Ruská armáda zintenzivnila útoky na civilní i vojenskou infrastrukturu, u Sumské oblasti se shromáždilo 50 tisíc vojáků. Blíží se velká letní ofenzíva, pomsta za Kurskou oblast, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko eskaluje válku a na oko se tváří, že chce jednat o míru. Ruský prezident Vladimir Putin se chová jako vítěz. Nad jeho hlavou se ale stahují temná mračna.
Rusko má silnější vyjednávací pozici než Ukrajina, která už ani nedrží silnou kartu v podobě části Kurské oblasti. Boje na Ukrajině jsou v současnosti extrémně intenzivní, obě strany se ve velkém ostřelují drony i raketami.
Zatímco americký prezident Donald Trump se snažil dojednat klid zbraní a trvalý, stabilní mír, Putin podle expertů předvedl „performativní příměří“.
Russia’s struggling war economy might be what finally drives Moscow to the negotiating table https://t.co/10fkDIXISw
— CNBC (@CNBC) May 22, 2025
Všeobecně se věří, že letní ofenzíva je na spadnutí. Podmínky (hlavně suchá půda vhodná pro postup obrněné techniky) jsou ideální pro velký útok, Putin se pokusí během zdržování mírových rozhovorů dobýt co nejvíce nového území, aby ještě vylepšil svou pozici u jednacího stolu a mohl si klást pro Rusko výhodnější požadavky.
Ačkoli se zdá, že Rusko vítězí na všech frontách a že Ukrajina je v bezvýchodné situaci, není tomu tak. Okupanti zintenzivňují válečný tlak na obránce a vypadá to, že Kreml se zdráhá uzavřít mír, protože „vyhrává“. Avšak rostoucí ekonomický a vojenský tlak ho může brzy přimět usednout k jednacímu stolu a mír uzavřít.
Není technika a nebudou ani lidé
Špatná ekonomická situace, nátlak na dodávky vojenského materiálu a nábor vojáků, dopady sankcí na ruský export zásadní pro příjmy (hlavně ropu) – to jsou faktory, které mohou rozbít iluzi vítězícího Ruska.
Každý metr postupu zaplatí Rusové krvavou měnou. Jejich denní ztráty se pohybují kolem tisícovky lidí. Celkově už Moskva na Ukrajině přišla (podle Kyjeva, není možné to nezávisle ověřit) o skoro milion vojáků. Tam spadají mrtví, zranění i nezvěstní.
Okupanti mají ohromné ztráty i co se obrněné techniky týče. Tu nestíhají vyrábět, a tak nasazují ve velkém muzejní stroje.
„Rusko se bude snažit zintenzivnit útočné operace, aby během jednání vyvíjelo tlak, ale tento tlak nemůže být udržován donekonečna,“ uvedl Jack Watling, vedoucí výzkumný pracovník v oblasti pozemních válek v Royal United Services Institute (RUSI).
Ruské zásoby vojenské techniky, většinou ještě ze sovětské éry, včetně tanků, dělostřelectva a bojových vozidel pěchoty, se do poloviny podzimu vyčerpají, dodal. Schopnost Ruska nahradit ztráty se podle něj bude dál odvíjet od toho, co dokáže vyrobit. To dále ovlivní další sankce ze strany USA a Evropy (nebo jejich odstranění).
„Zároveň, i když Rusko se svým současným přístupem k náboru zvládne ještě dvě kampaně, další útočné operace v roce 2026 si pravděpodobně vyžádají další nucenou mobilizaci, což je ekonomicky i politicky velmi náročné,“ domnívá se Watling.
Rusko čelí demografické krizi, na Ukrajině mu podle dalších expertů docházejí síly k proražení ukrajinské obrany. Je otázka, jakou další pomoc poskytne Severní Korea, která již poslala Moskvě na pomoc tisíce svých vojáků a vojenské vybavení.
Ačkoli invazní vojska na Ukrajině postupují, nejsou schopny zabrat strategicky významná území, mají ohromné ztráty a doplnění sil se stává nejistým, a to i kvůli otázkám mobilizace. Nad ruskou válečnou ekonomikou se tak stahují temná mračna.
Pád ruské ekonomiky
Inflace i životní náklady jsou tak vysoké, že je označil za „alarmující“ i Putin. Ruská centrální banka (CBR) udržuje úrokové sazby na vysoké úrovni 21 procent ve snaze inflaci krotit. Ta ještě v dubnu dosahovala 10,2 procenta.
CBR sice v květnu uvedla, že probíhá proces dezinflace, ale že k dosažení alespoň 4 procent v roce 2026 bude zapotřebí další restriktivní politika.
Ekonomy zaskočilo významné zpomalení ruské ekonomiky. „Prudké zpomalení růstu hrubého domácího produktu (HDP) ze 4,5 procenta na 1,4 procenta v prvním čtvrtletí je v souladu s prudkým poklesem produkce a naznačuje, že ekonomika možná směřuje k mnohem tvrdšímu přistání, než jsme očekávali,“ sdělil Liam Peach, hlavní ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics.
„Tak prudký pokles růstu HDP nás překvapil, ačkoli jsme očekávali, že se letos zpomalení upevní,“ dodal s tím, že v první polovině roku je možná technická recese a růst HDP za celý rok 2025 by mohl být výrazně nižší, než je současná prognóza 2,5 procenta.
Růst, který v ruské ekonomice aktuálně přetrvává, se soustředí ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně v obranném sektoru a souvisejících odvětvích. A je poháněn státními výdaji, uvádí Alexandr Kolyandr, vedoucí pracovník Centra pro analýzu evropské politiky.
„Po třech letech militarizace země se ruská ekonomika ochlazuje,“ uvedl v online analýze. „Ekonomika se nedemobilizuje, jen jí dochází dech. Nicméně i z poklesu se snadno může stát prudký pád. Špatná rozhodnutí politiků, další pokles cen ropy nebo nedbalost v oblasti inflace a Rusko by se mohlo ocitnout v problémech,“ míní Kolyandr.
Situace může být pro Rusko neúnosná
Rusko začíná pociťovat faktory, které nemůže ovlivnit, jako jsou západní sankce na jeho stínovou flotilu nebo pád cen ropy v důsledku americké celní politiky. Ta má totiž vliv na globální poptávku.
Nižší ceny ropy výrazně zredukují ruské příjmy, zatímco se jeho zásoby vyčerpají, tvrdí Watling. „Agresivnější vymáhání práva od ruské stínové flotily a pokračování ukrajinské kampaně hlubokých úderů by mohlo snížit likvidní kapitál, který Rusku dosud umožňoval stabilně zvyšovat obrannou produkci a nabízet masivní bonusy dobrovolníkům vstupujících do armády,“ dodal.
Pokud západní spojenci dokážou udržet a posílit úsilí o oslabení ruské ekonomiky a ukrajinská armáda udrží hranice Doněcku do Vánoc, Moskva se dostane do situace, kdy bude muset zvažovat, zda vůbec ve válce pokračovat. Náklady na ni totiž budou neúnosné, vysvětlil Watling.
Že jsou problémy ruské ekonomiky vážné, potvrdil i rusista Karel Svoboda. „Ta válka vysává vše do zbrojní výroby nebo do armády a Rusko nemá moc kam dál sahat. Ono to vidíme už třeba jenom na tom, že je závislé na dodávkách ze Severní Koreje. Pokud by se evropské země opravdu všechny napnuly a Ukrajině masivně pomáhaly, tak by Rusko nemělo moc šancí,“ uvedl v nedávném rozhovoru.
