jak se dostali na bojiště a jak s nimi bylo zacházeno. To je něco, co může uškodit Kimovi a motivovat další Severokorejce ke zběhnutí do Jižní Koreje.

Jeden z vojáků nevěděl, zda a proti komu bude bojovat a druhý odjížděl na „cvičení“, načež skončil v bitvě proti Ukrajincům. Zelenskyj navíc podle deníku The Guardian uvedl, že severokorejští vojáci žijí v informačním vakuu a o Ukrajině nic nevědí. Netušili tedy, že budou bojovat proti Ukrajincům a nevěděli proč.

Bývalý severokorejský voják Kim podle agentury Reuters popsal, jak jsou mužům v KLDR vymývány mozky a jak se uchylují k extrémním ideologiím. Jsou ochotni zemřít pro svého vůdce. Raději zemřou, než aby se nechali zatknout a promluvili. Taková je mentalita v KLDR, což se dotýká i osudu mužů navrátivších se ze zajetí.

„Sebeodpalování a sebevraždy jsou každodenní realita severokorejských vojáků,“ uvedl Kim. „Vojáci, kteří odešli z domova, aby mohli bojovat, mají vymyté mozky. Jsou připraveni se obětovat pro Kim Čong-una.“

Bojují za vlast, která je odepíše

Pro některé vojáky je podle něj představa zajetí a poslání zpět domů horší než smrt. Často jsou totiž pokládáni za zrádce. Kyjev je podle Zelenského připraven vyměnit zadržené severokorejské vojáky za ukrajinské zajatce držené v Rusku. List The Guardian nicméně upozornil, že se to defacto rovná tomu poslat je na lynč a smrt.

Deník upozornil, že pokud se vrátí do vlasti, vystaví obrovskému nebezpečí sebe i své rodiny. Okamžitě totiž mohou být dopraveni k výslechu, kde budou dotazováni, proč nesplnili povinnost vůči Kimovi a proč se nechali zadržet místo toho, aby spáchali sebevraždu. Mohli by čelit obvinění ze zrady, mučení a smrti.

„Poznámky nalezené u zesnulých vojáků skutečně naznačují, že severokorejské úřady na ně tlačily, aby před zajetím spáchali sebevraždu nebo sebedetonaci,“ potvrdil člen Národního shromáždění Jižní Koreje Lee Seong-kweun. Na osud vojáků navrácených do KLDR bude mít dopad také to, jestli svým ukrajinským věznitelům něco prozradili. Pak je otázka, zda by úřady rovnou nepředpokládaly, že vojáci mluvili pod nátlakem. Hrozila by jejich okamžitá eliminace.

Do vlasti se však vůbec vracet nemusí. Lee uvedl, že Jižní Korea na základně své ústavy považuje severokorejské vojáky za občany Jižní Koreje. Jejich přání zběhnout by bylo vyslyšeno, uvedl. Jihokorejští zpravodajci by to aktivně koordinovali a diskutovali s Ukrajinou i Ruskem.

Zprávy o zajatých Severokorejcích na Ukrajině skutečně vyvolaly spekulace o tom, že by se mohli přidat k desítkám tisícům svých krajanů, kteří od konce korejské války v letech 1950 až 1953 zběhli do Jižní Koreje. Zadržení severokorejských vojáků v konfliktu ve třetí zemi je sice bezprecedentní, teoreticky však mají nárok na stejné zacházení jako kterýkoli jiný Severokorejec, jenž touží zběhnout na jih.

Podle jihokorejské ústavy se území Korejské republiky skládá z Korejského poloostrova a přilehlých ostrovů, což znamená, že Soul považuje za své občany i obyvatele Severní Koreje, jejíž suverenitu nikdy neuznal. Považuje ji za území pod nelegitimním režimem a obyvatele za jeho zajatce. To znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany i severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků, kteří navíc musejí nedobrovolně nastoupit do povinné vojenské služby, kde čelí tvrdým podmínkám, šikaně a v mnoha případech i znásilňování.

Morální povinnost Ukrajiny

Není jasné, zda si bude Severní Korea dvojici zajatých vojáků nárokovat vzhledem k tomu, že oficiálně jejich zapojení do bojů nepřiznala, upozornil Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu. Rusko by je nicméně mohlo během výměny zajatců s Ukrajinou prohlásit za své a předat je úřadům v Pchjongjangu.

Pokud se chce Zelenskyj vyhnout odsouzení zajatých severokorejských vojáků k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti, tak k repatriaci nepřistoupí. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako zrádců totalitní diktaturou je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat za obranu i svobodu demokracie,“ uvedl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo na Ukrajinu naléhat, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“

Jih by mohl z jejich přijetí těžit. Mohli by mu poskytnout informace o povaze zapojení KLDR do války na Ukrajině. Ta souvisí s bezpečností na Korejském poloostrově, neboť Rusko poskytuje Pchjongjangu za vojáky technologickou a vojenskou podporu, což představuje pro Soul vážnou hrozbu. Přeměna vojáků sloužících dynastii Kimů na svobodné občany demokratické země by zase dobře posloužila propagandě.

Dvojice zajatých vojáků se však chce podle svých slov vrátit domů. Je krajně nepravděpodobné, že změní názor a budou chtít žít mezi „svými nepřáteli“. Jenomže právě teď je to jejich největší šance na přežití. Tento případ ukazuje možnou cestu pro budoucí zajaté severokorejské vojáky, kteří doma hladoví, nesmějí poslouchat světovou hudbu a nemají ani přístup k internetu.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama