Praha 14. května 2026 (PROTEXT) – Chytrá města, inteligentní měření, kybernetická bezpečnost dat a digitalizace stavebnictví patřily mezi hlavní témata konference Den ÚNMZ a ČAS, kterou v Praze uspořádaly Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Odborná debata se v rámci tří diskusních panelů zaměřila na propojení moderních technologií, práce s daty a bezpečnosti infrastruktury v oblasti chytrých měst a metody BIM ve stavebnictví.
Všechny tři panely během Dne ÚNMZ a ČAS spojovalo téma dat. Konkrétně jejich bezpečnost i využití při řízení měst, budov a infrastruktury v ČR. Konference moderovaná Janou Peroutkovou z České televize zároveň ukázala rostoucí význam standardizace pro bezpečné zavádění nových technologií do praxe. „Standardizace už dávno není jen otázkou průmyslových norem. Dnes významně ovlivňuje fungování státu, bezpečnost infrastruktury i každodenní život nás všech, a právě proto je důležité otevírat debatu o technologiích, bezpečnosti a digitalizaci společnosti a aktivním zapojení České republiky do tvorby evropských a mezinárodních technických norem a technických předpisů obecně,“ uvedl v úvodu konference Jiří Kratochvíl, předseda ÚNMZ.
Generální ředitel ČAS Zdeněk Veselý doplnil: „Role standardizace se výrazně proměňuje. Vedle klasických technických oblastí dnes řešíme kybernetickou bezpečnost, BIM, elektromobilitu, umělou inteligenci nebo cirkulární ekonomiku. Cílem je vytvářet prostředí, které umožní bezpečné zavádění inovací a zároveň posílí konkurenceschopnost Česka v Evropě i ve světě.“
Smart města potřebují data, spolupráci i strategii
První panel věnovaný chytrým městům a inteligentnímu měření se zaměřil na chytrou energetiku, smart mobilitu, bezpečnost elektromobility i senzorové sítě. Diskutující se shodli, že Smart City není pouze soubor jednotlivých technologií, ale propojený systém založený na datech, infrastruktuře a službách pro občany. Panelu se zúčastnili Zbyněk Veselák z ÚNMZ, Robert Jára z ČVUT, Daniel Miklós z Hasičského záchranného sboru ČR, Jiří Tesař z Českého metrologického institutu (ČMI) a Miroslav Scheiner z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Generální ředitel Českého metrologického institutu Jiří Tesař během debaty hovořil o rostoucím významu kvalitních a dobře strukturovaných dat pro fungování chytré infrastruktury. Účastníci debaty zároveň připomínali, že česká města zatím často zavádějí chytrá řešení roztříštěně a bez širší integrace jednotlivých systémů. Do budoucna proto bude zásadní lepší koordinace mezi státem, samosprávami, akademickou sférou i soukromým sektorem.
Na význam bezpečnosti v oblasti energetiky, elektromobility a chytré infrastruktury poukázal také Robert Jára, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Podle diskutujících musí být moderní města vedle technologického rozvoje připravena také na krizové situace a kybernetické hrozby.
Kybernetická bezpečnost už není jen IT problém
Druhý panel otevřel otázku kybernetické bezpečnosti dat, infrastruktury a chytrých zařízení. Debata ukázala, že kybernetická bezpečnost dnes výrazně přesahuje oblast IT a stává se zásadním tématem pro energetiku, budovy, domácnosti i veřejnou správu.
V panelu o kybernetické bezpečnosti vystoupili Erika Langerová z ČVUT UCEEB, Zdeňka Slaná z ČAS, Dalibor Kačmář z Microsoft ČR, Aleš Špidla z CEVRO Univerzity, Adam Kučínský z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Vít Střítecký z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Diskuze se zaměřila na legislativní rámec kyberbezpečnosti, vznik nové technické normalizační komise i využití AI při ochraně infrastruktury a dat.
Vít Střítecký z Katedry bezpečnostních studií FSV UK během debaty zdůraznil, že kybernetická bezpečnost už dnes není pouze technickým tématem, ale stále více souvisí také se vzděláváním uživatelů, odpovědností institucí a fungováním celé společnosti. Diskutující zároveň poukazovali na rychle rostoucí počet zařízení připojených k internetu a na rizika spojená s jejich správou a zabezpečením. Velkým tématem byly také rezidenční fotovoltaiky, chytrá zařízení v domácnostech nebo cloudová řešení mimo EU.
Významným tématem debaty byla také role technických norem a standardizace při zavádění bezpečných digitálních technologií do praxe, kterou otevřela ředitelka odboru standardizace ČAS Zdeňka Slaná: „Roztříštěnost pravidel je v kybernetické bezpečnosti slabinou, kterou útočníci rádi využívají. Sjednocení nároků na zařízení nám umožní efektivněji bránit celou síť i jednotlivé uživatele. Pokud navíc zajistíme, aby se na tvorbě norem podíleli lidé z praxe, nebudou tyto standardy jen povinností na papíře, ale skutečnou bariérou proti hrozbám, kterým čelí evropská digitální infrastruktura.“
Diskutující se také shodli, že sjednocování požadavků na kybernetickou odolnost zařízení i větší zapojení odborníků do tvorby mezinárodních norem bude důležité pro bezpečnější fungování digitální infrastruktury v Evropě.
BIM změní fungování stavebnictví
Třetí panel se věnoval metodě BIM (Building Information Modeling) a digitalizaci stavebnictví. Hlavním tématem byla připravovaná legislativa a blížící se povinnost využívání BIM a datového standardu stavby pro veřejné zadavatele od 1. ledna 2027.
Do debaty o BIM a digitalizaci stavebnictví se zapojili Eva Kaiserová, Kateřina Schön a Štěpánka Tomanová z ČAS, Petr Matyáš z czBIM – buildingSMART CZ i Filip Žežulka z MPO. Hlavními tématy byly zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, datový standard stavby nebo připravenost veřejných zadavatelů na povinné využívání BIM od roku 2027.
Eva Kaiserová, ředitelka projektového odboru ČAS, během debaty vysvětlila, že BIM není pouze 3D model budovy, ale především systém práce s daty během celého životního cyklu stavby – od návrhu přes realizaci až po správu budovy. Debata se proto výrazněji soustředila také na správu dat, sdílení informací a sjednocování standardů napříč stavebnictvím i veřejnou správou.
Filip Žežulka, ředitel odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO, připomněl, že veřejní zadavatelé mají s metodou BIM počítat už několik let. Povinnost využívání BIM od roku 2027 by proto podle něj neměla představovat překvapivou změnu. Pro další rozvoj BIM bude podle Žežulky klíčové propojení jednotlivých částí digitalizace stavebnictví a lepší koordinace mezi státem, institucemi i odbornou veřejností. K tomu má přispět také větší důraz na vzdělávání a praktickou přípravu odborníků v oblasti práce s daty a digitálních metod ve stavebnictví.
Zdroj: https://unmz.gov.cz/
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
PROTEXT
