Evropa řeší, jak dál naložit s rostoucí oblibou velkých aut. SUV zabírají více místa, spotřebují více energie a při nehodách představují větší riziko. Tlak na změnu sílí ve chvíli, kdy města bojují se znečištěným ovzduším, přehříváním ulic i snahou dostat více lidí z aut do veřejné dopravy, na kola nebo na chodníky.
Velká auta už dávno nejsou jen americkým fenoménem. V Evropě dnes SUV tvoří většinu nově prodaných vozů a jejich rozmach mění podobu dopravy i veřejného prostoru. Větší karoserie znamená vyšší spotřebu, více emisí, větší nároky na parkování a také silnější náraz při kolizi. Elektromobily problém neřeší, protože těžší vozy potřebují větší baterie a více surovin.
Podle dat organizace International Council on Clean Transportation vzrostla od roku 2010 průměrná hmotnost evropských aut se spalovacím motorem o devět procent. U bateriových elektromobilů je nárůst výrazně vyšší, dosahuje zhruba 70 procent. To ukazuje, že přechod na elektřinu sám o sobě neřeší všechny dopady automobilové dopravy, pokud se zároveň dál zvětšují samotná auta.
Dopravní experti upozorňují, že společnost často řeší jednotlivé problémy odděleně. Elektromobily mají snížit klimatické škody, bezpečnostní asistenty zase počet obětí nehod. Jenže auta dál zabírají veřejný prostor, vytlačují cyklisty, podporují sedavý způsob života a přispívají k tomu, že města mají méně zeleně. „V řízení existuje samostatné řešení pro všechno, ale chybí způsob, jak pojmout všechny přínosy dohromady,“ uvedla environmentální epidemioložka Audrey de Nazelle z Imperial College London.
Některá města už proto zkoušejí automobilovou závislost omezovat. Paříž a Londýn posilují veřejnou dopravu, rozšiřují prostor pro cyklisty a omezují provoz aut v nejzatíženějších oblastech. Podobnou cestou šla už dříve nizozemská a dánská města, která po ropných krizích v 70. letech začala rušit městské dálnice a budovat cyklostezky.
Změny ale narážejí na odpor. Opatření proti autům bývají často vykreslována jako útok na svobodu řidičů nebo jako zátěž pro domácnosti s nižšími příjmy. Náklady automobilové kultury se přitom v debatě často ztrácejí. „Když si někdo koupí nové SUV a postaví ho na ulici, prostor je pryč. S tím jako společnost problém nemáme. Ale jakmile někdo řekne, že by se tu měla postavit cyklostezka, nastane obrovský rozruch,“ řekl německý cyklistický aktivista Siegfried Schüle.


