Protext ČTKSvrchovanost Ukrajině, Česko-slovenské prohlášení k výročí SNP

Svrchovanost Ukrajině, Česko-slovenské prohlášení k výročí SNP

Praha 25. září 2024 (PROTEXT) – V předvečer 80. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání se v Holubyho chatě na vrcholu Javoriny konalo česko-slovenské setkání k připomenutí památky profesora Rudolfa Vrby, kterému se jako jednomu z mála podařilo uprchnout z nacistického koncentračního tábora Osvětim a podat zprávu o holocaustu, a prof. MUDr. Bedřicha Placáka, který byl šéflékařem a později náčelníkem štábu partyzánské brigády operující v prostoru Bílých Karpat, ke které se R. Vrba poději rovněž připojil. Obou odbojářům, od jejichž narození uplynulo letos 100, respektive 110 let, udělila podjavorinská obec Lubina čestné občanství. Při té příležitosti vydali přítomní následující prohlášení k současné ruské agresi proti Ukrajině, které mj. podepsala řada potomků protinacistických odbojářů a lidi nacisty perzekuovaných:

Svrchovanost Ukrajině

Česko-Slovenské prohlášení k výročí SNP

 

Před 85 lety 23. srpna 1939 uzavřely nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz pakt o neútočení, ve kterém si tyto dva zločinné režimy mezi sebe rozdělily Evropu, společně napadly Polsko a rozpoutaly 2. sv. válku. I když se později nacisté s komunisty – v konkurenčním boji o nadvládu v Evropě – pustili sami do sebe, na podstatě se nic nezměnilo. Spojenecká Atlantická charta o obnově svrchovanosti a samostatnosti osvobozených národů, která se stala popudem k založení OSN, byla po roce 1945 naplněna jen v západní polovině Evropy. V její východní části obsazené SSSR byli protinacističtí odbojáři popravováni, národní elity likvidovány, země byly násilně sovětizovány. Kdo se postavil na odpor, byl popraven, umučen či zavřen, miliony lidí byly vyštvány ze svých domovů do exilu. Válka, její následky, zde skončila až s rozpadem sovětského impéria v roce 1989.

Na Ukrajině však trvá dál. Stejně jako Hitler obsadil v roce 1938 německy mluvící Rakousko jako součást velkoněmeckého impéria a od Československa odtrhl německy mluvící Sudety, snaží se současný kremelský vládce Putin odtrhnout od Ukrajiny její východní, rusky mluvící část a v roce 2022 se pokusil o nacistický anšlus, když napadal celou Ukrajinu jako součást impéria ruského, která nemá právo na samostatnou existenci: napadl Ukrajinu v rozporu s Chartou OSN, na které je založen mezinárodní řád po 2. sv. válce, a v duchu sovětsko-nacistického paktu rozděl a panuj, který stál na jejím počátku.

Jako potomci účastníků protinacistického odboje a lidí nacisty pronásledovaných, občané Česka a Slovenska – zemí, které v minulém století zažily nacistickou i sovětskou okupaci, pokládáme za důležité znovu a nahlas zdůraznit to, co je pro nás evidentní a co pokládáme za nepřípustné jakkoli zpochybňovat: Rozhodně odmítáme nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou ruskou agresi proti sousední Ukrajině. Ukrajinci jsou svrchovaný národ, která má právo na svou vlastní svobodnou existenci.

Zveřejněno 24. srpna 2024 v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání na Holubyho chatě, v místě staleté tradice bratrského setkávání Čechů a Slováků na moravsko-slovenském pomezí na vrcholu Javoriny, která byla za války svědkem protinacistického odboje našich předků

podepsáni:

Otto Šimko – povstalecký bojovník, přeživší holokaustu, pronásledovaný komunistickým režimem

Věra Roubalová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77 – kromě rodičů, kterým se podařilo uprchnout do Anglie, byla celá širší rodina vyvražděna nacisty

František Kostlán, publicista – potomek zavražděných a vězněných nacisty v koncentrácích

Peter Zajac, literární vědec, spoluzakladatel VPN – syn účastníků SNP, vnuk zavražděného v Ausshchwitzu

Petr Placák, spisovatel a historik – syn šéflékaře a poté náčelníka partyzánské brigády operující během SNP v prostoru Bílých Karpat

Jáchym Topol, spisovatel

Doc. Břetislav Rychlík, režisér a vysokoškolský učitel – vnuk členů Obrany národa Františka Pavlíka a Františka Rychlíka, synovec Jiřího Lazara, vojáka Svobodovy armády

Monika Rychlíková, režisérka

Milan Ostrovský, býv. starosta Lubiny

Jana Hradilková, svobodná povolání (hybatelka, učitelka, studentka, hudebnice atd.) – vnučka Karla Cvrka, který se svým bratrem vedli odboj v okrese Strakonice-Písek, prastrýc Josef Cvrk byl v 1944 popraven za odboj nacisty

Viera Malacká, ekonomka – vnučka člena odboje Pavla Zemanoviča z Kopcového pod Javorinou, kde často pobýval štáb Uhrovy partyzánské skupiny

Naďa Evansonová, členka Konfederace politických vězňů – otce, který pomáhal protinacistickému odboji, odvlekla na koni války NKVD a zahynul v sovětském gulagu

John Bok, spoluzakladatel spolku Šalamoun, signatář Charty 77 – syn účastníka protinacistického odboje, příslušníka 311. čs. bombardovací perutě RAF

Helena Klímová, signatářka Charty 77 – rodiče byli za války vězněni v nacistických koncentračních táborech a z matčiny strany přišla o většinu příbuzných

Ivan Klíma, spisovatel – za války vězněný v Terezíně

Alexander Balogh, publicista

Anna Horváthová, výtvarnice

Jan Urban, publicista, signatář Charty 77 – syn Zdeňka Urbana, po celou válku účastníka protifašistického odboje na Úpicku

Pavel Veselý, publicista, fotograf

Lydie Veselá, sociální pracovnice – neteř Františka Sadílka, učitele a zakladatele skautingu v Kamenici nad Lipou, umučeného nacisty v koncentračním táboře Mauthausen

Eugen Korda, novinář, týdeník týždeň

Katarína Hubová, historik umění,

Marián Huba, akademický sochař

Soňa Gyarfašová, novinářka

prof. PhDr. Anton Heretik, PhD., psycholog

Andrej Bán, reportér a fotograf

Vladimír Kohút, statik

Soňa Kohútová, sociológ

Josef Holcman, spisovatel a právník

Eva Mosnáková – přeživší holokaustu (manžel Vladimír skončil jako odbojář v Mauthausenu)

JUDr. Peter Dobrovodský, advokát

Martin Bútora, sociolog

Zora Bútorová, socioložka

Egon Gál, učitel

Miroslav Lehký, bývalý mluvčí a signatář Charty 77

Zuzana Bartošová, historička a kritička výtvarného umění – dcera účastníka SNP, snacha partyzána, který bojoval proti fašistům v Itálii

Ladislav Snopko, dramaturg a archeolog, porevoluční ministr kultury SR

Kateřina Dejmalová, literární historička – otec byl v zahraniční armádě a matka strávila čtyři roky v koncentračním táboře

Igor Zahradníček, manažer – vnuk nositele válečného kříže Jiřího Zahradníčka, který byl zavražděn v Mathausenu

Prof. Martin Beck Matuštík, Ph.D., filosof, psychoterapeutický poradce, signatář Charty 77

Katarina Zlochová, biolog Alexej Zlocha, svíčkář, Bratislava

Oľga Kudláčová, důchodkyně, Bratislava

Sabina Kratochvilová, malířka

Jan Kratochvil, sochař – vnuk filosofa Josefa Kratochvila, který coby předseda brněnské pobočky Čs. ligy proti antisemitismu zemřel na následky brutálních výslechů gestapem

Kristína Kratochvilová, redaktorka Deníku N kulturně hudební části

Jan Kratochvil, bývalý ředitel Kunsthalle v Bratislavě, donucený k odchodu z funkce novou ministryní kultury

JUDr. Gábor Zászlós, právník

Vojtěch Sedláček, podnikatel, signatář Charty 77

Jan Mlčoch, historik fotografie

Prof. MUDr. Jan Roth, CSc., neurolog, vysokoškolský učitel – z otcovy strany byla většina rodiny vyvražděna nacisty

Jaroslav Suk, lingvista, signatář Charty 77 a člen VONS

Viktor Parkán, signatář CH77

Michal Blažek, sochař

Olga Sommerová, filmová dokumentaristka

Petr Pazdera Payne, spisovatel, signatář Charty 77 – vnuk profesora MUDr. Bohuslava Boučka, legionáře, odbojáře vĕzněného v Kounicových kolejích, v Dachau a v Buchenwaldu

Petr Pithart, polistopadový předseda české vlády, signatář Charty 77 – syn právníka Viléma Pitharta vězněného ba války a odbojovou činnost

Igor Linhart, VŠ učitel v důchodu

Martin Šimsa, učitel filosofie, signatář Charty 77 – vnuk Jaroslava Šimsy, člena odbojové skupiny Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaromíra Procházky, za 1. sv. v. příslušníka čs. legií v Rusku, za 2. sv. války utlučeného Gestapem při výslechu

Kamil Miroslav Černý, důchodce, občanský aktivista, signatář Charty 77

Beatrice Landovská, spisovatelka

Ivana Šustrová, sociální pracovnice – vnučka žurnalisty Františka Bodláka, činného v odboji, který zemřel po výslechu v nacistickém vězení Plötzensee v Berlíně v září 1941

Jiří Gruntorád, knihovník, signatář Charty 77

Přemysl Fialka, fotograf

Michal Matzenauer, básník a malíř, signatář Charty 77 – estonskou část rodiny zlikvidovali Rusové v roce 1940

Jiří Tichý, spisovatel, signatář Charty 77 – z rodiny obětí holocaustu

Adrián Ďurček, důchodce

Jana Červenková, spisovatelka

PhDr. Monika MacDonagh Pajerová, vysokoškolská pedagožka, místopředsedkyně Rady USTR – vnučka v Německu totálně nasazeného Otakara Pajera

Barbara Tranová, sociální pracovnice

Jan Zeno Dus, evangelický farář, signatář Charty 77 – ctitel T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, zakladatelů demokratického Československa

Václav Malý, biskup

 

Zdroj: Petr Placák, šéfredaktor revue Babylon

 

 

Doporučujeme

Trump váhá s prodejem zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump po jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nevyloučil změnu postoje k prodeji zbraní Tchaj-wanu. Nejistý je kvůli tomu i zbrojní balík za 14 miliard dolarů, který Kongres schválil už v lednu.

Ebola se v Kongu může šířit dál. Úřady čekají na potvrzení kmene viru

Ve východní provincii Ituri v Demokratické republice Kongo vypukla nová epidemie eboly. Podle dosavadních údajů bylo zaznamenáno přibližně 246 případů nákazy a 65 úmrtí.

Bohatí investoři hledají jistotu ve staré ekonomice

Rodinné investiční kanceláře se stále víc zajímají o tradiční podniky s hmotným majetkem. Prodejci techniky, rybí farmy nebo zemědělské firmy sice nepůsobí tak lákavě jako technologické start-upy, investorům ale nabízejí stabilitu, hotovostní tok a menší riziko rychlého zastarání kvůli umělé inteligenci.

Eurovize slaví 70 let. Velké finále hostí Vídeň

Eurovize míří do velkého finále. Jubilejní 70. ročník soutěže se koná ve Vídni a nabídne vystoupení 25 zemí. Na jednu z nejsledovanějších hudebních událostí roku ale vrhá stín politické napětí kolem letošní účasti Izraele.

Na severovýchodě Konga propukla epidemie eboly, hlášeno je 65 úmrtí

Na severovýchodě Konga v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo dnes na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Oznámeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem.

Vedra v Indii a Pákistánu mění představu o normálním počasí

Jarní vlny veder v Indii a Pákistánu, během nichž teploty dosahují až 40 stupňů Celsia, brzy nebudeme považovat za extrémní výkyvy, ale za běžné podmínky před monzunovým obdobím. Tvrdí to odborníci z organizace World Weather Attribution, mezinárodní vědecké skupiny analyzující roli klimatické krize způsobené člověkem v extrémních projevech počasí.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 205 válečných zajatcích, oznámilo dnes dopoledne ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, když na platformě Telegram informoval o návratu 205 ukrajinských vojáků. Je to podle něj první fáze výměny 1000 zajatců na každé straně.

USA údajně nepošlou do Polska nové vojáky, podle Varšavy se to týká SRN

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska 4000 vojáků ze základen v USA, píše agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení 5000 vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava nemá žádné potvrzení toho, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk na síti X napsal, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Trump odletěl z Pekingu po jednání se Siem, oba summit označili za úspěch

Prezidentský speciál Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dnes zamířil z Pekingu zpět do Washingtonu. Trump během první návštěvy americké hlavy státu v Číně za bezmála deset let jednal čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o obchodu, Blízkém východu či Tchaj-wanu. Si podle Trumpa vyjádřil ochotu pomoci vyjednat konec války s Íránem a otevření Hormuzského průlivu. Čínský lídr označil Tchaj-wan za nejdůležitější bod čínsko-amerických vztahů. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.

Čína podle Trumpa souhlasila s nákupem americké ropy

Ceny ropy v pátek vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump po rozhovorech se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Čína souhlasila s nákupem ropy z USA. Peking má zájem na znovuotevření Hormuzského průlivu a staví se proti jeho militarizaci i vybírání poplatků za proplutí.

U dánských břehů vyplavilo moře mrtvou velrybu; zjišťuje se, zda je to Timmy

U dánského ostrova Anholt vyplavilo moře mrtvou velrybu. Zvíře leží zhruba 75 metrů před pobřežím a uhynulo pravděpodobně už před nějakou dobou, informovala dánská tisková agentura Ritzau s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí Miljöstyrelsen. Německá média spekulují, že by se mohlo jednat o keporkaka s přezdívkou Timmy, který několikrát uvázl na severu Německa a po náročné záchranné akci byl vypuštěn do Severního moře.

Nejvyšší soud v USA dočasně zachoval přístup k potratové pilulce online

Nejvyšší soud USA rozhodl, že potratová pilulka mifepriston zůstane i nadále dostupná poštou. Jedná se o nejběžnější metodou interrupce v USA, zejména ve státech, kde jsou potraty zakázány. Jsou tak proveditelné bez nutnosti návštěvy lékaře.

Orli mořští se vrátí na Exmoor

Na jihozápad Anglie se po více než sto letech vrátí orli mořští. Natural England schválila vypuštění až dvaceti ptáků v národním parku Exmoor. Projekt navazuje na úspěšnou reintrodukci na ostrově Wight, ale část farmářů varuje před možnými útoky na jehňata a ekonomickými ztrátami.

Weiss se vrací k reprezentaci Slovenska

Vladimír Weiss se po čtrnácti letech vrací na lavičku slovenské reprezentace. Slovenský fotbalový svaz ho vybral jako nástupce Francesca Calzony, kterému po neúspěšné baráži o mistrovství světa skončila smlouva. Zkušený trenér podepsal kontrakt do listopadu 2027 a tým povede už v červnových přípravných zápasech proti Maltě a Černé Hoře.

Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 24, uvedli ukrajinští záchranáři

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti. Oznámila to dnes ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Záchranáři pokračují v pátracích a záchranných operacích. Dalších 47 lidí včetně dvou dětí je zraněných.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama