-0.1 C
Czech
Středa 28. ledna 2026
ZprávyNěmecký kancléř Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře

Německý kancléř Scholz požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře

Německý kancléř Olaf Scholz dnes požádal Spolkový sněm o hlasování o důvěře. Učinil tak s vědomím, že jeho vláda nemá ve sněmu většinu, a on tak důvěru pravděpodobně nedostane. To umožní, aby prezident Frank-Walter Steinmeier parlament rozpustil a vypsal předčasné parlamentní volby. Hlasovat se o Scholzově žádosti bude příští pondělí, volby by se měly konat 23. února. Původně byly naplánované až na konec září.

Scholz se rozhodl o důvěru požádat poté, co se rozpadla jeho koaliční vláda sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021. V posledních měsících se v kabinetu prohlubovaly spory kolem finanční a hospodářské politiky, až se na počátku listopadu kancléř rozhodl odvolat ministra financí Christiana Lindnera. Jeho FDP pak vládu zcela opustila. Německo má tedy nyní menšinový kabinet složený ze Scholzovy SPD a zelených.

Písemnou žádost o vyvolání hlasování o důvěře dnes kancléř doručil předsedkyni Spolkového sněmu Bärbel Basové. Mezi podáním žádosti a hlasováním musí podle ústavy uplynout nejméně 48 hodin. Před pondělním hlasováním Scholz vysvětlí poslancům, proč o důvěru žádá, následovat bude 90minutová rozprava a hlasování. Spolkový sněm má nyní 733 poslanců.

Aby dostal důvěru, muselo by Scholze podpořit 367 z nich. SPD má 207 poslanců, kteří už avizovali, že kancléře podpoří. Zelení se ještě nerozhodli, jejich 117 poslanců by mohlo hlasovat pro kancléře, ale mohlo by se i zdržet. Není totiž jasné, jak bude hlasovat opoziční Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Spekuluje se, že by přinejmenším někteří její poslanci mohli podpořit Scholze, kterého podle svých slov považují za menší zlo než pravděpodobného příštího kancléře, předsedu CDU Friedricha Merze. Scholz by tak teoreticky mohl dostat důvěru proti své vůli. Kdyby se zelení nakonec při hlasování zdrželi, tomuto scénáři by zabránili.

Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. V případě, že důvěru nedostane, může prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby.

V dějinách spolkové republiky se s žádostí o vyslovení důvěry kancléři obrátili na Spolkový sněm pětkrát. Ve dvou případech – v roce 1982 u kancléře Helmuta Schmidta a v roce 2001 u Gerharda Schrödera – nenásledovaly předčasné volby, protože poslanci vyjádřili šéfovi vlády důvěru. Willy Brandt v roce 1972, Helmut Kohl v roce 1982 a Gerhard Schröder v roce 2005 využili – podobně jako nyní Scholz – ústavní možnosti požádat o důvěru, aby vyvolali volby.

Po zkušenostech z meziválečné Výmarské republiky autoři v Základním zákoně, který je německou obdobou ústavy, zakotvili po druhé světové válce silnou pozici kancléře při vyvolávání předčasných voleb. Předchozí možnosti sněmu, aby se sám rozpustil, využili při nástupu k moci ve 30. letech minulého století nacisté.

Pokud by se předčasné volby konaly nyní, zvítězila by podle pondělního průzkumu veřejného mínění opoziční agentury INSA konzervativní unie CDU/CSU s 31,5 procenta bodu. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD), která by dostala 19,5 procenta hlasů. Za poslední dva týdny si o dva procentní body polepšila Scholzova SPD, která by nyní získala 17 procent hlasů. Do parlamentu by se dostali ještě zelení s 11,5 procenta a nová levicově populistická strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s osmi procenty. Před branami parlamentu by zůstala poprvé od roku 1990 postkomunistická Levice a také liberální FDP.

Reklama

Doporučujeme

Švédsko terorizují mladiství kriminálníci. Vláda chce kvůli gangům snížit trestní odpovědnost na 13 let

Švédská vláda pokračuje v přípravách zákona, který by v mimořádně závažných případech snížil věk trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 13 let. Reaguje tím na rostoucí problém organizovaného zločinu a stále častější řádění gangů, které využívají k páchání násilných trestných činů děti.

Kate Middleton vyrazila na sever Anglie a otevřela téma duševního zdraví

Princezna z Walesu vyrazila na první samostatnou pracovní cestu tohoto roku. Zamířila do komunit, kde se propojuje péče o duševní zdraví, kreativita a sport. Návštěva ukázala, že tato témata zůstávají pevnou součástí její agendy.

Trumpův Golden Dome o rok později: Miliardy jsou připravené, klíčová rozhodnutí chybí

Rok po svém spuštění zaznamenala iniciativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování protiraketové obrany s názvem Golden Dome jen malý viditelný posun. Projekt brzdí technické spory a obavy týkající se vesmírných prvků systému, což zdrželo uvolnění miliard dolarů a zpomalilo jeden z nejambicióznějších bezpečnostních plánů jeho administrativy.

Nedostatek vody a lesní požáry. Pohoří Himálaj vysychá

Indické úřady řeší problém. Himálaj rychle vysychá. Kromě ledu přichází také o sníh, což ohrožuje stovky milionů lidí žijících v regionu. Na vině jsou podle odborníků klimatické změny. Kromě oteplování na tom má podíl oslabující proudění vzduchu od Středozemního moře.

Slovensko podá žalobu proti zákazu dovozu ruského plynu do EU, řekl premiér Fico

Slovensko podá žalobu proti rozhodnutí členských zemí Evropské unie postupně do začátku listopadu 2027 ukončit dovoz ruského plynu. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico. Bratislava svůj postup hodlá koordinovat s Maďarskem, jež ohlásilo v uvedené záležitosti stejné právní kroky.

Rutte k Evropě: Chcete se bránit bez USA? Tak to hodně štěstí

Pokud si myslíte, že se ubráníte bez Američanů, tak sněte dál. Taková slova přednesl Evropskému parlamentu v Bruselu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte. Během projevu se postavil za amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rusko zaútočilo na infrastrukturu ve Lvovské oblasti, nikdo nebyl zraněn

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na zařízení infrastruktury ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Na síti Telegram o tom informoval šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj, který neupřesnil, o jaké zařízení se jedná. Podle prvních informací nebyl při útoku nikdo zraněn, dodal Kozyckyj s tím, že na místě zasahují všechny relevantní služby, napsala agentura Reuters.

Británie chystá zahrady na budoucí nedostatek vody

Britská Royal Horticultural Society (RHS) mění přístup k vodě. Po extrémním roce investuje hlavně do jejího zachytávání a ukládání. Organizace zároveň vyzývá miliony zahrádkářů, aby se připravili na sušší budoucnost.

Portugalská policie zabavila rekordních 9 tun kokainu z „narko-ponorky“ u Azor

Portugalská policie popisuje zásah jako největší záchyt kokainu v historii země. Úřady zastavily poloponorné plavidlo u Azor a z moře vytáhly balíky drogy v celkovém objemu zhruba devíti tun. Podle vyšetřovatelů mohl náklad vynést organizovaným skupinám stovky milionů eur.

Bovino byl odvolán z funkce velitele americké pohraniční stráže, vláda to popírá

Greg Bovino byl v pondělí odvolán z funkce velitele v terénu americké pohraniční stráže a odvelen do Kalifornie, kde by měl brzy odejít do důchodu. S odvoláním na server Atlantic, zástupce ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a dva další zdroje to dnes napsala agentura Reuters. Jde o reakci na sobotní zastřelení 37letého zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu příslušníkem federálního Úřadu pro imigraci a cla (ICE), o němž Bovino šířil sporná tvrzení. DHS jeho odvolání podle agentury AFP popřelo.

Aktivisté hlásí přes 6 tisíc mrtvých při potlačování protestů v Íránu

Aktivisté tvrdí, že při zásahu proti celostátním protestům v Íránu zemřely tisíce lidí a další se stále pohřešují. Teherán uvádí výrazně nižší čísla. Do regionu mezitím dorazila americká letadlová loď a dvě Íránem podporované skupiny naznačily možnost nových útoků.

Francie varuje před krypto firmami bez licence. Regulátor jich řeší 90

Francouzský regulátor AMF upozornil, že před koncem přechodného období je ve Francii stále zhruba 90 krypto firem, které fungují bez potřebného povolení. Úřad tím znovu připomněl, že evropská regulace MiCA postupně utahuje podmínky pro burzy a další poskytovatele krypto služeb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama