Švýcaři dnes v referendu podle očekávání odmítli zakotvit do ústavy přísnější vymezení neutrality této alpské země. Proti iniciativě hlasovaly více než dvě třetiny voličů, vyplývá z odhadů i z průběžných výsledků. Schválení návrhu by Švýcarsku znemožnilo uvalovat hospodářské sankce na válčící státy nebo spolupracovat v mírových dobách se Severoatlantickou aliancí. Všelidové hlasování iniciovalo sdružení Pro Schweiz, které má blízko k nacionalistické Švýcarské lidové straně (SVP).
Hlasovací místnosti se uzavřely ve 12:00 a výsledkový trend zhruba odpovídá průzkumům před referendem. Podle televize SRF hlasovalo proti striktnějšímu pojetí neutrality 71 procent účastníků referenda. Agentura pro výzkum veřejného mínění gfs.bern po uzavření volebních místností na síti X informovala o „trendu směřujícím k odmítnutí“. Jasnou převahu zamítavých hlasů ukazují i průběžné výsledky, které na svém webu zveřejňuje švýcarský statistický úřad.
Swiss voters rejected a bid to enshrine stricter neutrality in the constitution, preserving the government’s freedom to interpret the doctrine flexibly and maintain sanctions against Russia. https://t.co/hqV696vRpy
— Bloomberg (@business) September 27, 2026
Hlasování se podle oficiálních údajů zúčastnilo na 46 procent oprávněných voličů. Obvykle více než 90 procent voličů odevzdává svůj hlas předem korespondenčně.
Pokud by se pro iniciativu vyslovila většina hlasujících, země by se nejenom nadále držela stranou ozbrojených konfliktů a odpírala válčícím stranám přístup na své území, ale přestala by také uvalovat sankce na státy, aktuálně například na Rusko, které rozpoutaly válku. Obchodní vztahy by pokračovaly v běžném rozsahu i se zeměmi, které konflikt vyvolaly, uvedla agentura DPA.
Zastánci posílení neutrality tvrdí, že by to zvýšilo bezpečnost Švýcarska, neboť všechny státy by podle nich neutralitu respektovaly a na Švýcarsko neútočily. Odpůrci namítají, že v dnešní době se nelze jednoduše skrývat za neutralitu ani přistupovat k agresorům a k obětem stejně.
Ačkoliv je neutralita Švýcarska mezinárodně uznávána už od konce napoleonských válek v roce 1815, způsob, jakým ji vláda uplatňuje, není přesně stanoven.
SVP tvrdí, že tradiční neutrální postoj Švýcarska byl oslaben poté, co Bern uvalil sankce na Rusko v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. V rámci kampaně před referendem byly po celé zemi rozmístěny plakáty vyzývající k hlasování pod heslem „Ne válce, ano neutralitě“, s vyobrazením bílých holubic míru.
Kromě SVP se proti návrhu staví většina politických stran i švýcarská vláda, ve které je zastoupeno celé politické spektrum. Ministr zahraničí Ignazio Cassis uvedl, že by takový krok poškodil národní bezpečnost a znemožnil společná cvičení s NATO.
