-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaDohoda o globální minimální dani pro nadnárodní korporace je na světě. Sazba...

Dohoda o globální minimální dani pro nadnárodní korporace je na světě. Sazba bude 15 procent

Skupina 136 zemí stanovila minimální globální daňovou sazbu pro nadnárodní společnosti ve výši 15 procent. Státy se tak firmám v přelomové dohodě, která si klade za cíl narovnat podmínky na celosvětové úrovni, snaží zkomplikovat jejich snahu vyhnout se vyššímu zdanění v místě podnikání. V pátek o tom podle agentury Reuters a serveru BBC informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Cílem dohody je ukončit čtyři desetiletí trvající boj o co nejnižší sazbu mezi zeměmi, které se snažily přilákat investice a podpořit vznik pracovních míst nízkou mírou zdanění nadnárodních společností. To globálním korporacím v podstatě umožňovalo vybrat si zemi právě podle výše daňové sazby.

Jednání probíhala čtyři roky. Ačkoli rostoucí náklady související s pandemií covidu-19 daly stranám v posledních měsících další impulz, k dohodě dospěly až poté, kdy ze svých pozic ustoupilo Irsko, Estonsko a Maďarsko.

Dohodnutá 15procentní spodní hranice je hluboko pod sazbou daně z příjmu právnických osob, která se v industrializovaných zemích pohybuje v průměru kolem 23,5 procenta.

Ze 140 zúčastněných zemí podpořilo dohodu 136, přičemž Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka se prozatím hlasování zdržely. Dohoda podle OECD, která rozhovory vede, pokryje 90 procent globální ekonomiky.

„Historické zavedení silné globální minimální daně konečně vyrovná podmínky pro americké pracující a daňové poplatníky, spolu se zbytkem světa,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení.

Dohoda by měla velkým firmám zamezit ve vykazování zisků v zemích s nízkou mírou zdanění bez ohledu na to, kde jsou jejich klienti. Jde o problém, který se stal ještě naléhavějším s růstem takzvaných technologických gigantů, kteří mohou snadno podnikat za hranicemi.

Minimální sazba daně pro právnické osoby by měla platit od roku 2023. Státy budou mít také větší prostor pro zdanění nadnárodních společností působících na jejich území i v případě, že tam nebudou fyzicky přítomny.

Většina zemí dohodu vítá, nadšení však brzdí kritici

„Učinili jsme další důležitý krok směrem k větší daňové spravedlnosti,“ uvedl německý ministr financí Olaf Scholz v prohlášení zaslaném e-mailem agentuře Reuters.

„Nyní máme jasnou cestu ke spravedlivějšímu daňovému systému, kde velcí globální hráči platí spravedlivý podíl, ať podnikají kdekoli,“ řekl jeho britský protějšek Rishi Sunak.

Švýcarské ministerstvo financí v prohlášení požadovalo, aby byly zohledněny zájmy malých ekonomik. Zároveň konstatovalo, že termín zavedení do roku 2023 je nemožný.

Polsko, které má obavy z dopadu na zahraniční investory, zase uvedlo, že bude na dohodě dále pracovat.

Podle některých kritiků je 15procentní sazba příliš nízká a firmy pravidla obejdou, připomněl server BBC.

OECD uvedla, že dohoda by na daních mohla přinést 150 miliard dolarů (téměř 3,3 bilionu korun) ročně navíc. Jednalo by se tak o nový impulz pro ekonomiky zotavující se z dopadů šíření covidu. Organizace však zároveň dodala, že se nesnaží daňovou konkurenci mezi zeměmi eliminovat, ale pouze omezit.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama