Mezi investory podle CNBC a MarketWatch panuje jednotné přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby. Není však jasné, co bude následovat. Ekonomika eurozóny se ukázala jako odolnější a dopady války s Íránem byly pod očekáváním. Inflační rizika však přetrvávají a navíc rostou výnosy dluhopisů.
Podle údajů LSEG trhy počítají se stoprocentní šancí, že ECB ve čtvrtek zvýší svou klíčovou sazbu o 25 bazických bodů. Server MarketWatch zase napsal, že trhy počítají s šancí 99,7 procenta, že centrální banka zvýší sazby o pětadvacet bazických bodů.
Nejistý výhled
Méně jasné však je, jaký postoj bude ECB zastávat v dlouhodobém horizontu. To lze odhadovat jen obtížně, banka se totiž po vypuknutí války s Íránem zavázala měnit přístup k měnové politice schůze po schůzi. Závisí to hlavně na situaci v Hormuzském průlivu a průběhu konfliktu na Blízkém východě.
An ECB rate hike is ‘all but certain’ — but investors divided on what comes next https://t.co/AoHyoIJrYG
— CNBC (@CNBC) September 10, 2026
Meziroční inflace v eurozóně v srpnu dosáhla inflace 3,3 procenta. Inflace cen energií prudce vzrostla o 14,3 procenta. Jádrová inflace v srpnu v bloku však činila 2,4 procenta. To je příznivější výsledek, než se čekalo. Ekonomové ze společnosti IGN proto nevidí důvod k dalšímu zpřísňování měnové politiky.
V poslední době také vzrostly náklady na vládní půjčky. Výnosy evropských dluhopisů dosáhly maxim za několik desetiletí, jelikož blízkovýchodní konflikt přiměl investory do cen dluhopisů započítat očekávání inflace a dalšího zvyšování sazeb.
Podle ekonomů z IGN prezidentce ECB Christine Lagarde záleží na stabilitě trhů s dluhopisy. Tvrdí, že nebude chtít svou politikou vyvolat další výprodej dluhopisů a růst výnosů. Experti tvrdí, že pokud by už zaujala jestřábí postoj, nešlo by o preventivní zvyšování sazeb, ale opravdu restriktivní měnovou politiku s cílem porazit inflaci.
Společnost Deutsche Bank očekává zvýšení sazeb o 25 bazických bodů ve čtvrtek a po dalším zasedání v prosinci. Sazba by tak dosáhla vrcholu 2,75 procenta. Nyní činí 2,25 procenta. Naposledy ECB zvýšila sazby v červnu.
ECB dál zvyšovat sazby nemusí
I ekonom Felix Feather se domnívá, že zvýšení sazeb je „téměř jisté“. „Tón bude pravděpodobně jestřábí,“ domnívá se Feather. „Ekonomika eurozóny se ukázala být odolnější, než ECB očekávala, zatímco vysoké ceny energií, silnější výhledové ukazatele mezd a poněkud zvýšená inflační očekávání udrží tvůrce měnových politik soustředěné na proinflační rizika.“
Feather nicméně uvedl, že válka na Blízkém východě je sice proinflační, dopady na ekonomiku v eurozóně jsou však omezenější, než se čekalo. ECB proto podle něj nemusí pokračovat ve zvyšování sazeb.
