Extrémní vedra se stávají běžnou součástí života ve stále větší části světa. Klimatická změna zvyšuje jejich četnost, intenzitu i délku trvání a nejcitelněji dopadají na města. Ta proto zavádějí varovné systémy, rozšiřují zeleň, upravují veřejný prostor a hledají další cesty, jak ochránit obyvatele před rostoucími teplotami.
Podle odborníků ale žádné univerzální řešení neexistuje. Každé město čelí jiným podmínkám a potřebuje vlastní kombinaci opatření. Vedle dlouhodobých změn proto roste význam rychlého varování, lepší informovanosti i ochrany nejohroženějších skupin obyvatel.
Samotné varování nestačí
Včasná upozornění na blížící se vlny veder dnes využívají stovky měst po celém světě. Úřady vyzývají lidi, aby zůstali v chladu, dostatečně pili, omezili pobyt na slunci a využili klimatizované prostory. Současně připravují chladicí centra nebo další nouzová opatření.
Praxe ale ukazuje, že samotná varování životy automaticky nezachrání. Během ničivé vlny veder na severozápadě Spojených států v roce 2021 zemřely stovky lidí, přestože meteorologové před vysokými teplotami upozorňovali. Oblast totiž nebyla na podobné počasí připravená a mnoho budov ani domácností nemělo odpovídající vybavení.
Podobnou zkušenost získala také Velká Británie. Země vydala první červené varování před extrémním horkem až během rekordního léta 2022. Lékař Renee Salas připomněl, že bylo obtížné přesvědčit veřejnost, že nejde o příjemné letní počasí. „Tohle opravdu není počasí na pláž ani na zmrzlinu. Pro starší lidi nebo osoby s některými zdravotními potížemi může být skutečně velmi nebezpečné.“
Salas zároveň upozornil, že skutečný počet obětí bývá vyšší, než ukazují statistiky. „Když člověk přijde do nemocnice s potížemi způsobenými horkem, do úmrtního listu se většinou nenapíše, že zemřel kvůli vlně veder. Objeví se tam například kardiovaskulární příhoda.“
Dalším problémem zůstává, že se varování nedostanou ke všem. Starší lidé, lidé bez domova nebo domácnosti s omezeným přístupem k internetu často informace nezachytí včas. Ve světě navíc stále žijí miliardy lidí bez pravidelného připojení k internetu, což možnosti digitálních upozornění výrazně omezuje.
Los Angeles once tried painting some of its streets a lighter color to fight extreme urban heat.
— Architecture Hub (@archpng) June 26, 2026
The city tested a reflective pavement coating called CoolSeal, designed to absorb less sunlight than dark asphalt. Early reports found that treated streets could stay about 10–15°F… pic.twitter.com/9JBNd5zOwg
Stromy, světlé ulice i nové nápady
Odborníci proto zdůrazňují, že města musí vedle varování měnit i své prostředí. Největší problém představují rozsáhlé plochy asfaltu a betonu, které přes den pohlcují teplo a večer ho pomalu uvolňují. Tak vzniká takzvaný efekt městského tepelného ostrova, který může zvýšit pocitovou teplotu o několik stupňů.
Nejúčinnější obranou zůstává zeleň. Singapur vysadil miliony stromů a vytvořil stovky parků, které pomáhají celé město ochlazovat. Nizozemský Utrecht zase pokryl zelenými střechami stovky autobusových zastávek. Podobné projekty zlepšují mikroklima a současně poskytují více stínu.
Velkou pozornost získávají také světlé povrchy silnic a chodníků. Los Angeles několik let testuje speciální nátěry, které odrážejí větší část slunečního záření. Měření ukázala, že v některých ulicích díky nim klesla okolní teplota o více než jeden stupeň a samotný povrch se rozpálil výrazně méně.
Ani tato řešení ale nejsou vhodná všude. Profesor Mat Santamouris upozornil, že každé město se přehřívá z jiného důvodu. „Každý projekt musí navrhnout odborníci a předem ho otestovat. Jinak riskujeme špatné výsledky, obrovské výdaje a dokonce zvýšení teploty ve městech.“
Stejně opatrně je podle odborníků potřeba přistupovat také k výsadbě stromů. Důležitou roli hraje správný druh i místo. Strom u dětského hřiště přinese lidem mnohem větší užitek než strom u parkoviště. V některých případech navíc může hustá koruna bez dostatečného proudění vzduchu teplo naopak zadržovat.
Vedra výrazně ohrožují také lidi, kteří pracují venku. Hongkong proto zavedl tříúrovňový systém varování před tepelnou zátěží. Přesto si mnoho pracovníků podle místních organizací dál stěžuje na únavu, závratě nebo příznaky úžehu. Odbory ve Velké Británii mezitím požadují jasně stanovenou maximální teplotu na pracovištích a lepší ochranu zaměstnanců během horkých dnů.
Odborníci zároveň upozorňují, že budoucnost ochrany před vedrem nebude stát jen na nových parcích nebo stavebních úpravách. Stále větší roli mohou sehrát přesnější předpovědi a osobní upozornění. Do budoucna by navigace mohla nabídnout trasu vedenou převážně ve stínu nebo aplikace vyhodnotí riziko podle věku, zdravotního stavu či místa pobytu.
Jedno je podle výzkumníků jisté už dnes. Města budou dál čelit vyšším teplotám a budou muset kombinovat více různých opatření. Jen propojení varovných systémů, promyšleného plánování, zeleně a ochrany nejohroženějších obyvatel může pomoci zmírnit dopady stále častějších vln extrémního horka.


