Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.
Arktida v posledních letech budila dojem, že tempo úbytku mořského ledu polevilo. Výzkum zveřejněný loni ukázal, že mezi lety 2005 a 2024 nebyl zimní pokles rozsahu ledu statisticky významný. To překvapilo i samotné vědce, protože planeta se mezitím dál oteplovala a Arktida patří mezi oblasti, kde se změny klimatu projevují nejrychleji.
Nová studie ale přináší jiný obrázek. Nejnovější satelitní měření ukazují, že krátké období zpomalení skončilo. Vědci zjistili, že mezi lety 2024 a 2025 se zimní rozsah arktického mořského ledu zmenšil o 5,8 procenta. Jde o největší meziroční pokles zaznamenaný od začátku satelitních pozorování v roce 1979.
Slowdown in Arctic ice melt ends after the largest winter decline on record
— Socialist Voice (@SocialistVoice) July 20, 2026
Scientists recorded a slower reduction over the past 20 years, but a study finds this was temporary rather than sustained https://t.co/3J8MxzQFEs
Rekordní zima změnila pohled
Autoři studie do analýzy zahrnuli také mimořádně slabé zimní sezony 2025 a 2026. Právě ty podle nich zásadně změnily dosavadní závěry. To, co ještě na začátku desetiletí působilo jako zpomalení dlouhodobého trendu, se nyní jeví jen jako krátká přestávka v pokračujícím úbytku ledu.
Hlavní autor studie Duo Chan z University of Southampton uvedl, že to, co vypadalo jako pauza na začátku dvacátých let, se nyní jeví jen jako dočasné zpomalení v rámci dlouhodobého poklesu. Podle vědců tak nejnovější data znovu potvrzují statisticky významný trend úbytku zimního mořského ledu.
Předchozí výzkum přitom nabízel možné vysvětlení, proč se pokles na čas zpomalil. Přirozené změny v oceánských proudech zřejmě dočasně omezily tání a vyrovnávaly část vlivu rostoucích teplot. Autoři už tehdy upozorňovali, že půjde jen o přechodný jev a že během pěti až deseti let lze očekávat návrat rychlejšího úbytku. Nejnovější výsledky naznačují, že se tento odhad naplnil mnohem dříve.
Vědci připomínají, že rozsah mořského ledu v září, kdy po létě dosahuje každoročního minima, se od roku 1979 zmenšil přibližně na polovinu. Led přitom neubývá jen v létě. Dlouhodobý pokles sledují odborníci ve všech měsících roku, i když jeho tempo kolísá.
Výkyvy zůstávají, dlouhodobý trend pokračuje
Tak výrazný meziroční pokles samozřejmě vyvolal otázku, zda je vůbec za současných podmínek možný. Vědci proto porovnali skutečná měření s klimatickými modely. Ty ukázaly, že podobně prudký propad se může objevit i bez mimořádného vysvětlení, i když jen zřídka. V simulacích odpovídajících dnešnímu oteplení Arktidy nastává takový pokles přibližně jednou za sto let.
Podle spoluautora studie Alessandro Silvano byl propad v roce 2025 neobvyklý, ale stále odpovídá tomu, co lze v oteplující se Arktidě očekávat. Klima totiž přináší výrazné meziroční výkyvy. Rozsah ledu může během jednoho roku prudce klesnout, jindy zůstat téměř stejný nebo dokonce dočasně vzrůst.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že zimní mořský led hraje důležitou roli v celé arktické oblasti. Funguje jako izolace mezi relativně teplým oceánem a chladnou atmosférou. Když ledu ubude, do ovzduší proniká více tepla i vlhkosti, což může ovlivnit další vývoj klimatu.
Do budoucna vědci neočekávají, že by se zimní rozsah mořského ledu vrátil na úroveň z počátku dvacátých let. To ale neznamená, že každá další zima přinese nový rekord. Led bude dál přirozeně kolísat. Pokud však bude oteplování pokračovat, budou se podobně slabé zimy objevovat častěji a průměrný rozsah zimního ledu se pravděpodobně posune na nižší úroveň.
Otevřenou otázkou zůstává vývoj letního mořského ledu. Také v létě totiž vědci v posledních letech pozorovali zpomalení úbytku. Zatím ale není jasné, zda se podobně jako v zimě brzy znovu projeví výraznější pokles. Výsledek ovlivňuje řada faktorů včetně jarního počasí, oblačnosti, sněhové pokrývky, větru, teploty oceánu i tloušťky samotného ledu.


