Německý kancléř Friedrich Merz je přesvědčený, že se podaří zabránit tomu, aby po podzimních volbách vládla v některé ze spolkových zemí strana Alternativa pro Německo (AfD). Řekl to dnes na tradiční letní tiskové konferenci. V září se uskuteční volby v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou zemích má podle průzkumů šanci vyhrát AfD, kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
„Předpokládám, že tomu dokážeme zabránit,“ řekl Merz na dotaz, co by dělal, kdyby se AfD po zářijových volbách dostala v některé ze spolkových zemí k moci. „Udělám vše, co je v mých silách, abych tomu zabránil,“ dodal později. Vyloučil, že by jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) s AfD po volbách na východě Německa mohla spolupracovat.
Germany’s Merz makes an appeal to AfD voters ahead of a pivotal state election. What it signals for Germany’s center-right and the political landscape ahead of voting day. Read more: https://t.co/xCG3pTU316 #Germany #Merkel #Merz #AfD #Politics #Election… https://t.co/xibO9Mf3X6
— Global Banking & Finance Review (@GBAFReview) July 15, 2026
Spolková vláda se podle Merze snaží Německo „stabilizovat a rozvíjet“ a přijímá reformy, které zlepší životy lidí v zemi. „Bilance je pozitivní. Spolková vláda našla svůj rytmus,“ řekl kancléř. Voliče AfD zároveň vyzval, aby pozorně sledovali, co pro ně vláda dělá. „Nečerpejte informace pouze z aktivit na sociálních sítích, ať už se odehrávají kdekoli, dívejte se pozorně, co se spolková vláda snaží prosadit,“ dodal.
Merz také odmítl srovnání s jinými evropskými zeměmi, v nichž se do vlád dostala krajní pravice, například s Nizozemskem. „Kdyby se v Německu dostala do vlády pravicově radikální strana, mělo by to úplně jiný význam, než kdyby se to stalo v jiné zemi Evropské unie,“ řekl. Souvisí to podle něj s německými dějinami. Německo pod vládou nacistické strany Adolfa Hitlera rozpoutalo v roce 1939 druhou světovou válku.
Z trojice nadcházejících voleb se pozornost upíná především na Sasko-Anhaltsko. Spolková země na východě Německa vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240.000 žije v metropoli Magdeburku. Zemské volby se uskuteční 6. září. Podle průzkumů by AfD mohla získat více než 40 procent hlasů. Není tak vyloučeno, že se sasko-anhaltský lídr AfD Ulrich Siegmund stane prvním zemským premiérem z této strany.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 28 procent a volby by tak nyní vyhrála. Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.
