EkonomikaAktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení...

Aktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení emisí

Do roku 2030 musí energetická společnost Shell zredukovat své emise oxidu uhličitého o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Rozhodnutí padlo ve středu v nizozemském Haagu poté, co o něj environmentální aktivisté z hnutí Friends of the Earth (FoE) téměř tři roky bojovali. Jedná se o první případ, kdy se musí Pařížské klimatické dohodě legálně podřídit nějaká multinárodní korporace. Vedení firmy Shell uvedlo, že se proti rozsudku odvolá. Uvedl to server BBC.

Průlomový středeční rozsudek Haagského soudu však platí jen v Nizozemí. Aktivisté i novináři se však shodují, že by mělo mít rozhodnutí světový dopad. Další státy ho totiž mohou brát jako důležitý precedent. Případ týkající se korporace Shell předložili před soud roku 2019 aktivisté z hnutí FoE spolu s dalšími šesti organizacemi a asi 17 tisíci nizozemskými občany. „Jedná se o obrovské vítězství pro planetu, naše děti, zkrátka pro nás všechny. Výsledek je jasný, Shell způsobuje nebezpečnou změnu klimatu a musí okamžitě přestat,“ uvedl k rozsudku ředitel FoE Donald Pols.

Nizozemský soud uvedl, že společnost Shell v současnosti neporušuje Pařížskou dohodu. Ta si klade za cíl držet teplotu planety pod 2 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Soudci však dodali, že způsob, jakým se Shell snaží snižovat emise není konkrétní a je zaměřený spíše na monitorování rozvoje než vlastní aktivitě. Do roku 2030 proto musí emise oxidu uhličitého snížit o 45 procent oproti roku 2019. Jde o první legální rozhodnutí omezující multinárodní korporaci. Jakým způsobem k nařízenému cíli společnost Shell dojde však nechal soud na ní. Korporace Shell se proti rozsudku odvolá.

Shell tvrdí, že pro žalobu neexistuje podklad. „Znamenáte vážnou hrozbu,“ uvedl však nizozemský soud

Energetický gigant Shell loni v září prohlásil, že plánuje dodržovat takzvané net zero emise jak za sebe, tak produkty, které vyrábí, do roku 2050. Znamenalo by to, že veškeré znečišťující látky, které do atmosféry vypustí, vyváží stejným množství jejich odstranění. Toho firmy docílí například investicí do výsadby stromů nebo moderních technologií určených na „čištění“ atmosféry. Z tohoto důvodu také vedení Shell tvrdilo, že pro žalobu neexistuje žádný legální podklad. Aktivisté se však ohradili s tím, že společnost investuje do těžby ropy i plynu, což životní prostředí zásadně ohrožuje.

Ve svém rozsudku pak soudci popsali, že společnosti způsobuje „vážnou hrozbu“ Nizozemcům, a že má proto individuální zodpovědnost za snížení emisí. „Jedná se o rozhodující bod v naší historii,“ sdělil v návaznosti novinářům dle CNN právník FoE Roger Cox. Podle právníků bude mít rozsudek o to větší dopad, jelikož se spoléhal na principy lidských práv.

Podobné odůvodnění totiž mohou využít v budoucnu i jiné státy. Jedná se navíc o třetí podobný případ, kdy musela britsko-nizozemská společnost Shell napravit své chování vůči životnímu prostředí. Měla například zaplatit kompenzace farmářům v Nigérii, kde jim způsobila škodu únikem ropy do delty řeky Niger.

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama