Americký prezident Donald Trump mohl opět aplikovat svůj smysl pro teatrálnost, když na sítích pohrozil další várkou cel. Tentokrát chce obchodní postihy zamířit na státy, které souzní s „antiamerickými“ postoji zemí BRICS. Načasování hrozby není náhodné hned ze dvou důvodů, roli hraje i aktuální schůze skupiny.
Celní kolotoč Donalda Trumpa se nezastavuje, i když se státům na něm už pořádně točí hlava. Už ve středu totiž vyprší tříměsíční odklad cel, která prezident v dubnu uvalil na desítky zemí světa. Blížící se deadline šéf Bílého domu využívá k zesílení hrozeb mířených na státy, které se s ním ještě nedohodly o nových obchodních podmínkách.
Trumpova administrativa má od pondělí posílat dopisy státům, ve kterých je bude informovat o nové celní politice. Ve světě tak ožívá strach, že původně drakonická cla se znovu vrátí do hry. Japonsku kupříkladu Trump pohrozil 35procentním clem, Evropská unie chce tarify stáhnout alespoň na deset procent.
V probíhajícím chaosu se Trump znovu chopil klávesnice a pohrozil na síti Truth dalšími cly – ta mají tentokrát mířit na podporovatele skupiny BRICS.
Trump nestřílí naslepo
Skupina BRICS je v hledáčku USA dlouho, protože otevřeně napadá současný a Západem vedený světový řád. Mezi členy formace původně patřilo Rusko, Čína, Indie a Brazílie, následně se přidaly Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie, Írán a Indonésie. Připojení Saúdské Arábie je v jednání. Skupina má tak nyní značnou politickou a ekonomickou sílu.
Americký prezident teď pohrozil každé zemi, která by s postoji BRICS souznila. „Na každou zemi, která se připojí k protiamerické politice BRICS, bude uvalen DODATEČNÝ 10% celní poplatek. Nebudou existovat žádné výjimky,“ uvedl Trump.
Dodatečným clem prezident nehrozí jen kvůli blížícímu se deadlinu obchodních jednání. Roli zjevně hraje i probíhající summit BRICS, který hostí Brazílie, upozornila agentura Reuters. Státy skupiny se na něm znovu vymezily vůči Západu.
Trumpova hrozba na sítích není jen plácnutím do vody, ale tahem, který může další rozpínání BRICS ovlivnit. Se skupinou je totiž na námluvách dalších 30 zemí, které o připojení do paktu usilují. Ty teď musejí zvážit, jestli je pro něj výhodnější obchodování s globálním Jihem nebo Spojenými státy. Přidání se na tu či onu stranu bude mít svoje následky.
