Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Doporučujeme

Maersk hlásí silný zisk, zároveň varuje: Světové dopravě dochází kapacita!

Geopolitické otřesy zatím globální lodní dopravu nezasáhly, omezené kapacity přístavů a kamionové dopravy by ale mohly vést ke zpoždění dodávek a k růstu sazeb za přepravu. V televizi CNBC to dnes řekli šéfové dvou velkých světových kontejnerových přepravců – dánské firmy Maersk a německé Hapag-Lloyd. Obě firmy také zveřejnily výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí, podle kterých se Maersku dařilo výrazně lépe.

V letadle, které Trump při odletu ze summitu NATO opustil, zůstali dva ministři

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.

Miliardový jackpot v loterii Powerball padl. Zatím neznámý šťastlivec vsadil v Illinois

Americká loterie Powerball má nového miliardáře. Výherní tiket se ziskem jackpotu ve výši 1,04 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun) byl prodán ve státě Illinois. Jde o nejvyšší hlavní výhru v loterii od loňského roku.

Zemětřesení v Kolumbii má dosud 265 obětí, 496 lidí se pohřešuje

Pondělní zemětřesení v Kolumbii, nejsilnější za téměř padesát let, si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech, dalších 496 lidí se pohřešuje. Zranění utrpělo téměř 3500 lidí. Novinářům to ve středu večer tamního času (v noci na dnešek SELČ) podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.

Rusko zaútočilo na přístav Izmajil, úřady hlásí dva mrtvé v Oděské oblasti

Strojvedoucí a jeho pomocník zahynuli při útoku ruského dronu na osobní vlak v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, 340 cestujících se podařilo evakuovat do bezpečí, oznámily dnes ukrajinské železnice. Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinský říční přístav Izmajil v Oděské oblasti na hranicích s Rumunskem, kde vypukl požár a vznikly škody, uvedl krizový štáb okresní státní správy. Zranění utrpěla 18letá dívka, informoval náčelník oblastní správy Oleh Kiper. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, tvrdí ukrajinské letectvo.

V Texasu havaroval útočný vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval vrtulník typu Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. Informovaly o tom v noci na dnešek SELČ tiskové agentury s odvoláním na místní představitele.

Strnadova CSG získala v Polsku další miliardový kontrakt

Czechoslovak Group dál posiluje své postavení v Polsku. Skupina miliardáře Michala Strnada dodá tamní zbrojovce Huta Stalowa Wola stovky podvozků Tatra za více než 150 milionů eur, tedy téměř 3,7 miliardy korun. Polská armáda je využije pro taktická vozidla Waran 4x4 a Heron 6x6. Pro CSG jde během jediného týdne už o druhý významný obchod s polským obranným průmyslem.

Ruské úřady hlásí požár v Baškirsku a ukrajinské útoky na Orenburskou oblast

Dronový útok způsobil požár v průmyslové zóně ve městě Salavat, kde se nachází velká ropná rafinérie a petrochemický komplex. Dnes to na síti Telegram uvedl gubernátor Baškirska Radij Chabirov. Ruské úřady hovoří také o útoku na Orenburskou oblast.

V Rumunsku odstavují jadernou elektrárnu kvůli nízké hladině vody v Dunaji

V Rumunsku dnes ráno začali odstavovat i druhý reaktor jaderné elektrárny Cernavoda, oznámil podle agentury AFP její provozovatel státní společnost Nuclearelectrica. Důvodem je nízká hladina vody v Dunaji kvůli dlouhodobému suchu. První ze dvou funkčních reaktorů této elektrárny, která dodává asi pětinu místní spotřeby elektřiny, byl odstaven už 28. července.

Karoline Leavitt skončí v pozici mluvčí Bílého domu, oznámil Trump

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na konci měsíce opustí svou funkci. Oznámil to dnes večer americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Aktuální epidemie eboly může být nejvražednější v historii, varuje šéf WHO

Současná epidemie eboly v Demokratické republice Kongo může při současném tempu šíření překonat dosud nejsmrtelnější epidemii této nemoci v historii. Uvedl to generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Putin poprvé navštívil sporné Kurilské ostrovy, Japonsko protestuje

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře, připomněla agentura Reuters. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.

Útoky na lodě zvyšují napětí, jednání o konci války s Íránem váznou

Poslední útoky na lodní dopravu v Rudém moři a Ománském zálivu znovu zvýšily napětí kolem války s Íránem, zatímco jednání o jejím ukončení se znovu dostávají do slepé uličky. Teherán trvá na tom, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy nepřijmou jeho podmínky, Washington mezitím zasáhl loď, která měla porušovat blokádu íránských přístavů.

V jackpotu americké loterie Powerball je miliarda dolarů

Jackpot americké loterie Powerball vzrostl na odhadovanou jednu miliardu dolarů, tedy necelých 21 miliard korun. Hlavní výhru se nepodařilo získat ani při pondělním slosování, a středeční tah tak nabídne teprve druhý miliardový jackpot v historii hry za poslední rok. Naposledy se o podobně vysokou částku hrálo loni na Štědrý den, kdy si hráč z Arkansasu odnesl 1,8 miliardy dolarů (téměř 38 miliard korun).

Pákistánský ministr v Íránu jednal o bezpečnosti, setkal se s prezidentem

Pákistánský ministr vnitra Muhsín Nakví navštívil Írán, aby tam projednal bezpečnostní situaci v regionu a spolupráci, uvedlo dnes podle agentury AFP pákistánské ministerstvo zahraničí. Mimo jiné se ministr setkal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Podle íránského zdroje agentury Reuters však Írán nyní nejedná o prodloužení příměří s USA. Právě Pákistán zprostředkovával minulá jednání o ukončení konfliktu mezi USA a Íránem, jenž začal koncem února americko-izraelskými údery na Írán.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama