ZprávyKuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů, informovala stanice CBS. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí. Informuje o tom i web The Hill.

Ministerstvo zahraničí Kuby uvedlo, že k propouštění dojde v nadcházejících dnech. Označilo to za akt dobré vůle pramenící z úzkého vztahu s Vatikánem. Ten v minulosti několikrát pomohl zprostředkovat dohody o propouštění vězňů a pomohl normalizaci americko-kubánských vztahů.

Kuba neuvedla, jaké osoby konkrétně propustí a za co byly uvězněny. Není tak jasné, zda jsou mezi nimi i političtí vězni.

Havana drží za mřížemi 1214 politických vězňů, uvedla nezisková organizace Prisoner Defenders. Od roku 2010 dostalo milost 9 905 vězňů, dodala vláda. Za poslední tři roky nařídila propustit dalších 10 000 vězňů.

Oznámení bylo učiněno jen několik hodin před plánovaným projevem kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, který má hovořit o národních a mezinárodních otázkách.

Kuba v krizi

Kuba se dostala do bezprecedentní krize kvůli tlaku Trumpovy administrativy, která tamní vládu obviňuje z politiky škodící USA. Obvinila režim ze spolupráce s „mnoha nepřátelskými zeměmi, nadnárodními teroristickými skupinami a zlomyslnými aktéry, včetně vlády Ruska, Číny, Íránu nebo Hamásu a Hizballáhu“.

Trump nařídil zákaz dodávek ropy na Kubu. Za porušení nařízení hrozí dané zemi vysoká cla.

Po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura přišla Kuba o svého největšího dodavatele ropy. Americký úder a zákaz exportu uvrhly jihoamerickou zemi do bezprecedentní energetické krize.

Trump dokonce naznačil, že by mohl padnout tamní režim, který se drží u moci od nástupu Fidela Castra do čela země roku 1959. Trump minulý týden uvedl, že s Kubou jedná. Podle něj není vojenská intervence nutná. „Mohlo by to klidně skončit přátelským převzetím Kuby,“ dodal prezident.

Naposledy Kuba omilostnila vězně v lednu 2025. Tehdy propustila prominentního disidenta Josého Daniela Ferrera v rámci postupného propuštění více než 500 vězňů při jednání s Vatikánem. Došlo k tomu poté, co administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena rozhodla o stažení označení Kuby za stát sponzorující terorismus.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama