1.7 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyNěmecký kancléř Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře

Německý kancléř Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře

Německý kancléř Olaf Scholz dnes požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře. Učinil tak s vědomím, že jeho vláda nemá ve sněmu většinu, a on tak důvěru pravděpodobně nedostane. To umožní, aby prezident Frank-Walter Steinmeier parlament rozpustil a vypsal předčasné parlamentní volby. Hlasovat se o Scholzově žádosti bude příští pondělí, volby by se měly konat 23. února. Původně byly naplánované až na konec září.

Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Německo má tedy nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených.

Písemnou žádost o vyvolání hlasování o důvěře dnes kancléř doručil předsedkyni Spolkového sněmu Bärbel Basové. Mezi podáním žádosti a hlasováním musí podle ústavy uplynout nejméně 48 hodin. Před pondělním hlasováním Scholz vysvětlí poslancům, proč o důvěru žádá, následovat bude 90minutová rozprava a hlasování. Spolkový sněm má nyní 733 poslanců.

Aby dostal důvěru, muselo by Scholze podpořit 367 z nich. SPD má 207 poslanců, kteří už avizovali, že kancléře podpoří. Zelení se ještě nerozhodli, jejich 117 poslanců by mohlo hlasovat pro kancléře, ale mohlo by se i zdržet. Není totiž jasné, jak bude hlasovat opoziční Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Spekuluje se, že by přinejmenším někteří její poslanci mohli podpořit Scholze, kterého podle svých slov považují za menší zlo než pravděpodobného příštího kancléře, předsedu CDU Friedricha Merze. Scholz by tak teoreticky mohl dostat důvěru proti své vůli. Kdyby se zelení nakonec při hlasování zdrželi, tomuto scénáři by zabránili.

Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby.

V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm pětkrát. Ve dvou případech – v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera – nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci vyjádřili šéfovi vlády důvěru. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982 a Gerhard Schröder v roce 2005 využili – podobně jako nyní Scholz – ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali volby.

Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři v Základním zákoně, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté.

Pokud by se předčasné volby konaly nyní, zvítězila by podle pondělního průzkumu veřejného mínění opoziční agentury INSA konzervativní unie CDU/CSU s 31,5 procenta bodu. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD), která by dostala 19,5 procenta hlasů. Za poslední dva týdny si o dva procentní body polepšila Scholzova SPD, která by nyní získala 17 procent hlasů. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11,5 procenta a nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s osmi procenty. Před branami parlamentu by zůstala poprvé od roku 1990 postkomunistická Levice a také liberální FDP.

Reklama

Doporučujeme

Generální stávka v Belgii narušila veřejnou dopravu i provoz na letištích

Třetí a poslední den stávky proti vládním rozpočtovým škrtům narušil v Belgii železniční i autobusovou dopravu, městskou hromadnou dopravu i provoz na letištích. Nefunguje ani svoz odpadků. Hlavní letiště Zaventem v Bruselu zrušilo všechny odlety a také 110 z 203 plánovaných příletů, uvedla agentura Reuters. Letiště Charleroi zrušilo podle belgických médií všechny přílety i odlety.

KOMENTÁŘ: Češi versus Američané. Kdo letos utratí více za vánoční dárky?

Vánoce patří tradičně mezi finančně nejnáročnější období roku. Většina Čechů letos za dárky utratí méně než 10 tisíc korun. V minulém roce průměrnou domácnost vyšly svátky na 12 500 korun. To průměrný Američan utratí letos za Vánoce 890 dolarů, v přepočtu přes 18 tisíc korun.

Moskva podle Ušakova hodnotí pozitivně některé aspekty amerického mírového plánu

Rusko neoficiálními kanály dostalo několik verzí amerického mírového plánu pro ukončení rusko-ukrajinské války, ve kterých se lze ztratit. Řekl to dnes podle státní agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v rozhovoru s ruskou státní televizí. Moskva zároveň podle Ušakova pozitivně hodnotí některé aspekty amerického mírového plánu, ale velká část z něj vyžaduje diskusi. Evropané se zbytečně vměšují do mírového procesu, prohlásil dále poradce Kremlu.

Hamás vede interní debatu o odzbrojení a transformaci

Několik lídrů palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy i v exilu zahájilo interní debatu o politické budoucnosti hnutí, včetně úvah o odzbrojení. Dnes to napsal arabský deník Aš-šark al-Avsat s odvoláním na nejmenované zdroje z Hamásu. Mezi projednávanými otázkami je rozpuštění ozbrojeného křídla hnutí a transformace Hamásu do výhradně politické organizace.

V Hongkongu hoří tři výškové budovy, hasiči hlásí mrtvé i zraněné

V obytném komplexu Wang Fuk Court v hongkongské čtvrti Tai Po vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl několik výškových budov a ochromil jednu z hlavních dopravních tepen. Úřady potvrdily čtyři mrtvé a další zraněné. Záchranáři zároveň prověřují, zda v budovách neuvízli další lidé.

Trump zdraží vstup do národních parků pro cizince. Američané zaplatí méně

Donald Trump pokračuje ve své patriotické politice a změny neminou ani turistický ruch. Podle jeho administrativy by měly mít americké rodiny lepší podmínky než zahraniční turisté. Proto od příštího roku zavede k pevné ceně za vstup do populárních národních parků další poplatky pro zahraniční návštěvníky.

Rusko podle Trumpa souhlasí s některými ústupky v mírovém plánu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Rusko souhlasilo s některými ústupky v mírové dohodě o ukončení války na Ukrajině. Trump posílá do Moskvy zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa na jednání s Vladimirem Putinem v naději, že s ruským prezidentem dosáhne pokroku, Kreml však vysílá odlišné signály než Washington.

Tchai-wan chce navýšit obranné výdaje o 40 miliard dolarů

Tchaj-wanský prezident Lai Čching-te oznámil plán na masivní posílení obrany. V nejbližších letech chce do armády vložit dalších 40 miliard dolarů. Tchaj-pej sází na nové americké zbraně i rychlejší rozvoj domácích technologií. Cíl je jediný: ubránit se před případnou čínskou agresí.

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama