-6.3 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
Věda a TechnikaSvět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Svět dusí klimatická změna. Vedra změní společenskou rutinu

Začátkem tohoto týdne lámou teploty rekordy nejen v evropských státech. Spojené království se přiblížilo k hranici 40 stupňů Celsia. Francie, Portugalsko či Španělsko již tuto „červenou čáru“ překročily. Jižní Evropu přitom spalují lesní požáry. Jedná se o přímý důsledek klimatické změny, která nakonec změní rutiny společnosti, píše BBC News.  

V britském hrabství Suffolk včera podle meteorologické služby Met Office dosáhla rtuť teploměrů rekordní teploty 38,1 stupně Celsia, dnes přitom může pokořit 40 stupňů Celsia. Londýn zaznamenal 37 stupňů Celsia, dnes zde ovšem mohou teploty vyskočit až na 39 stupňů Celsia.

Západofrancouzské město Nantes naměřilo extrémních 42 stupňů Celsia. Španělsko 43 stupňů Celsia. Jižní Evropu (Francii a Španělsko) sužují lesní požáry, které zuří také v Řecku.

Jedná se o přímý důsledek klimatické krize. Globálního oteplování, které se projevuje rychleji, než meteorologové čekali.

Podle Met Office bylo aktuální horko spalující nejen Evropu díky globálnímu oteplování desetkrát pravděpodobnější, píše BBC. A tato pravděpodobnost se bude dále zvyšovat.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) žijeme v nejžhavějším období za posledních 125 000 let. Globální teplota přitom stoupla oproti předindustriální úrovni „pouze“ o cca jeden stupeň Celsia.

Organizace spojených národů (OSN) chce nárůst globální teploty udržet na hranici 1,5 stupně Celsia. Již minulý rok před klimatickou konferencí COP36 ve skotském Glasgow ovšem varovala, že se planeta do konce století oteplí o 2,7 stupně.

„Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout oteplení o 1,5 stupně Celsia. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě,“ prohlásil tehdy generální tajemník OSN António Guterres.

Za minutu dvanáct

Globální oteplování změní chování lidí ve společnosti a jejich každodenní rutiny. Zejména přibude dnů, kdy bude tak extrémní horko, že lidé nebudou moci pracovat. Dojde k omezování dopravy nebo zavírání škol, muzeí a zoologických zahrad.

Ve Spojeném království nemají infrastrukturu, včetně budov, uzpůsobenou k takovým teplotám. Na konferenci v Glasgow přitom britský premiér Boris Johnson varoval, že se svět nachází v klimatické změně „minutu do půlnoci. Jeho vláda ovšem stanovila politiky a cíle, jichž nedosáhla.

„Už více než deset let říkáme vládě, že nejsme ve Spojeném království na skutečně horké počasí, které nyní pozorujeme, dostatečně připraveni,“ přiznala místopředsedkyně Výboru pro změnu klimatu (CCC).

Extrémní horka, která však aktuálně ve světě panují, mohou ohrozit život mladých a zdravých lidí. Již nyní ve Španělsku a Portugalsku následkem toho zemřelo více než 1000 lidí. Vedra přitom budou stále nepředvídatelnější, déle trvající a intenzivnější.

Pokud se svět oteplí o dva stupně a více, znamená to katastrofu. Abychom tomuto scénáři zabránili, svět musí podle OSN dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2025, tedy za dva a půl roku.

Do roku 2023 je nutné snížit emise CO2 o polovinu. Omezit je o 43 procent podle IPCC musíme do konce tohoto desetiletí. Eliminovat emise skleníkových plynů na čistou nulu je zásadní do roku 2050. To znamená drasticky snížit jejich vypouštění do atmosféry a najít způsob, jak z ní CO2 odčerpat.

Podle některých názorů jsme na nejlepší cestě ke katastrofickému scénáři. Konference v Glasgow totiž provázelo zklamání, neboť nedošlo k žádnému pokroku.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama