Americký prezident Joe Biden vystoupí v úterý poprvé před Valným shromážděním OSN. Proslovu předcházela pondělní schůzka klimatického vyslance Johna Kerryho, zástupců Velké Británie a šéfa OSN Antonia Guterrese. Hlavním tématem se stal globální klimatický fond, který měl od roku 2020 ročně věnovat rozvojovým státům 100 miliard dolarů na boj s globálním oteplováním. V současnosti v něm však chybí 20 miliard dolarů. Uvedl to server Al Jazeera.
První proslov nového amerického prezidenta před Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN) s sebou nese velká očekávání. V pondělí totiž po schůzce Borise Johnsona, klimatického vyslance Spojených států amerických (USA) a šéfa OSN Antonia Guterrese unikly do médií zvěsti o tom, že bude mít Biden „dobré zprávy“ pro globální klimatický fond OSN.
K němu se rozvinuté státy zavázaly v Pařížské klimatické dohodě roku 2015. Slíbily tehdy, že budou od roku 2020 do roku 2025 ročně rozvojovým zemím přispívat 100 miliard dolarů na adaptaci s měnícím se klimatem. V současnosti však ve fondu chybí 20 miliard dolarů. Právě způsob, jak mezeru v příspěvku zaplnit, by měl prezident Biden v úterý představit. Uvedl to server Al Jazeera.
„Všichni přikyvují a souhlasí, že se v boji s měnícím se klimatem musí něco udělat. Přiznám se ale, že jsem frustrovaný z toho, jak to slibované něco pořád nestačí,“ uvedl k pondělnímu setkání britský premiér Boris Johnson.
Na úterní schůzce Valného shromáždění však zazní kromě čím dál akutnějšího boje s globálním oteplováním i další témata. Podle serveru The Guardian bude chtít Biden svým přednesem „uzavřít kapitolu 20 let trvající války a zahájit intenzivní diplomacii“. Rovněž plánuje OSN ukázat, že „USA jsou zpět“.
Vyrovnat se musí Biden s neshodami s Čínou a Francií, ale i kritikou kvůli Afghánistánu
Čelit však bude muset americký prezident nepříliš dobře naladěnému publiku. Neustále se totiž měří s Čínou, kterou vidí jako největší potencionální hrozbu. V současnosti se však musí potýkat také s rozzlobenou Francií. Diplomatické neshody totiž způsobila bezpečnostní dohoda AUKUS uzavřená minulý týden mezi Austrálií, Velkou Británií a USA.
Díky ní získala Austrálie možnost odkoupit od USA ponorky na jaderný pohon. Zároveň ale z toho důvodu zrušila slíbený nákup francouzských ponorek. Prezident Macron následně v reakci odvolal velvyslance z Washingtonu i Canberry. V pondělí se pak měl americký prezident neúspěšně snažit o telefonát se svým francouzským protějškem.
Kritice ale bude muset Biden čelit nejspíše také kvůli rychlému a chaotickému stažení americké armády z Afghánistánu. Situaci má však dle uniklých informací uklidnit prezident tím, že „odmítne další rozdělení světa a novou studenou válku„. Podle amerického úředníka, který v médiích nezveřejnil své jméno, totiž „věří v intenzivní, energickou a principiální soutěž“.
Po úterním proslovu bude následovat intenzivní diplomatický týden. Ve středu chystají USA hostit online summit ohledně vakcín proti koronaviru. Potkat se mají stejný den také zástupci takzvané Quad skupiny, tedy Indie, Austrálie a Japonska. Ve čtvrtek pak OSN kvůli nejistotám ohledně měnícího se klimatu uspořádá zasedání Bezpečnostní rady.