EkonomikaAktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení...

Aktivisté slaví vítězství pro planetu. Nizozemský soud nařídil společnosti Shell intenzivnější snížení emisí

Do roku 2030 musí energetická společnost Shell zredukovat své emise oxidu uhličitého o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Rozhodnutí padlo ve středu v nizozemském Haagu poté, co o něj environmentální aktivisté z hnutí Friends of the Earth (FoE) téměř tři roky bojovali. Jedná se o první případ, kdy se musí Pařížské klimatické dohodě legálně podřídit nějaká multinárodní korporace. Vedení firmy Shell uvedlo, že se proti rozsudku odvolá. Uvedl to server BBC.

Průlomový středeční rozsudek Haagského soudu však platí jen v Nizozemí. Aktivisté i novináři se však shodují, že by mělo mít rozhodnutí světový dopad. Další státy ho totiž mohou brát jako důležitý precedent. Případ týkající se korporace Shell předložili před soud roku 2019 aktivisté z hnutí FoE spolu s dalšími šesti organizacemi a asi 17 tisíci nizozemskými občany. „Jedná se o obrovské vítězství pro planetu, naše děti, zkrátka pro nás všechny. Výsledek je jasný, Shell způsobuje nebezpečnou změnu klimatu a musí okamžitě přestat,“ uvedl k rozsudku ředitel FoE Donald Pols.

Nizozemský soud uvedl, že společnost Shell v současnosti neporušuje Pařížskou dohodu. Ta si klade za cíl držet teplotu planety pod 2 stupně Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Soudci však dodali, že způsob, jakým se Shell snaží snižovat emise není konkrétní a je zaměřený spíše na monitorování rozvoje než vlastní aktivitě. Do roku 2030 proto musí emise oxidu uhličitého snížit o 45 procent oproti roku 2019. Jde o první legální rozhodnutí omezující multinárodní korporaci. Jakým způsobem k nařízenému cíli společnost Shell dojde však nechal soud na ní. Korporace Shell se proti rozsudku odvolá.

Shell tvrdí, že pro žalobu neexistuje podklad. „Znamenáte vážnou hrozbu,“ uvedl však nizozemský soud

Energetický gigant Shell loni v září prohlásil, že plánuje dodržovat takzvané net zero emise jak za sebe, tak produkty, které vyrábí, do roku 2050. Znamenalo by to, že veškeré znečišťující látky, které do atmosféry vypustí, vyváží stejným množství jejich odstranění. Toho firmy docílí například investicí do výsadby stromů nebo moderních technologií určených na „čištění“ atmosféry. Z tohoto důvodu také vedení Shell tvrdilo, že pro žalobu neexistuje žádný legální podklad. Aktivisté se však ohradili s tím, že společnost investuje do těžby ropy i plynu, což životní prostředí zásadně ohrožuje.

Ve svém rozsudku pak soudci popsali, že společnosti způsobuje „vážnou hrozbu“ Nizozemcům, a že má proto individuální zodpovědnost za snížení emisí. „Jedná se o rozhodující bod v naší historii,“ sdělil v návaznosti novinářům dle CNN právník FoE Roger Cox. Podle právníků bude mít rozsudek o to větší dopad, jelikož se spoléhal na principy lidských práv.

Podobné odůvodnění totiž mohou využít v budoucnu i jiné státy. Jedná se navíc o třetí podobný případ, kdy musela britsko-nizozemská společnost Shell napravit své chování vůči životnímu prostředí. Měla například zaplatit kompenzace farmářům v Nigérii, kde jim způsobila škodu únikem ropy do delty řeky Niger.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama