menu

12.4 C
Czech
Pátek 9. května 2025

Ve Vatikánu se koná mše za nového papeže Lva XIV., který pomluvil anglicky

V Sixtinské kapli se dnes dopoledne koná mše za nového papeže Lva XIV. Obřadu se účastní jak on sám coby hlava katolické církve, tak také kardinálové, kteří ho ve čtvrtek zvolili, ukazují záběry z Vatikánu. Modlit se budou za jednotu církve, nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Papež poprvé na veřejnosti po svém zvolení promluvil anglicky.

Ukrajinská armáda druhou noc v řadě útočila na Moskvu, bojuje i v Kurské oblasti

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Ukrajinská armáda v noci také ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Svrchovanost Ukrajině, Česko-slovenské prohlášení k výročí SNP

Praha 25. září 2024 (PROTEXT) – V předvečer 80. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání se v Holubyho chatě na vrcholu Javoriny konalo česko-slovenské setkání k připomenutí památky profesora Rudolfa Vrby, kterému se jako jednomu z mála podařilo uprchnout z nacistického koncentračního tábora Osvětim a podat zprávu o holocaustu, a prof. MUDr. Bedřicha Placáka, který byl šéflékařem a později náčelníkem štábu partyzánské brigády operující v prostoru Bílých Karpat, ke které se R. Vrba poději rovněž připojil. Obou odbojářům, od jejichž narození uplynulo letos 100, respektive 110 let, udělila podjavorinská obec Lubina čestné občanství. Při té příležitosti vydali přítomní následující prohlášení k současné ruské agresi proti Ukrajině, které mj. podepsala řada potomků protinacistických odbojářů a lidi nacisty perzekuovaných:

Svrchovanost Ukrajině

Česko-Slovenské prohlášení k výročí SNP

 

Před 85 lety 23. srpna 1939 uzavřely nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz pakt o neútočení, ve kterém si tyto dva zločinné režimy mezi sebe rozdělily Evropu, společně napadly Polsko a rozpoutaly 2. sv. válku. I když se později nacisté s komunisty – v konkurenčním boji o nadvládu v Evropě – pustili sami do sebe, na podstatě se nic nezměnilo. Spojenecká Atlantická charta o obnově svrchovanosti a samostatnosti osvobozených národů, která se stala popudem k založení OSN, byla po roce 1945 naplněna jen v západní polovině Evropy. V její východní části obsazené SSSR byli protinacističtí odbojáři popravováni, národní elity likvidovány, země byly násilně sovětizovány. Kdo se postavil na odpor, byl popraven, umučen či zavřen, miliony lidí byly vyštvány ze svých domovů do exilu. Válka, její následky, zde skončila až s rozpadem sovětského impéria v roce 1989.

Na Ukrajině však trvá dál. Stejně jako Hitler obsadil v roce 1938 německy mluvící Rakousko jako součást velkoněmeckého impéria a od Československa odtrhl německy mluvící Sudety, snaží se současný kremelský vládce Putin odtrhnout od Ukrajiny její východní, rusky mluvící část a v roce 2022 se pokusil o nacistický anšlus, když napadal celou Ukrajinu jako součást impéria ruského, která nemá právo na samostatnou existenci: napadl Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po 2. sv. válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu rozděl a panuj, který stál na jejím počátku.

Jako potomci účastníků protinacistického odboje a lidí nacisty pronásledovaných, občané Česka a Slovenska – zemí, které v minulém století zažily nacistickou i sovětskou okupaci, pokládáme za důležité znovu a nahlas zdůraznit to, co je pro nás evidentní a co pokládáme za nepřípustné jakkoli zpochybňovat: Rozhodně odmítáme nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou ruskou agresi proti sousední Ukrajině. Ukrajinci jsou svrchovaný národ, která má právo na svou vlastní svobodnou existenci.

Zveřejněno 24. srpna 2024 v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání na Holubyho chatě, v místě staleté tradice bratrského setkávání Čechů a Slováků na moravsko-slovenském pomezí na vrcholu Javoriny, která byla za války svědkem protinacistického odboje našich předků

podepsáni:

Otto Šimko – povstalecký bojovník, přeživší holokaustu, pronásledovaný komunistickým režimem

Věra Roubalová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77 – kromě rodičů, kterým se podařilo uprchnout do Anglie, byla celá širší rodina vyvražděna nacisty

František Kostlán, publicista – potomek zavražděných a vězněných nacisty v koncentrácích

Peter Zajac, literární vědec, spoluzakladatel VPN – syn účastníků SNP, vnuk zavražděného v Ausshchwitzu

Petr Placák, spisovatel a historik – syn šéflékaře a poté náčelníka partyzánské brigády operující během SNP v prostoru Bílých Karpat

Jáchym Topol, spisovatel

Doc. Břetislav Rychlík, režisér a vysokoškolský učitel – vnuk členů Obrany národa Františka Pavlíka a Františka Rychlíka, synovec Jiřího Lazara, vojáka Svobodovy armády

Monika Rychlíková, režisérka

Milan Ostrovský, býv. starosta Lubiny

Jana Hradilková, svobodná povolání (hybatelka, učitelka, studentka, hudebnice atd.) – vnučka Karla Cvrka, který se svým bratrem vedli odboj v okrese Strakonice-Písek, prastrýc Josef Cvrk byl v 1944 popraven za odboj nacisty

Viera Malacká, ekonomka – vnučka člena odboje Pavla Zemanoviča z Kopcového pod Javorinou, kde často pobýval štáb Uhrovy partyzánské skupiny

Naďa Evansonová, členka Konfederace politických vězňů – otce, který pomáhal protinacistickému odboji, odvlekla na koni války NKVD a zahynul v sovětském gulagu

John Bok, spoluzakladatel spolku Šalamoun, signatář Charty 77 – syn účastníka protinacistického odboje, příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF

Helena Klímová, signatářka Charty 77 – rodiče byli za války vězněni v nacistických koncentračních táborech a z matčiny strany přišla o většinu příbuzných

Ivan Klíma, spisovatel – za války vězněný v Terezíně

Alexander Balogh, publicista

Anna Horváthová, výtvarnice

Jan Urban, publicista, signatář Charty 77 – syn Zdeňka Urbana, po celou válku účastníka protifašistického odboje na Úpicku

Pavel Veselý, publicista, fotograf

Lydie Veselá, sociální pracovnice – neteř Františka Sadílka, učitele a zakladatele skautingu v Kamenici nad Lipou, umučeného nacisty v koncentračním táboře Mauthausen

Eugen Korda, novinář, týdeník týždeň

Katarína Hubová, historik umění,

Marián Huba, akademický sochař

Soňa Gyarfašová, novinářka

prof. PhDr. Anton Heretik, PhD., psycholog

Andrej Bán, reportér a fotograf

Vladimír Kohút, statik

Soňa Kohútová, sociológ

Josef Holcman, spisovatel a právník

Eva Mosnáková – přeživší holokaustu (manžel Vladimír skončil jako odbojář v Mauthausenu)

JUDr. Peter Dobrovodský, advokát

Martin Bútora, sociolog

Zora Bútorová, socioložka

Egon Gál, učitel

Miroslav Lehký, bývalý mluvčí a signatář Charty 77

Zuzana Bartošová, historička a kritička výtvarného umění – dcera účastníka SNP, snacha partyzána, který bojoval proti fašistům v Itálii

Ladislav Snopko, dramaturg a archeolog, porevoluční ministr kultury SR

Kateřina Dejmalová, literární historička – otec byl v zahraniční armádě a matka strávila čtyři roky v koncentračním táboře

Igor Zahradníček, manažer – vnuk nositele válečného kříže Jiřího Zahradníčka, který byl zavražděn v Mathausenu

Prof. Martin Beck Matuštík, Ph.D., filosof, psychoterapeutický poradce, signatář Charty 77

Katarina Zlochová, biolog Alexej Zlocha, svíčkář, Bratislava

Oľga Kudláčová, důchodkyně, Bratislava

Sabina Kratochvilová, malířka

Jan Kratochvil, sochař – vnuk filosofa Josefa Kratochvila, který coby předseda brněnské pobočky Čs. ligy proti antisemitismu zemřel na následky brutálních výslechů gestapem

Kristína Kratochvilová, redaktorka Deníku N kulturně hudební části

Jan Kratochvil, bývalý ředitel Kunsthalle v Bratislavě, donucený k odchodu z funkce novou ministryní kultury

JUDr. Gábor Zászlós, právník

Vojtěch Sedláček, podnikatel, signatář Charty 77

Jan Mlčoch, historik fotografie

Prof. MUDr. Jan Roth, CSc., neurolog, vysokoškolský učitel – z otcovy strany byla většina rodiny vyvražděna nacisty

Jaroslav Suk, lingvista, signatář Charty 77 a člen VONS

Viktor Parkán, signatář CH77

Michal Blažek, sochař

Olga Sommerová, filmová dokumentaristka

Petr Pazdera Payne, spisovatel, signatář Charty 77 – vnuk profesora MUDr. Bohuslava Boučka, legionáře, odbojáře vĕzněného v Kounicových kolejích, v Dachau a v Buchenwaldu

Petr Pithart, polistopadový předseda české vlády, signatář Charty 77 – syn právníka Viléma Pitharta vězněného ba války a odbojovou činnost

Igor Linhart, VŠ učitel v důchodu

Martin Šimsa, učitel filosofie, signatář Charty 77 – vnuk Jaroslava Šimsy, člena odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaromíra Procházky, za 1. sv. v. příslušníka čs. legií v Rusku, za 2. sv. války utlučeného Gestapem při výslechu

Kamil Miroslav Černý, důchodce, občanský aktivista, signatář Charty 77

Beatrice Landovská, spisovatelka

Ivana Šustrová, sociální pracovnice – vnučka žurnalisty Františka Bodláka, činného v odboji, který zemřel po výslechu v nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně v září 1941

Jiří Gruntorád, knihovník, signatář Charty 77

Přemysl Fialka, fotograf

Michal Matzenauer, básník a malíř, signatář Charty 77 – estonskou část rodiny zlikvidovali Rusové v roce 1940

Jiří Tichý, spisovatel, signatář Charty 77 – z rodiny obětí holocaustu

Adrián Ďurček, důchodce

Jana Červenková, spisovatelka

PhDr. Monika MacDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka, místopředsedkyně Rady USTR – vnučka v Německu totálně nasazeného Otakara Pajera

Barbara Tranová, sociální pracovnice

Jan Zeno Dus, evangelický farář, signatář Charty 77 – ctitel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zakladatelů demokratického Československa

Václav Malý, biskup

 

Zdroj: Petr Placák, šéfredaktor revue Babylon

 

 

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Královna Markéta II. skončila v nemocnici kvůli nachlazení

Bývalá dánská panovnice královna Markéta II., která letos v dubnu oslavila 85. narozeniny, byla ve čtvrtek hospitalizována kvůli nachlazení. Královský dvůr potvrdil, že byla přijata na pozorování do kodaňské nemocnice Rigshospitalet. Její veřejná vystoupení naplánovaná na tento týden byla zrušena.

Ve Vatikánu se koná mše za nového papeže Lva XIV., který pomluvil anglicky

V Sixtinské kapli se dnes dopoledne koná mše za nového papeže Lva XIV. Obřadu se účastní jak on sám coby hlava katolické církve, tak také kardinálové, kteří ho ve čtvrtek zvolili, ukazují záběry z Vatikánu. Modlit se budou za jednotu církve, nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Papež poprvé na veřejnosti po svém zvolení promluvil anglicky.

Celé Rusko podle Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80. lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

USA a Británie uzavřely obchodní dohodu. Obě strany si ji pochvalují, experti jsou skeptičtí

Spojené státy a Velká Británie ve čtvrtek dosáhly obchodní dohody, napsal na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Ta zahrnuje snížení cel na dovoz automobilů a odstranění poplatků zatěžujících ocel a hliník. Britský trh se zase více otevře americkým zemědělským produktům. Obě strany prezentují dohodu jako významný krok, její dopad je ovšem sporný.

Moskva si vojenskou přehlídkou připomněla 80. výročí konce války

Na Rudém náměstí v Moskvě se dnes uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.

Katastrofa na obzoru? Indie zmařila odvetné pákistánské údery, je pozorována aktivita v Arabském moři

Indické síly ve čtvrtek večer zmařily útok pákistánské armády na severu a západě země. Podle ní reaguje na odvetné akce Pákistánu indické námořnictvo, které operuje v Arabském moři. Není jasné, zda provedlo nějaké údery. Jde o další eskalaci napětí mezi oběma znepřátelenými národy.

USA a Čína míří k jednacímu stolu. Trump připouští snížení cel

Americký prezident Donald Trump vyslal signál, že by vysoká cla na čínský dovoz mohla brzy klesnout. Týden před klíčovým setkáním zástupců USA a Číny označil současnou výši 145 procent za neudržitelnou.
Reklama

DOPORUČUJEME

Huawei: udržujeme města v pohybu, posilujeme chytrou městskou železnici

Hongkong 9. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - V čínském Hongkongu se konala vrcholná schůzka společnosti Huawei o chytré městské železnici na téma „Plnou parou vpřed...

Volvo bude mít opět v nabídce XC70

Značka Volvo se rozhodla vrátit do své nabídky model s označením XC70. Původně to bývalo poloterénní kombi odvozené z vozu V70. V současné podobě...

Kaspersky: Ransomware útočí chytřeji a levněji – co očekávat v roce 2025?

Praha 9. května 2025 (PROTEXT) - V souvislosti s blížícím se Mezinárodním dnem boje proti ransomwaru, který připadá na 12. květen, představuje společnost Kaspersky...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Královna Markéta II. skončila v nemocnici kvůli nachlazení

Bývalá dánská panovnice královna Markéta II., která letos v dubnu oslavila 85. narozeniny, byla ve čtvrtek hospitalizována kvůli nachlazení. Královský dvůr potvrdil, že byla přijata na pozorování do kodaňské nemocnice Rigshospitalet. Její veřejná vystoupení naplánovaná na tento týden byla zrušena.

Ve Vatikánu se koná mše za nového papeže Lva XIV., který pomluvil anglicky

V Sixtinské kapli se dnes dopoledne koná mše za nového papeže Lva XIV. Obřadu se účastní jak on sám coby hlava katolické církve, tak také kardinálové, kteří ho ve čtvrtek zvolili, ukazují záběry z Vatikánu. Modlit se budou za jednotu církve, nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Papež poprvé na veřejnosti po svém zvolení promluvil anglicky.

Celé Rusko podle Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80. lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.

USA a Británie uzavřely obchodní dohodu. Obě strany si ji pochvalují, experti jsou skeptičtí

Spojené státy a Velká Británie ve čtvrtek dosáhly obchodní dohody, napsal na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Ta zahrnuje snížení cel na dovoz automobilů a odstranění poplatků zatěžujících ocel a hliník. Britský trh se zase více otevře americkým zemědělským produktům. Obě strany prezentují dohodu jako významný krok, její dopad je ovšem sporný.

Moskva si vojenskou přehlídkou připomněla 80. výročí konce války

Na Rudém náměstí v Moskvě se dnes uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.

Katastrofa na obzoru? Indie zmařila odvetné pákistánské údery, je pozorována aktivita v Arabském moři

Indické síly ve čtvrtek večer zmařily útok pákistánské armády na severu a západě země. Podle ní reaguje na odvetné akce Pákistánu indické námořnictvo, které operuje v Arabském moři. Není jasné, zda provedlo nějaké údery. Jde o další eskalaci napětí mezi oběma znepřátelenými národy.

USA a Čína míří k jednacímu stolu. Trump připouští snížení cel

Americký prezident Donald Trump vyslal signál, že by vysoká cla na čínský dovoz mohla brzy klesnout. Týden před klíčovým setkáním zástupců USA a Číny označil současnou výši 145 procent za neudržitelnou.

Trump odvolal šéfku Kongresové knihovny Carlu Hayden

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nečekaně ukončila působení Carly D. Hayden ve funkci ředitelky Kongresové knihovny. Hayden do funkce nastoupila v roce 2016 jako historicky první žena a první Afroameričanka ve vedení této prestižní instituce.

Novým papežem se stal kardinál Prevost z USA, přijal jméno Lev XIV.

Novým papežem se dnes stal kardinál Robert Prevost ze Spojených států, oznámil ve Vatikánu z baziliky svatého Petra francouzský kardinál Dominique Mamberti. Nový papež, kterým je poprvé Američan, přijal jméno Lev XIV. V prvním projevu zdůraznil potřebu míru a poděkoval svému předchůdci papežovi Františkovi.

Kardinálové dnes zvolili papeže, nad Sixtinskou kaplí stoupal bílý kouř

Kardinálové dnes zvolili nového papeže - ohlásil to bílý kouř, který krátce po 18:00 začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí. Na Svatopetrském náměstí se rozezněly zvony a davy lidí začaly jásat a mávat vlajkami, mezi kterými se objevily i české, polské či argentinské prapory. Konkláve začalo ve středu a jméno nového papeže by kardinál Dominique Mamberti mohl oznámit do hodiny.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás