Koncem května kolem Země proletí obrovský asteroid. Americká agentura NASA jej katalogizuje jako „potenciálně nebezpečný”, riziko pro Zemi však nepředstavuje. Naši planetu mine ve vzdálenosti 4 milionů kilometrů. Vesmírný balvan svým průměrem šestkrát převyšuje Eiffelovu věž a dvakrát dubajskou věž Burdž Chalífa, píše server Live Science.
Potenciálně nebezpečný asteroid 7335 (1989 JA) proletí kolem Země přesně 27. května v rychlosti 76 000 kilometrů v hodině.
Jeho průměrné rozměry činí 1,77 kilometru. V průměru je tedy šestkrát vyšší než Eiffelova věž či dvakrát vyšší než věž Burdž Chalífa, nejvyšší budova světa.
Těleso proletí kolem naší planety ve vzdálenosti 4 milionů kilometrů, což je desetkrát větší vzdálenost než průměrná vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Naše přirozená družice je od modré planety vzdálená 384 400 kilometrů.
Měřítka ve vesmíru jsou zcela odlišná než na Zemi. V pozemských podmínkách je rychlost průletu 7335 (1989 JA) 62násobkem rychlosti zvuku a 20násobek rychlosti kulky vystřelené z pušky, píše Live Science.
Průlet planetky se nám sice zdá jako nesmírně vzdálený, v kosmu se ovšem jedná o blízké „setkání”.
Agentura NASA sleduje 29 000 takzvaných potenciálně nebezpečných asteroidů. Do tohoto katalogu patří velká a rychle se pohybující tělesa, která mají kolem Země proletět ve vzdálenosti bližší než 48 milionů kilometrů. Monitoruje u nich pro Zemi potenciálně rizikové změny v jejich odhadované trajektorii.
Asteroid 7335 (1989 JA) patří do třídy Apollo. Planetky této kategorie obíhají Slunce a následně periodicky překračují oběžnou dráhu Země. Asteroidů z kategorie Apollo evidují vědci z NASA na 15 000.
Na velké balvany atmosféra nestačí
Země nemá před asteroidy žádný deštník. Před menšími tělesy nás chrání atmosféra, v níž většinou shoří. Planetky jako 7335 (1989 JA) s potenciálem způsobit katastrofu by ovšem nezastavila.
NASA se proto soustředí na otázky planetární obrany. Letos zahájila misi DART, v níž hodlá otestovat, zda je možné asteroid vychýlit z dráhy kinetickou energií vyvolanou nárazem sondy.
Další možností je odpálit u blížícího se asteroidu výbušná zařízení. Vedlo by to k jeho rozštěpení na menší, méně nebezpečné kusy.
Vědci také zvažují možnost vesmírného laseru odpařujícího horninu planetky, čímž by také změnil její dráhu.
Poslední možností pak jsou vesmírné lodě naložené jadernými bombami či jaderné hlavice namířené na asteroid. To už je ovšem poslední linie obrany.
