V jedné domácnosti v Británii platí pravidla, která řadu rodičů zvednou ze židle. Elena Leemingová z Yorku zakazuje sladkosti, televizi povoluje jen jednou týdně a hračky, které zůstanou poházené, bez milosti vyhazuje. Sama o sobě říká, že je „super přísná máma“. Tvrdí, že děti tím připravuje na život a vychovává z nich silné osobnosti.
Ve Velké Británii budí pozornost 39letá Elena Leemingová z Yorku. Věří v tvrdou výchovu a disciplínu. Její děti Clive (6) a Violet (5) mají jasně nastavený režim a zákazy, které se u nich doma neřeší diskusí.
Televize je povolená jen v neděli. Sladkosti jsou přísně zakázané. A hračky, které zůstanou na zemi, mohou zmizet ze dne na den. Elena říká, že nechce vychovávat „plačky“, ale lídry. Podle ní je to cesta, jak dětem dát do života odolnost a samostatnost.
Elena také tvrdí, že děti vedla k povinnostem už od tří let. Dnes má být pro ně běžné, že doma pomáhají a mají své úkoly. Její šestiletý syn má dokonce zvládat připravit snídani ještě dřív, než ona přijde do kuchyně. Obě děti jsou zvyklé na pravidelné domácí práce.
Hračky na zemi? Pět minut a končí v pytli
Jedno z nejtvrdších pravidel se týká pořádku. Elena prý hračky, které děti neuklidí, bez váhání vyhazuje. A nezáleží ani na tom, jestli byly drahé.
Popisuje i konkrétní situaci. Když byla na telefonátu a děti mezitím obrátily dům vzhůru nohama, dala jim pět minut na úklid. Nestihly to. Hračky podle ní skončily v černém pytli a další den v charitě. Říká, že to zabralo. Od té doby prý mají děti věci vždy uklizené.
Tenhle přístup ale není jediný, který u ní doma platí. Stejně tvrdě řeší i jídlo a to, co děti běžně dostávají jako „odměnu“.
Televize jen v neděli a sladkosti jako tabu. Každý den má jasná pravidla
Elena je přesvědčená, že dnešním dětem chybí disciplína a rodiče jsou moc „měkcí“. Jejím cílem je vychovat odolné a samostatné děti. A jde na to přes jasná pravidla.
Sladkosti v jejich domácnosti neexistují. Elena dokonce říká, že její děti nikdy v životě nejedly Haribo. Zakazuje potraviny bez výživové hodnoty a trvá na tom, aby děti jedly „pořádně“. Podle jejích pravidel musí denně sníst aspoň pět porcí ovoce a zeleniny. Mají vypít litr vody. Zpracované potraviny jsou přísně zakázané.
Povoluje jen jeden sladký produkt denně z „kontrolovaného seznamu“. Zmiňuje se například jogurt nebo zmrzlina. Slazené nápoje jsou úplně zakázané, a to i ty bez cukru.
Pod přísnou kontrolou je i čas u obrazovek. Televize jen jednou týdně, v neděli. Tablety jsou povolené jen na vzdělávací hry, hlavně na pravopis. Elena to přirovnává k závislosti. Nechce, aby jí děti „propadly“.
Svá pravidla prosazuje důsledně a někdy i tvrdě. Když si její dcera uvázala na batohu pevný uzel, nechala ji ho rozmotávat venku v dešti. Prý aby si zapamatovala, že takové „hlouposti“ se nedělají.
Děti mají i motivační tabulky. Jenže o hvězdičky mohou rychle přijít. Třeba když si před odchodem z domu nezajdou na toaletu a pak to potřebují později.
Mnoho rodičů její postupy kritizuje, ale Elena si za nimi stojí. Říká, že každý má právo vychovávat děti po svém. A dodává, že duševní zdraví je na ústupu a lidem chybí odolnost. Právě proto chce, aby z jejích dětí vyrostli silní lídři.
