Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých. Informují o tom The Guardian a Euronews.
Že má horko vliv na naše kognitivní funkce, vědci zjistili už v roce 2016 po provedení experimentu na vysokoškolácích. Výsledky pak potvrdila řada dalších výzkumů.
🔥 @MonashUni @UniofAdelaide @UNSW @QUT and @UQ_News say sustained extreme heat was linked to an increased risk of heading to the hospital for issues relating to mental healthhttps://t.co/yJJFUJK3GX#science #sciencenews #research #stem #heatwave #mentalhealth pic.twitter.com/s3nBa6xUzY
— Australian Science Media Centre (@AusSMC) July 13, 2026
Vedro zároveň může zhoršovat náladu a zvyšovat agresivitu a riziko panických atak. „Když se totiž přehoupne do své nejteplejší části, může spouštět úzkosti a panické ataky,“ napsal web Hedepy.
Horko totiž zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizol, který vyvolává úzkost. Nejcitlivější jsou děti a mladiství. Vědci z australského Sydney se zaměřili na 720 000 hospitalizací mladých lidí do 24 let v Novém Jižním Walesu během let 2001 až 2022. Výsledky jejich práce byly jednoznačné – vysoké teploty mají negativní vliv na duševní zdraví u dětí a mladistvých.
Období vysoké zátěže
„Riziko hospitalizace se zvyšuje dvojnásobně až trojnásobně v teplém období,“ uvedl hlavní autor studie Wen-Qianga He. Extrémní horko podle výsledků výzkumu zvyšuje míru vzniku deprese, úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy nebo poruch chování. Také zvyšuje míru užívání návykových látek.
Horko je pro organismus zátěž. Tělo hůře reguluje vnitřní teplotu, což negativně ovlivňuje proces chlazení mozku a jeho zásobování kyslíkem. Vedro může prohlubovat psychický stres, narušovat spánek a přispívat k podrážděnosti a agresivitě.
Vědci očekávají, že situace se v důsledku změny klimatu bude horšit. V letech 2090 až 2099 podle nich vzroste počet hospitalizací způsobených horkem o 6 až 7,7 procenta. Bude to záviset na tom, jak se lidstvu podaří prosadit účinnější klimatická opatření.
Evropu v červnu „obalila“ takzvaná tepelná kupole, tedy oblast vysokého tlaku zadržující teplo. Vysoké teploty si vyžádaly stovky životů. Meteorologové očekávají další extrémní teploty v červenci.
