0.3 C
Czech
Středa 11. února 2026
ZprávyIzrael povolal zálohy k libanonské hranici, připravuje možnou pozemní operaci

Izrael povolal zálohy k libanonské hranici, připravuje možnou pozemní operaci

Izrael povolal dvě dodatečné záložní brigády k nasazení do operací na své severní hranici s Libanonem, oznámila dnes izraelská armáda. Její vrchní velitel prohlásil, že letectvo nepřestane ani po třech dnech intenzivních náletů útočit na pozice Hizballáhu v Libanonu a že cílem těchto úderů je mimo jiné připravit půdu pro možnou pozemní operaci. O nutnosti připravit se na vstup na území Libanonu už v úterý hovořil také šéf severního velitelství armády. Jde o další známky prudké eskalace současného konfliktu židovského státu s militantním šíitským hnutím, které podporuje a vyzbrojuje Írán. Dnes večer se má sejít izraelský bezpečnostní kabinet.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herzi Halevi dnes řekl, že vzdušné údery v Libanonu budou pokračovat s cílem zničit infrastrukturu Hizballáhu a připravit podmínky pro možnou pozemní operaci izraelských sil. „Slyšíte letadla nad hlavou, útočíme celý den. Jednak proto, abychom připravili oblast na možnost vašeho vstupu (do Libanonu), a také proto, abychom nadále zasazovali údery Hizballáhu,“ řekl Halevi vojákům během cvičení, které simulovalo pozemní ofenzivu v Libanonu. Informovala o tom armáda ve svém prohlášení.

„Hizballáh dnes prodloužil svůj palebný dosah. Ještě dnes dostane velmi silnou odpověď,“ přislíbil Halevi s odkazem na raketu, kterou Hizballáh ráno vyslal až do oblasti Tel Avivu. „Dnes budeme pokračovat, nezastavíme se. Cíl je jasný, bezpečný návrat (evakuovaných) obyvatel na sever. Abychom toho dosáhli, připravujeme (pozemní) manévr,“ sdělil šéf armády vojákům.

„Vaše vojenské boty vstoupí na nepřátelské území, vstoupí do vesnic, ze kterých Hizballáh učinil předsunuté základny s podzemní infrastrukturou a odpalovacími rampami, odkud hodlá provádět útoky na izraelské civilisty,“ dodal Halevi v projevu k vojákům.

Vláda Benjamina Netanjahua si minulý týden vytyčila jako čtvrtý cíl války v Pásmu Gazy, kterou vede proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho brutální útok na Izrael z loňského 7. října, návrat asi 60.000 evakuovaných obyvatel na sever Izraele. Ti z území v blízkosti libanonské hranice museli odejít poté, co oblast začal pouhý den po útoku Hamásu ostřelovat Hizballáh jako výraz své podpory Palestinců ve válce v Gaze.

Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že povolání rezervních brigád k severní hranici umožní pokračovat v boji proti Hizballáhu, ochránit izraelské občany a vytvořit podmínky pro bezpečný návrat vysídlených obyvatel do jejich domovů.

Izraelská média píší, že Netanjahu svolal na dnešních 20:00 tamního času (19:00 SELČ) zasedání bezpečnostního kabinetu. Média včetně veřejnoprávní stanice KAN už dříve spekulovala, že Izrael se připravuje na možnou pozemní operaci na území jižního Libanonu.

Šéf severního velitelství izraelské armády generálmajor Ori Gordin podle serveru The Times of Israel nicméně prohlásil, že Izrael vstoupil do další fáze tažení proti Hizballáhu. „Tato operace začala velmi významnou ranou zasazenou kapacitám Hizballáhu, s důrazem na raketové kapacity, a velmi významnou ranou zasazenou velitelům a členům organizace,“ řekl Gordin při úterní návštěvě cvičení simulujícího pozemní operaci v Libanonu.

„Potřebujeme změnit bezpečnostní situaci. Potřebujeme být velmi silně připraveni na vstup (do Libanonu) v rámci (pozemního) manévru,“ dodal šéf severního velení armády.

Izraelský ministr obrany Joav Galant při stejné příležitosti v úterý prohlásil, že Izrael zasadil Hizballáhu extrémně těžké rány s tím, že „další údery jsou již připravené“.

Izraelské letectvo dnes třetím dnem pokračuje v intenzivních úderech na pozice Hizballáhu v Libanonu, nejrozsáhlejších nejméně od konce poslední války z roku 2006. Armáda uvedla, že dnes v Libanonu zasáhla dalších 280 objektů Hizballáhu, včetně 60 cílů spojených s jeho zpravodajskou divizí. Údery si od pondělí podle libanonských úřadů vyžádaly již přes 600 obětí, včetně žen a dětí, ale i členů Hizballáhu. Podle dnešních údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) muselo v posledních pěti dnech v Libanonu opustit své domovy dalších více než 90.000 lidí. Už předtím od října odešlo z libanonského pohraničí kvůli ostřelování mezi Hizballáhem a izraelskou armádou podle OSN na 110.000 lidí.

Reklama

Doporučujeme

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.

USA a Arménie uzavřely dohodu o civilní jaderné spolupráci

J. D. Vance dorazil do Arménie jako první úřadující viceprezident USA v historii země. V Jerevanu jednal s premiérem Nikolou Pashinyanem a oba oznámili posun v jednáních o civilní jaderné energetice. Washington tím posiluje vazby se státem, který dlouho spoléhal na Rusko, a zároveň tlačí na „mírovou dividendu“ po dohodě s Ázerbájdžánem.

Spojené státy zaútočily na další loď v Pacifiku, dva lidé zemřeli

Americká armáda ve východním Pacifiku zaútočila na další loď, která měla na palubě převážet drogy. Dva členové posádky zemřeli, jeden přežil a v rámci záchranné akce po něm pátrá ekvádorská pobřežní stráž. Šlo o třetí takový útok v tomto roce, k tomu předchozímu došlo minulý týden.

Starmer odmítá rezignaci a slibuje, že neustoupí

Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela Keir Starmer po výzvě k odchodu z čela vlády prohlásil, že nehodlá ustoupit a nechce zemi uvrhnout do dalšího chaosu. Během jediného dne se v labouristické straně zvedla vlna nervozity a vnitřních manévrů, ale premiér zatím bezprostřední tlak ustál a kabinet ho podpořil.

Britský premiér Keir Starmer čelí tlaku na rezignaci. Vaz mu může zlomit odchod klíčového poradce

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do funkce. Rezignace jeho nejbližšího poradce Morgana McSweeneyho v souvislosti se skandálem kolem Petera Mandelsona a Jeffreyho Epsteina výrazně oslabila jeho pozici.

KOMENTÁŘ: Napětí mezi AI velikány graduje. Důvodem je rýpanec v reklamě za miliony

Přes 125 milionů lidí v přímém přenosu sledovalo vymazlené spoty na letošním Super Bowlu, ostře sledovaném finále americké NFL. Reklamní bloky, které běží před zápasem a během přestávek, vyjdou na miliony dolarů. V noci na pondělí se v nich rozhořel spor mezi OpenAI a Anthropicem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama