EkonomikaAktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení...

Aktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení emisí

Do roku 2030 musí energetická společnost Shell zredukovat své emise oxidu uhličitého o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Rozhodnutí padlo ve středu v nizozemském Haagu poté, co o něj environmentální aktivisté z hnutí Friends of the Earth (FoE) téměř tři roky bojovali. Jedná se o první případ, kdy se musí Pařížské klimatické dohodě legálně podřídit nějaká multinárodní korporace. Vedení firmy Shell uvedlo, že se proti rozsudku odvolá. Uvedl to server BBC.

Průlomový středeční rozsudek Haagského soudu však platí jen v Nizozemí. Aktivisté i novináři se však shodují, že by mělo mít rozhodnutí světový dopad. Další státy ho totiž mohou brát jako důležitý precedent. Případ týkající se korporace Shell předložili před soud roku 2019 aktivisté z hnutí FoE spolu s dalšími šesti organizacemi a asi 17 tisíci nizozemskými občany. „Jedná se o obrovské vítězství pro planetu, naše děti, zkrátka pro nás všechny. Výsledek je jasný, Shell způsobuje nebezpečnou změnu klimatu a musí okamžitě přestat,“ uvedl k rozsudku ředitel FoE Donald Pols.

Nizozemský soud uvedl, že společnost Shell v současnosti neporušuje Pařížskou dohodu. Ta si klade za cíl držet teplotu planety pod 2 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Soudci však dodali, že způsob, jakým se Shell snaží snižovat emise není konkrétní a je zaměřený spíše na monitorování rozvoje než vlastní aktivitě. Do roku 2030 proto musí emise oxidu uhličitého snížit o 45 procent oproti roku 2019. Jde o první legální rozhodnutí omezující multinárodní korporaci. Jakým způsobem k nařízenému cíli společnost Shell dojde však nechal soud na ní. Korporace Shell se proti rozsudku odvolá.

Shell tvrdí, že pro žalobu neexistuje podklad. „Znamenáte vážnou hrozbu,“ uvedl však nizozemský soud

Energetický gigant Shell loni v září prohlásil, že plánuje dodržovat takzvané net zero emise jak za sebe, tak produkty, které vyrábí, do roku 2050. Znamenalo by to, že veškeré znečišťující látky, které do atmosféry vypustí, vyváží stejným množství jejich odstranění. Toho firmy docílí například investicí do výsadby stromů nebo moderních technologií určených na „čištění“ atmosféry. Z tohoto důvodu také vedení Shell tvrdilo, že pro žalobu neexistuje žádný legální podklad. Aktivisté se však ohradili s tím, že společnost investuje do těžby ropy i plynu, což životní prostředí zásadně ohrožuje.

Ve svém rozsudku pak soudci popsali, že společnosti způsobuje „vážnou hrozbu“ Nizozemcům, a že má proto individuální zodpovědnost za snížení emisí. „Jedná se o rozhodující bod v naší historii,“ sdělil v návaznosti novinářům dle CNN právník FoE Roger Cox. Podle právníků bude mít rozsudek o to větší dopad, jelikož se spoléhal na principy lidských práv.

Podobné odůvodnění totiž mohou využít v budoucnu i jiné státy. Jedná se navíc o třetí podobný případ, kdy musela britsko-nizozemská společnost Shell napravit své chování vůči životnímu prostředí. Měla například zaplatit kompenzace farmářům v Nigérii, kde jim způsobila škodu únikem ropy do delty řeky Niger.

Doporučujeme

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama