EkonomikaAktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení...

Aktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení emisí

Do roku 2030 musí energetická společnost Shell zredukovat své emise oxidu uhličitého o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Rozhodnutí padlo ve středu v nizozemském Haagu poté, co o něj environmentální aktivisté z hnutí Friends of the Earth (FoE) téměř tři roky bojovali. Jedná se o první případ, kdy se musí Pařížské klimatické dohodě legálně podřídit nějaká multinárodní korporace. Vedení firmy Shell uvedlo, že se proti rozsudku odvolá. Uvedl to server BBC.

Průlomový středeční rozsudek Haagského soudu však platí jen v Nizozemí. Aktivisté i novináři se však shodují, že by mělo mít rozhodnutí světový dopad. Další státy ho totiž mohou brát jako důležitý precedent. Případ týkající se korporace Shell předložili před soud roku 2019 aktivisté z hnutí FoE spolu s dalšími šesti organizacemi a asi 17 tisíci nizozemskými občany. „Jedná se o obrovské vítězství pro planetu, naše děti, zkrátka pro nás všechny. Výsledek je jasný, Shell způsobuje nebezpečnou změnu klimatu a musí okamžitě přestat,“ uvedl k rozsudku ředitel FoE Donald Pols.

Nizozemský soud uvedl, že společnost Shell v současnosti neporušuje Pařížskou dohodu. Ta si klade za cíl držet teplotu planety pod 2 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Soudci však dodali, že způsob, jakým se Shell snaží snižovat emise není konkrétní a je zaměřený spíše na monitorování rozvoje než vlastní aktivitě. Do roku 2030 proto musí emise oxidu uhličitého snížit o 45 procent oproti roku 2019. Jde o první legální rozhodnutí omezující multinárodní korporaci. Jakým způsobem k nařízenému cíli společnost Shell dojde však nechal soud na ní. Korporace Shell se proti rozsudku odvolá.

Shell tvrdí, že pro žalobu neexistuje podklad. „Znamenáte vážnou hrozbu,“ uvedl však nizozemský soud

Energetický gigant Shell loni v září prohlásil, že plánuje dodržovat takzvané net zero emise jak za sebe, tak produkty, které vyrábí, do roku 2050. Znamenalo by to, že veškeré znečišťující látky, které do atmosféry vypustí, vyváží stejným množství jejich odstranění. Toho firmy docílí například investicí do výsadby stromů nebo moderních technologií určených na „čištění“ atmosféry. Z tohoto důvodu také vedení Shell tvrdilo, že pro žalobu neexistuje žádný legální podklad. Aktivisté se však ohradili s tím, že společnost investuje do těžby ropy i plynu, což životní prostředí zásadně ohrožuje.

Ve svém rozsudku pak soudci popsali, že společnosti způsobuje „vážnou hrozbu“ Nizozemcům, a že má proto individuální zodpovědnost za snížení emisí. „Jedná se o rozhodující bod v naší historii,“ sdělil v návaznosti novinářům dle CNN právník FoE Roger Cox. Podle právníků bude mít rozsudek o to větší dopad, jelikož se spoléhal na principy lidských práv.

Podobné odůvodnění totiž mohou využít v budoucnu i jiné státy. Jedná se navíc o třetí podobný případ, kdy musela britsko-nizozemská společnost Shell napravit své chování vůči životnímu prostředí. Měla například zaplatit kompenzace farmářům v Nigérii, kde jim způsobila škodu únikem ropy do delty řeky Niger.

Doporučujeme

Snyder představil film, který připravoval téměř dvacet let

Zack Snyder představil první krátkou ukázku ze svého nového filmu The Last Photograph. Temný thriller bude výrazně komornější než jeho předchozí velkofilmy. V hlavních rolích se objeví Stuart Martin a Fra Fee.

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama