Archeologové v saúdskoarabské poušti objevili kamenné hroty se stopami látek spojovaných s jedovatými rostlinami. Nález naznačuje, že pravěcí lidé mohli využívat jed při lovu už před 125 tisíci lety. Výzkum zároveň odhalil pozůstatky rozsáhlého jezera, kolem kterého kdysi žili hroši, buvoli i gazely.
Mezinárodní tým vědců popsal své výsledky ve studii zveřejněné v časopise Science. Výzkum probíhal na nalezišti Uruq Aljelibah v jižní Saúdské Arábii, v oblasti známé jako Rub al-Chálí. Dnes ji pokrývá vyprahlá poušť, před přibližně 125 tisíci lety se však na stejném místě rozkládalo sladkovodní jezero obklopené travnatými pláněmi a bohatou vegetací.
Na kamenných hrotech našli stopy jedovatých rostlin
Archeologové během výzkumu shromáždili více než 5 500 kamenných nástrojů a úlomků vzniklých při jejich výrobě a přes 500 fosilních pozůstatků rostlin a živočichů. Mezi nimi byly také kosti hrochů, vyhynulých druhů buvolů, velbloudů, gazel či pštrosů.
Zvláštní pozornost vědci věnovali kamenným hrotům, na kterých objevili mikroskopické stopy pryskyřice, rostlinných vláken a živočišných tkání. Některé nesly také poškození odpovídající nárazu při lovu. Nálezy naznačují, že hroty byly upevněny na dřevěných násadách a používány jako součást loveckých zbraní.
Chemická analýza navíc odhalila látky spojované s rostlinou Acokanthera schimperi, která obsahuje toxiny ovlivňující činnost srdce. Na jednom z poškozených hrotů se potenciálně jedovaté sloučeniny nacházely společně s pozůstatky živočišného materiálu.
Výzkumníci proto předpokládají, že pravěcí lovci mohli své zbraně napouštět rostlinným jedem, aby zvýšili jejich účinnost. Zatím však není jasné, jakým způsobem jed připravovali ani zda skutečně dokázal kořist usmrtit.
Dnešní poušť byla kdysi zelenou krajinou
Pozornost vzbudilo také samotné prostředí naleziště. Vědci pomocí geologických analýz zrekonstruovali podobu dávného jezera Mundafan, které mělo rozlohu přibližně 340 kilometrů čtverečních a místy dosahovalo hloubky 29 metrů.
Jeho okolí poskytovalo pravěkým obyvatelům vodu, potravu i materiál potřebný k výrobě nástrojů. Kromě loveckých zbraní archeologové našli také doklady zpracování palmových listů, dřeva, kořenů a dalších rostlin.
Přesné stáří samotných kamenných hrotů se dosud nepodařilo určit. Naleziště pochází z období před přibližně 125 tisíci lety, artefakty však byly objeveny na povrchu, nikoliv ve vrstvách sedimentů umožňujících jejich přímé datování.
Pokud se jejich stáří potvrdí, mohlo by jít o nejstarší známé lovecké zbraně využívající rostlinný jed. Dosavadní nálezy podobných technologií ze současné Jihoafrické republiky jsou staré přibližně 60 tisíc let.


