Nejde o jednu náhodnou stopu v blátě. Vědci sesbírali a analyzovali data z 1275 otisků a skládají z nich obraz toho, jak se dinosauři pohybovali a co při tom dělali. Vzniká tak pohled na místo, kde byla „hustá doprava“. A všechno se to odehrávalo v poslední fázi křídy, zhruba před 72 až 66 miliony let.
Vědci dali dohromady velký soubor stop a snažili se z něj vytáhnout co nejvíc informací. Nešlo jen o to spočítat, kolik otisků na místě je. Zkoumali i jejich velikost a podobu. Právě díky tomu dokázali poskládat podrobnější obraz o tom, kdo se tam pohyboval a jak.
Autoři v článku zveřejněném ve vědeckém časopise PLOS One uvádějí, že „sesbírali a analyzovali data z 1275 otisků“. Díky tomu vytvořili podrobný obraz o rozložení velikosti dinosaurů a také o jejich chování. Mluví se o aktivitách, které zahrnovaly otáčení, táhnutí ocasu a plavání.
Zároveň upozorňují, že velký počet stop umožňuje charakterizovat celé populace, které zanechaly své stopy na jedné vrstvě sedimentu. A to v geologickém období maastrichtu, což je poslední fáze období křídy. Časově se to podle popisu řadí přibližně do rozmezí 72 až 66 milionů let.
Stopy od 10 do 30 centimetrů: kdo tam vlastně chodil
Na místě se našly stopy různých velikostí. Délka stop se pohybovala od méně než deseti až po více než 30 centimetrů. Právě tenhle rozsah je důležitý, protože naznačuje, že se tam nepohyboval jeden typ zvířete.
Autoři upozorňují i na rozmanitost takzvaných morfotypů, tedy tvarů a forem stop. Rozsah velikostí a ta různorodost mají podle nich ukazovat, že otisky na místě zanechala rozmanitá skupina organismů. Ne jeden jedinec a ne jedna skupina, ale více různých.
Z toho všeho pak vychází i další závěr. Výzkumníci se domnívají, že dané místo bylo oblastí s „hustou dopravou“. Jinak řečeno: bylo to místo, kde se často chodilo, kde se potkávaly různé stopy a kde byl pohyb běžnou věcí.
„Hustá doprava“ v pravěku: nešlo jen o to, kolik jich tam bylo
Zajímavé je, že nejde jen o počet dinosaurů na jednom místě. Autoři přímo říkají, že je to „úžasné okno do minulosti“. A vysvětlují proč. Nezobrazuje to jen to, kolik dinosaurů se v té oblasti pohybovalo. Ukazuje to i to, co dělali ve chvíli, kdy se pohybovali.
Z jejich pohledu jsou ty stopy víc než jen otisky v sedimentu. Vypovídají o chování. V popisu se objevuje otáčení, táhnutí ocasu i plavání. A právě tohle dává celému nálezu jiný rozměr, protože nejde jen o „kdo tam byl“, ale i o „co se tam dělo“.
A protože se to celé vztahuje k maastrichtu, tedy k poslední fázi křídy, je to zároveň pohled na dobu krátce před tím, než období dinosaurů skončilo. Z jedné vrstvy sedimentu tak vzniká obraz pohybu, velikostí i chování. A to díky tomu, že stop bylo 1275, ne pár kusů.


