Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své páteční návštěvy Turecka odmítl návrh tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na uspořádání mírového summitu za účasti Ruska.
Zelenskyj se setkal se svým tureckým protějškem Erdoganem, aby jednali o ukrajinském mírovém plánu, bezpečnosti lodní dopravy v Černém moři a propuštění ukrajinských vězňů zadržovaných Ruskem. Tato návštěva je jeho druhou návštěvou Turecka od začátku ruské invaze. Při předchozí cestě v červenci 2023 se Zelenskému podařilo přivézt domů pět velitelů, kteří bránili továrnu Azovstal v Mariupolu a kteří byli po výměně zajatců zadržováni v Turecku.
I am grateful to President @RTErdogan for his efforts to release our citizens from Russian captivity. Thanks to Türkiye's mediation, we have achieved significant humanitarian results. We are now counting on further efforts.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 8, 2024
Today, I submitted a list of our Ukrainian citizens,… pic.twitter.com/qFBW7AEDXh
Podle zprávy agentury Associated Press plánoval turecký prezident Erdogan během jednání v Istanbulu „naléhat na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině“. Erdogan na společné tiskové konferenci uvedl, že Turecko je připraveno v budoucnu uspořádat mírový summit za účasti Ruska, přičemž zdůraznil podporu územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Zelenskyj však tuto myšlenku odmítl s tím, že summit s Moskvou by byl možný až po dosažení spravedlivého míru pro Ukrajinu.
Poslední neúspěšné mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou se konaly v roce 2022 v turecké Antalyi. Ankara se snaží zaujmout pozici prostředníka a udržuje úzké vztahy s oběma stranami. Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu uvedl, že nasazení bojových jednotek na Ukrajině „není na programu dne“, což je v rozporu s nedávnými komentáři francouzského prezidenta Macrona. Lecornu naznačil možnost vyslání vojenského personálu k výcviku ukrajinských jednotek nebo účasti na odminovacích operacích. Český prezident Petr Pavel rovněž podpořil hledání nových způsobů podpory Ukrajiny, včetně možnosti vyslání vojáků pro „nebojové zapojení“, píše Kyiv Independent.
Během dvouhodinového projevu o stavu země 29. února ruský prezident Vladimir Putin pohrozil „tragickými následky“, pokud budou na Ukrajinu vyslána vojska NATO, a prohlásil, že podpora Kyjeva ze strany Západu „hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg spolu s vedoucími představiteli Německa, Velké Británie, Švédska, Polska a dalších evropských členů NATO možnost vyslání západních jednotek na Ukrajinu vyloučil, což odráží obtížnou rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a vyhnutím se přímému konfliktu s Ruskem.
