Když Finsko a Švédsko naznačily, že uvažují o historickém rozhodnutí vstoupit do NATO, očekávala Severoatlantická aliance tvrdou reakci Moskvy, nikoliv však jednoho ze svých členů. Byl to zástupce Turecka, kdo zkazil náladu na sobotním zasedání ministrů zahraničí států aliance s jejich finskými a švédskými protějšky, na němž se měla slavit největší změna na poli evropské bezpečnosti za poslední desetiletí, napsala agentura Reuters.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu byl „v krizovém režimu“, řekl jeden z aliančních diplomatů o sobotním setkání na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. O den dříve turecký prezident Recep Tayyip Erdogan šokoval kolegy z NATO prohlášením, že členství Finska ani Švédska nemůže podpořit.
Çavuşoglu nejenže stanovil podmínky pro přijetí finské a švédské žádosti, ale také zvýšil hlas na švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou. Tři diplomaté NATO to v rozhovoru s Reuters shodně označili za „trapné“ porušení protokolu.
„Pro nás to byl historický okamžik. Çavuşoglu přesto prohlásil, že ho otravuje ‚feministická politika‘ Lindeové, čímž vnesl do jednání hodně dramatu,“ uvedl další diplomat, který zároveň popisoval velmi napjatou atmosféru na setkání. Kvůli ní se mnozí spojenci rozhodli raději mlčet, aby uklidnili situaci.
„Snažili jsme se pochopit, co náš turecký kolega chce – víte, co opravdu chce,“ řekl diplomat, který kvůli citlivosti tématu stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity. „Bylo to trapné,“ dodal.
Hlavními požadavky Ankary jsou, aby severské země zastavily podporu kurdských militantních skupin přítomných na svém území a zrušily zákazy prodeje některých zbraní do Turecka.
Turecký diplomatický zdroj uvedl, že Çavuşoglu prezentoval postoj Turecka uctivě, a odmítl údajné tvrzení Lindeové, že turecký nesouhlas se vstupem je způsoben feministickou zahraniční politikou Švédska.
„Její komentáře nepomáhají švédské kandidatuře do NATO. Naopak prohlášení od Finska jsou pečlivě připravená,“ uvedl zdroj. Švédské ministerstvo zahraničí na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo.
Obě severské země v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu podaly žádost o vstup do NATO. Krok se setkal s chladným přijetím ze strany Ruska, které tvrdí, že hrozba rozšiřování NATO byla hlavním důvodem, proč poslalo vojáky na Ukrajinu.
Zatímco náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že vstup Finska a Švédska do NATO je „vážnou chybou“ s „dalekosáhlými důsledky“, prezident Vladimir Putin v pondělí uvedl, že jejich žádost o vstup do NATO nepředstavuje pro Rusko přímou hrozbu.
Mrzutá nálada na sobotním jednání byla o to překvapivější, že diplomaté ještě na začátku května agentuře Reuters sdělili, že všech 30 členských států podporuje vstup Finska a Švédska do aliance kvůli bezpečnostním výhodám, které by tento krok přinesl.
Spojenci z NATO chtěli dokončit vstup v rekordně krátkém čase a tím upevnit svou pozici ve vztahu k Rusku. V pondělí nicméně Erdogan prohlásil, že švédská a finská delegace ani nemusí jezdit do Ankary, jak se původně původně plánovalo.
Prezidentova kancelář dnes uvedla, že klíčový Erdoganův poradce hovořil s kolegy ze Švédska, Finska, Německa, Spojeného království a Spojených států. Pokrok v jednáních je podle ní možný pouze v případě, že budou splněna turecká očekávání.
Jiný zdroj agentury obeznámený se situací poskytl povzbudivější hodnocení současného stavu. Podle něj rozhovory se Švédskem byly pozitivní a otevřely dveře pro návštěvy delegací příští týden. Dnešní telefonické rozhovory se přesto uskutečnily až po pěti dnech snah Finska a Švédska o kontakt s Erdoganovou kanceláří, dodal zdroj s tím, že „to vše kalí vodu, ale nebrzdí to celkový plán přistoupení“.
Ankara tvrdí, že zákaz vývozu zbraní – přijatý skandinávskými zeměmi v reakci na vojenský vpád Turecka do severní Sýrie namířený proti kurdským ozbrojencům v roce 2019 – je pro budoucí členy bezpečnostního paktu nevhodný.
Turecká státní televizní stanice TRT uvedla, že Švédsko a Finsko neschválily žádost Turecka o vydání 33 osob s údajnými vazbami na skupiny, které Ankara považuje za teroristické.
Předseda zahraničního výboru švédského parlamentu Kenneth Forslund uvedl, že by se mohlo najít řešení, ale v jiných oblastech. „Že by Švédsko začalo vyhošťovat lidi, kteří nejsou považováni za teroristy podle seznamu teroristů Evropské unie, je naprosto nemyslitelné,“ řekl.
Diplomaté v evropských hlavních městech říkají, že už dříve zažili Erdoganovo diplomatické balancování na hraně, které nakonec vedlo k dohodě. Turecko – nepředvídatelný, ale strategicky klíčový spojenec NATO – pod Erdoganovým vedením prosazuje nezávislou zahraniční politiku, ale zůstává velkým přispěvatelem do misí NATO.
Nové napětí mezi Washingtonem a Ankarou přichází právě ve chvíli, kdy se zdálo, že se po pěti letech rozporů v otázce Sýrie, sbližování Turecka s Moskvou a omezování práv a svobod v zemi začaly vzájemné vztahy zlepšovat.
Zdroj blízký procesu uvedl, že Çavuşoglu na veřejnosti zaujímá tvrdý postoj, na který tlačí Erdogan. Existuje však riziko, že zahraniční spojenci Turecko izolují, pokud Ankara zajde příliš daleko. Erdogana čekají v polovině roku 2023 volby a jeho výpady proti Evropě nahrávají domácím nacionalistickým náladám.
Spojené státy stále věří v řešení. Šéf americké diplomacie Antony Blinken na nedělní tiskové konferenci řekl, že rozhovory o neshodách mezi Tureckem, Finskem a Švédskem pokračují. „Pokud jde o proces členství, jsem zcela přesvědčen, že dosáhneme shody,“ řekl.
