EkologieKlimatická krize zdražuje pojištění a přináší nové riziko pro ekonomiku

Klimatická krize zdražuje pojištění a přináší nové riziko pro ekonomiku

Rostoucí počet extrémních výkyvů počasí začíná měnit fungování pojišťoven, bank i celé ekonomiky. Odborníci upozorňují, že dražší nebo hůře dostupné pojištění už nepředstavuje problém jen pro majitele domů a firem. Dopady se postupně přelévají také do investic, úvěrů a hospodářského růstu. Stále častěji proto zaznívají výzvy, aby vedle soukromého sektoru převzaly větší roli i vlády.

Vlny veder, povodně nebo požáry dnes přicházejí častěji a bývají ničivější než dříve. Pojišťovny proto stále obtížněji odhadují budoucí rizika a nastavují ceny pojistek. Tradiční modely totiž vycházejí z předpokladu, že pravděpodobnost škod zůstává dlouhodobě podobná. Právě tento předpoklad ale podle odborníků přestává platit.

Dražší pojištění dopadá i na investice

Na problém upozorňuje společná zpráva organizace TheCityUK a společnosti Marsh. Varuje, že rostoucí rozdíl mezi skutečnými riziky a dostupným pojištěním představuje stále větší hrozbu pro finanční systém. Pokud lidé nebo firmy nezískají odpovídající pojistnou ochranu, zvyšuje se nejistota také pro banky a investory.

Autoři zprávy připomínají, že pojištění tvoří důležitý základ pro poskytování úvěrů i financování nových projektů. Když se pojistné krytí zhorší nebo výrazně zdraží, promítne se to do vyšších nákladů na financování a nižší ochoty investovat. Podle zprávy nejde „jen o problém jednoho odvětví, ale o zásadní otázku bankovatelnosti, investovatelnosti a řádného fungování ekonomiky“.

Zpráva zároveň varuje před vznikem začarovaného kruhu. Nedostatečné investice do ochrany před klimatickými riziky vedou k větším škodám. Ty následně zvyšují náklady pojišťoven i věřitelů, což zdražuje další investice. Výsledkem je ještě menší ochota financovat opatření, která by budoucí škody mohla omezit.

Řešením podle autorů není jen vyšší aktivita soukromého sektoru. Banky, pojišťovny i investoři by měli více zohledňovat opatření, která prokazatelně snižují klimatická rizika. Současně doporučují větší zapojení státu prostřednictvím veřejně soukromých partnerství, garancí nebo dalších forem podpory, které pomohou přilákat soukromý kapitál.

Klimatické změny tlačí vzhůru také inflaci

Na širší ekonomické dopady upozornila také členka měnového výboru Bank of England Swati Dhingra. Podle ní se extrémní počasí stále častěji promítá do cen potravin a dalších výrobků dovážených do Británie. Vyšší inflace pak komplikuje práci centrální banky.

Jako příklad uvedla prudké zdražení kakaa po extrémních vedrech v západní Africe. Podle Dhingra „samotná čokoláda přispěla zhruba jedním procentním bodem k britské potravinové inflaci v roce 2025“. Vyšší ceny přitom nezasahují jen čokoládu. Riziko se týká také kávy, banánů, čaje, citrusů nebo rýže dovážených ze zemí, které patří mezi klimaticky nejzranitelnější.

Další analýza ukázala, že významná část britského dovozu potravin pochází právě z regionů, které čelí stále častějším extrémům počasí. Vedle vyšších cen přinášejí klimatické změny také přímé dopady na pracovní podmínky. Zemědělští pracovníci v nejohroženějších státech podle dostupných údajů přišli během jediného roku o stovky miliard hodin práce kvůli nebezpečnému horku.

Dhingra zároveň upozorňuje, že samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže podobné problémy vyřešit. Vyšší sazby sice pomáhají brzdit inflaci, zároveň ale prodražují investice do obnovitelných zdrojů energie i opatření, která mají zmírnit dopady klimatických změn. Podle ní zůstává měnová politika „tupým nástrojem pro řešení cenových šoků vyvolaných klimatickou změnou, energetickými trhy nebo zelenou transformací“.

Právě proto podle ekonomů budou muset vlády a centrální banky spolupracovat mnohem těsněji než dosud. Státy mohou v době prudkých cenových výkyvů pomáhat cílenou podporou domácností, dočasnými daňovými opatřeními nebo jinými zásahy, zatímco centrální banky se zaměří na dlouhodobou stabilitu cen. S pokračující klimatickou změnou totiž podobné otřesy podle odborníků nepřestanou a ekonomiky se na ně budou muset připravit.

Doporučujeme

Aligátoři na Floridě za týden napadli tři lidi, jedna žena zraněním podlehla

Aligátoři na Floridě v sérii útoků za jeden týden napadli tři lidi, jedna žena zraněním podlehla. Ke dvěma z incidentů došlo v rozmezí 24 hodin. Napadení aligátorem zůstává poměrně vzácné, vyplývá z dat Floridské komise pro ochranu ryb a divoké zvěře (FWC). Stát zaznamenává průměrně osm nevyprovokovaných pokousání ročně, uvádí komise, jež se ve státě zabývá stížnostmi na konkrétní aligátory, kteří by mohli představovat hrozbu pro lidi, domácí mazlíčky či majetek. Florida je podle odhadů domovem 1,3 milionu aligátorů. Informují o tom stanice CNN a ABC News.

Čínský miliardář v USA odsouzen k 30 letům vězení za podvody

Americký soud poslal na 30 let do vězení čínského miliardáře Kuo Wen-kueje. Kdysi jeden z nejbohatších čínských podnikatelů uprchl ze své vlasti po obvinění ze znásilnění, únosu a korupce. V USA se prezentoval jako kritik čínského komunistického režimu a na politické aktivity od svých příznivců vybral přes miliardu dolarů. Těmito prostředky financoval svůj luxusní životní styl.

Rusko a Ukrajina informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně dva mrtvé si vyžádaly útoky ukrajinských dronů v Rusku, v Belgorodské oblasti a v Jegorjevsku u Moskvy, kde zahynulo půlroční dítě, uvedly dnes ruské úřady. V Dnipru na jihovýchodě Ukrajiny stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm poté, co dnes ráno v nemocnici podlehl zraněním 59letý muž, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, informoval náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.

Německo po penaltách končí na mistrovství světa, Paraguay slaví velký postup

Německo se po dvanácti letech vrátilo do vyřazovací fáze mistrovství světa, jenže jeho cesta skončila hned v prvním kole play off. Po remíze 1:1 rozhodl penaltový rozstřel, ve kterém uspěla Paraguay poměrem 4:3. Jeden z favoritů turnaje tak odjíždí domů, zatímco jihoamerický tým čeká osmifinále proti vítězi souboje Francie se Švédskem.

Europoslanci tvrdí, že jim bylo znemožněno provést důkladnou inspekci italského zadržovacího centra pro migranty v Albánii

Delegace poslanců Evropského parlamentu tvrdí, že při návštěvě italského detenčního centra pro migranty v Albánii narazila na překážky a nemohla zařízení důkladně zkontrolovat. Spor přichází v době, kdy se Evropská unie posouvá k tvrdší migrační politice a zvažuje širší využití zařízení mimo své území.

Brazílie po obratu vyřadila Japonsko a jde do osmifinále

Brazílie vydřela postup do osmifinále mistrovství světa až v samotném závěru. Japonsko dlouho drželo překvapivé vedení a sahalo po historickém úspěchu, jenže favorit po změně stran přidal, vyrovnal a v nastaveném čase rozhodl o výhře 2:1. Hrdinou se stal Gabriel Martinelli.

Dobrovolníci nasbírali 11 milionů vzácných semen pro obnovu skotských lesů

Obnova původních lesů na západě Skotska získala výraznou podporu. Přibližně stovka dobrovolníků během několika let ručně nasbírala přes 11 milionů vzácných semen domácích dřevin. Díky tomu vzniknou miliony nových stromů, které pomohou obnovit ohrožené lesy i jedinečný atlantský deštný prales.

Koubek skončil u české reprezentace

Po neúspěšném mistrovství světa končí Miroslav Koubek na lavičce české fotbalové reprezentace. Přestože ještě krátce po návratu ze šampionátu počítal s pokračováním, po pondělním jednání s předsedou FAČR Davidem Trundou nabídl svou funkci k dispozici. Svaz jeho rozhodnutí přijal a začne hledat nového reprezentačního trenéra.

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama