Praha 8. července 2026 (PROTEXT) – Patnáct centimetrů. Na první pohled zanedbatelný rozdíl, který však v evropských předpisech pro přepravu dětí představuje hranici mezi dvěma odlišnými přístupy k bezpečnosti. Zatímco některé státy volí mírnější pravidla, jiné dávají přednost vyšší ochraně i za cenu přísnějších požadavků. Tým silniční bezpečnosti s Platformou VIZE 0 připravil přehled pravidel v rámci projektu Cestujte s dětmi bezpečně, ať se na dovolených vyhnete případným potížím.
Když česká rodina vyrazí autem na dovolenou do zahraničí, málokoho napadne, že pravidla pro přepravu dětí v autě se mohou během několika hodin jízdy výrazně změnit. Zatímco v České republice musí dítě používat autosedačku nebo jiný schválený dětský zádržný systém do dosažení výšky 150 centimetrů nebo hmotnosti 36 kilogramů, v některých evropských zemích tato povinnost končí už při výšce 135 centimetrů. Rozdíl patnácti centimetrů přitom může v praxi znamenat i několik let vývoje dítěte.
Přehled pravidel napříč Evropou ukazuje, že jednotný přístup neexistuje. Ze 35 sledovaných zemí používá 14 států hranici 150 centimetrů a 13 zemí hranici 135 centimetrů. Česká republika tak patří mezi státy s přísnějšími pravidly po boku Německa, Polska nebo Švýcarska, zatímco například Rakousko, Nizozemsko, Švédsko či Španělsko stanovují povinnost používat autosedačku pouze do 135 centimetrů. Rozdíly jsou dobře patrné i mezi sousedními státy. „Zatímco v ČR a na Slovensku musí dítě používat autosedačku do 150 centimetrů výšky nebo 36 kilogramů hmotnosti, v Rakousku povinnost končí už při 135 centimetrech. Německo zachovává hranici 150 centimetrů, případně 12 let věku dítěte,“ upozorňuje Libor Budina, výkonný manažer Platformy VIZE 0. Při cestách po Evropě tak mohou rodiče narazit na odlišná pravidla hned za hranicemi.
Na první pohled by se mohlo zdát, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi vycházejí pouze z odlišných legislativních tradic. Za vyšší hranicí jednoho a půl metru však stojí konkrétní bezpečnostní argumenty. „Bezpečnostní pásy v automobilech jsou totiž navrženy především pro dospělé osoby a správně fungují pouze tehdy, pokud vedou přes pánevní kosti a klíční kost. Pokud je dítě příliš malé, může pás při nárazu sklouznout do oblasti břicha nebo krku a způsobit závažná poranění,“ vysvětluje metodička Týmu silniční bezpečnosti Markéta Novotná. Odborníci proto upozorňují, že samotné splnění zákonného minima nemusí znamenat, že je dítě připraveno cestovat bez autosedačky nebo podsedáku. Zahraniční studie ukazují, že při výšce kolem 135 centimetrů ještě řada dětí nesedí tak, aby jim bezpečnostní pás vedl optimálně, zatímco hranice 150 centimetrů lépe odpovídá tělesným proporcím potřebným pro jeho správnou funkci. Potvrzují to i crash testy a analýzy reálných nehod. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) snižuje použití autosedačky se zádovou opěrou riziko zranění dětí ve věku 4 až 8 let přibližně o 45 procent oproti použití samotného bezpečnostního pásu.
Pokud bezpečnostní pás nevede správně, mohou při nárazu vzniknout závažná poranění vnitřních orgánů, páteře či krční oblasti. Odborníci tento typ zranění označují jako syndrom bezpečnostního pásu, a právě proto doporučují používat autosedačku nebo podsedák tak dlouho, dokud dítě bezpečně nesplní test správného usazení bezpečnostního pásu. Výzkumy přitom ukazují, že většina dětí dosahuje správné polohy v běžném automobilovém sedadle až kolem 10. až 12. roku věku, což často odpovídá výšce blížící se 150 centimetrům. I proto řada odborníků považuje tuto hranici za vhodnější ukazatel bezpečnosti než samotný věk dítěte.
Zajímavé a příznivé je, že v některých zemích, kde zákonná povinnost končí už při 135 centimetrech, doporučují odborné organizace pokračovat v používání vhodného zádržného systému déle. Typickým příkladem je Finsko nebo Švédsko, které jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších zemí v oblasti silničního provozu. Tamní odborníci kladou důraz především na skutečnou bezpečnost dítěte, nikoli pouze na splnění minimálních zákonných požadavků.
Evropské země se neliší pouze hranicí pro používání autosedaček, rozdílná jsou i další pravidla. Například ve Švédsku se doporučuje přepravovat děti proti směru jízdy alespoň do čtyř let, ve Španělsku musí menší děti zpravidla cestovat vzadu a v Bulharsku nesmějí děti mladší 12 let a menší než 150 centimetrů na přední sedadlo vůbec.
Česká republika tak patří mezi evropské státy, které v otázce přepravy dětí volí spíše opatrnější přístup. Z pohledu odborníků totiž může právě několik centimetrů navíc rozhodovat o tom, zda bezpečnostní pás při nehodě ochrání dítě tak, jak má. Důležité je však také být dětem dobrým vzorem. Být tedy i jako dospělý na jakémkoliv místě ve vozidle správně připoutaný. „Bohužel v tomto v ČR ve srovnání s EU vynikáme. Jen v loňském roce zemřelo na českých silnicích 68 osob, které nebyly připoutány bezpečnostním pásem,“ doplňuje Markéta Novotná a apeluje tak na rodiče, ať jsou vzorem svým dětem.
Podle tiskové zprávy Ministerstva dopravy ČR z mezinárodního průzkumu ESRA3 vyplývá, že čeští řidiči a cestující zaostávají v používání bezpečnostních pásů za evropským průměrem. Nepřipoutání během jízdy přiznalo 23,8 % řidičů, zatímco evropský průměr činí 15 %. Na zadních sedadlech je situace ještě výraznější, kde bezpečnostní pás nepoužívá až 46 % cestujících. Tato data potvrzují i nehodové statistiky, podle nichž tvořili v roce 2025 nepřipoutaní cestující na zadních sedadlech více než polovinu usmrcených v této kategorii.
„V případě řidičů, kteří při nehodě nepoužili bezpečnostní pás je patrné, že oproti připoutaným u nich dochází ke zranění již při nehodách od intenzit nárazu převyšujících cca 51 km/h vždy, vznik těžkých zranění je patrný ve vyšší míře (více než 10 %) již od intenzit nárazu v rozmezí 26 až 50 km/h. Nad 75 km/h je výskyt úmrtí cca trojnásobný,“ dodala Kateřina Bucsuházy, vedoucí oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod Centra dopravního výzkumu.
Celý přehled jednotlivých pravidel, milníků a výjimek naleznete na stránkách www.cestujtesdetmibezpecne.cz
Kampaň Cestujte s dětmi bezpečně realizuje Tým silniční bezpečnosti a je financována z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Partnery kampaně jsou Policie ČR, samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR BESIP, Platforma VIZE 0, společnost CYBEX, ATmedia. Cílem je prostřednictvím komunikační kampaně naučit rodiče, prarodiče a další pečující osoby správně a bezpečně používat dětské zádržné systémy při cestování s dětmi.
Zdroj: Tým silniční bezpečnosti
