Schopnost lesů pohlcovat oxid uhličitý může být v příštích desetiletích výrazně nižší, než předpokládají současné klimatické modely. Nový výzkum naznačuje, že vyšší teploty a sušší vzduch zpomalují růst stromů, i když nadále probíhá fotosyntéza. To může snížit množství uhlíku, které lesy dlouhodobě ukládají.
Lesy a další suchozemské ekosystémy dnes zachycují přibližně 27 procent oxidu uhličitého vznikajícího spalováním fosilních paliv. Oceány pohltí dalších zhruba 25 procent a zbytek zůstává v atmosféře, kde přispívá k oteplování planety. Nová studie ale naznačuje, že budoucí schopnost lesů ukládat uhlík může být podstatně menší, než dosud ukazují často používané modely.
Stromy rostou pomaleji, než naznačuje fotosyntéza
Výzkumníci upozorňují na poznatek, který se v ekologii objevil teprve v posledních letech. Stromy mohou i za horkého a suchého počasí pokračovat ve fotosyntéze, přesto však rostou pomaleji. Důvodem je pravděpodobně pokles takzvaného turgorového tlaku, tedy tlaku vody uvnitř buněk. Když je vody málo, zpomalí se dělení buněk i ukládání uhlíku do dřeva.
Současné modely přitom většinou vycházejí z předpokladu, že množství fotosyntézy odpovídá růstu stromů. Nová pozorování však ukazují, že tyto dva procesy se mohou od sebe výrazně lišit.
„Strom může dál provádět fotosyntézu, ale přitom neroste,“ vysvětluje Brendan Clark, hlavní autor výzkumu. „Modely pevniny vycházejí z předpokladu, že fotosyntéza a růst jsou totéž, ale nové důkazy ukazují, že tomu tak často není.“
Výzkumný tým využil údaje z osmiletého sledování jehličnatých i listnatých stromů ve Švýcarsku a vytvořil statistický model vývoje růstu do roku 2069. Výsledky poté porovnal se simulacemi jednoho z nejčastěji využívaných otevřených modelů pro výzkum klimatu.
Modely mohou nadhodnocovat ukládání uhlíku
Srovnání ukázalo výrazné rozdíly. Model podle autorů nadhodnocuje budoucí růst listnatých stromů přibližně dvojnásobně a u jehličnanů až trojnásobně. Menší přírůstky znamenají méně uloženého uhlíku, zejména v oblastech, kde se očekává vyšší teplota a sušší podmínky.
Studie naznačuje, že běžně využívané modely mohou budoucí ukládání uhlíku v lesích nadhodnocovat až o 30 procent. To by znamenalo, že v atmosféře zůstane více oxidu uhličitého, než se dosud předpokládalo, a oteplování by mohlo postupovat rychleji.
„Čím více se tím zabýváme, tím jasnější je, že s dalším oteplováním bude pro přírodu stále těžší držet krok,“ míní Daniele Visioni, klimatolog a spoluautor výzkumu.
Clark zároveň upozorňuje, že rozdíly mezi modely a skutečnými měřeními je potřeba odstranit. „Je opravdu důležité vědět, jaké mají tyto modely odchylky a co je způsobuje. Nejistota totiž velmi ztěžuje plánování budoucnosti,“ dodává. V dalším kroku chce jeho tým připravit úpravy, které umožní, aby klimatické modely nově počítaly i se zpomalováním růstu stromů způsobeným oteplováním.


