Podle dřívějších studií se nacházejí v lunárním regolitu molekuly vody. Na základě dat čínské sondy Chang’E-5 však nyní vědci vůbec poprvé detekovali vodu měřením přímo na povrchu Měsíce, informují servery ScienceAlert a SciTechDaily.
Od roku 2020 zkoumá čínská sonda Chang’E-5 oblast zvanou Oceanus Procellarum, nejrozsáhlejší plochu na přivrácené straně Měsíce posetou bazalty, které tvoří takzvané měsíční moře.
Cílem Chang’E-5 byl sběr měsíčních vzorků hornin určených k dopravení zpět na Zemi a data důležitá pro jejich budoucí zkoumání. Podle webu ScienceAlert nyní vědci detekovali na spektroskopických snímcích měsíčního regolitu důkazy o vodě.
Ze studie publikované v časopise Science Advances vyplývá, že se podle měření lunárního mineralogického spektrometru Chang’E-5 v oblasti Oceanus Procellarum voda nachází v množství až 120 ppm. Její identifikace v měsíčním regolitu potvrzuje dřívější hypotézy, že by se mohly na Měsíci nacházet poměrně obsáhlé vodní zásoby.
Zásoby vody pod povrchem
Sonda Chang’E-5 změřila ještě jeden kámen na povrchu, který podle informací na webu SciTechDaily obsahuje 180 ppm vody. Hornina je lehká, posetá mnoha dutinami, což naznačuje její vulkanický původ. Je to v souladu s analýzou vzorků dopravených minulý rok sondou Chang’E-5 na Zemi, která podle Business Insider prozradila mnohem déle trvající vulkanickou aktivitu v oblasti Oceanus Procellarum.
„Zatím není jasné, zda je naše voda hydroxylová nebo molekulární,” uvádějí čínští experti v publikaci. Budou potřeba další studie, prozatím to však vypadá, že mohou být vulkanická ložiska pod lunárním povrchem nezbytná pro podporu života astronautů na vybudovaných základnách v nižších zeměpisných šířkách, kde vzniká méně ledových ložisek.
Voda na Měsíci bude důležitá ne jen kvůli podpoře života astronautů. Mohla by sloužit k výrobě kyslíku a paliva pro lety hlouběji do Sluneční soustavy. Americká agentura NASA chce například na Měsíci vybudovat čerpací stanici, kde by kosmické lodě doplňovaly své palivo před cestou na Mars.