Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.
Plot dosahuje výšky 4,5 metru a je vybaven kamerami a senzory. Vznikal po jednotlivých úsecích převážně na jihovýchodě země. Celkově pokrývá 200 kilometrů z 1 340 kilometrů dlouhé finsko-ruské hranice, která je nejdelší hranicí Ruska se státem Evropské unie i Severoatlantické aliance (NATO).
Finland finished building 200 kilometers of fence along its border with Russia, strengthening surveillance along the longest stretch of NATO boundary against its main adversary https://t.co/xIILNJVR9k
— Bloomberg (@business) September 7, 2026
Projekt začal po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, jež zásadně změnila finské bezpečnostní prostředí. Finsko následně opustilo dlouholetou vojenskou neangažovanost a v dubnu 2023 vstoupilo do NATO.
V témže roce dorazilo na východní hranici více než 1 300 migrantů bez víz. Helsinky Moskvu obvinily, že organizovala přesun občanů třetích zemí k finské hranici jako součást hybridní války. Kreml toto obvinění odmítl.
Hranice zůstává uzavřená
Finsko uzavřelo pozemní hranici s Ruskem koncem roku 2023. S výjimkou krátkého prosincového otevření dvou přechodů zůstává od té doby uzavřená.
Ministryně vnitra Mari Rantanen při pondělní návštěvě hraničního přechodu Nuijamaa uvedla, že situace je nyní klidná, zároveň však napjatá. „Může se to velmi rychle změnit, a proto musíme být připraveni,“ řekla novinářům.
Podle ní je plot jednou z částí ochrany hranice. Má usnadnit sledování prostoru a v případě potřeby zabránit lidem ve vstupu na finské území.
Výstavba plotu vyšla na 356 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Finské pohraniční orgány odhadují roční náklady na údržbu na dva až tři miliony eur (zhruna 48 až 73 milionů korun).
Vedoucí projektu finské pohraniční stráže Erkki Matilainen uvedl, že navzdory rychlému vývoji dronů zůstává fyzická bariéra nejlepším řešením pro zvládání většího pohybu lidí.
Rantanen nevyloučila další prodloužení plotu a vyzvala Evropskou unii k větší finanční podpoře států na její východní hranici. Finská vláda zároveň navrhla prodloužit platnost zákona, který jí za výjimečných okolností umožňuje omezit přijímání žádostí o azyl v určitých úsecích hranice, až do konce roku 2028.
