Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom dnes ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva. Generální tajemník OSN António Guterres dnes v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.
WMO potvrdila svůj předběžný propočet, že průměrná globální teplota loni byla zhruba o 1,1 stupně Celsia nad úrovní z předindustriální éry (1850-1900) a že uplynulých sedm let bylo nejteplejších od počátků měření.
Podle prognózy WMO z minulého týdne by mohla globální roční průměrná teplota už do roku 2026 nejméně v jednom roce dosáhnout úrovně více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní, a to s téměř 50procentní pravděpodobností. Doposud nejteplejším rokem byl rok 2016 s 1,2 stupně nad předindustriální úrovní.
„Naše klima se nám mění před očima,“ varoval šéf WMO Petteri Taalas. Skleníkové plyny vznikající z lidské činnosti v ovzduší brání vyzařování tepla ze Země do vesmíru. Kvůli tomu se planeta bude zahřívat ještě několik generací, „pokud nebude vynalezen postup, jak dostat uhlík z atmosféry“, upozornil Taalas. Stejně důležité je podle WMO už nyní snížit množství uvolňovaných skleníkových plynů, pokud má být oteplení udrženo trvale pod 1,5 stupně nad úrovní z předprůmyslového období.
Podle zprávy koncentrace skleníkových plynů v ovzduší dosáhla v roce 2020 rekordních 413,2 ppm (částic na jeden milion). Údaj z loňského roku ještě není k dispozici, ale měřicí stanice na hoře Mona Loa na Havajských ostrovech v dubnu 2020 naměřila 416,45 ppm, loni v dubnu 419,05 ppm a letos v dubnu už 420,23 ppm.
Pokud jde o kyselost moří, oceány podle WMO vstřebávají zhruba 23 procent skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Tyto plyny reagují s vodou, což vede k zakyselení, které ohrožuje nejen mořský ekosystém. Kromě toho platí, že čím kyselejší voda je, tím menší je kapacita přijímat další CO2. Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) nedávno uvedl, že hodnota pH udávající kyselost (čím nižší, tím kyselejší) je na hladině oceánů nyní s velkou pravděpodobností na nejnižší úrovni za nejméně 26.000 let.
Experti se shodují, že v posledních desítkách let roste také množství tepla v oceánech, zvlášť výrazně od roku 2016. Stoupá také hladina moří, k čemuž přispívá tepelná expanze samotné mořské vody i nárůst objemu vody z tání ledu na pevnině. Mezi roky 1993 a 2002 podle WMO stoupala hladina moří o zhruba 2,1 milimetru ročně a mezi lety 2013 a 2021 už to bylo o 4,5 milimetru ročně.
Generální tajemník OSN Guterres dnes nastínil pětibodový plán na výrazně rozsáhlejší využívání obnovitelných zdrojů k získávání energie. „Dnešní zpráva o stavu klimatu je bezútěšná litanie poukazující na selhání lidstva při řešení problému narušeného klimatu,“ řekl Guterres. „Čas se krátí,“ varoval šéf OSN.
Představený plán obsahuje výzvu k zesílení technologického transferu a zrušení ochrany duševního vlastnictví v oblasti obnovitelných technologií, jako je například skladování energie v bateriích. Za druhé chce Guterres rozšířit přístup k příslušným dodavatelským řetězcům a surovinám, které jsou nyní soustředěny v několika mocných zemích.
Šéf OSN rovněž chce, aby vlády prováděly reformy podporující obnovitelné energie, jako je urychlení stavby solárních a větrných elektráren. Za čtvrté Guterres vyzval k odklonu od vládního dotování fosilních paliv a posledním bodem plánu je ztrojnásobení soukromých a veřejných investic do obnovitelné energie na nejméně čtyři biliony dolarů (téměř 94 bilionů korun) ročně. Guterres poznamenal, že vládní dotace na fosilní paliva jsou nyní celkově více než třikrát vyšší než dotace směřující do obnovitelných zdrojů.
