Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöm to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že doufá, že turečtí poslanci vstup Finska do NATO schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do aliance, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat. NATO turecké rozhodnutí přivítalo, Stockholm vyjádřil zklamání.
„Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO,“ oznámil Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.
BREAKING: President Recep Tayyip Erdogan said that Turkey would move forward with ratifying Finland’s NATO application. https://t.co/27n7ZBqDsY
— The Associated Press (@AP) March 17, 2023
Finský prezident dnešní turecké oznámení označil za velmi dobrou a významnou zprávu pro svou zemi. Dodal však, že finské členství v NATO nebude úplné, dokud do aliance nevstoupí i Švédsko.
Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO.
Turecké rozhodnutí zahájit ratifikaci finské žádosti přivítal generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. „Nejdůležitější je, aby se Finsko a Švédsko staly urychleně plnohodnotnými členy NATO, a ne aby vstoupily v úplně stejný okamžik,“ uvedl Stoltenberg. Finsko a Švédsko původně trvaly na tom, že do NATO vstoupí společně.
Stockholm si ale na zahájení ratifikace své žádosti v tureckém parlamentu bude muset ještě počkat. Erdogan řekl, že se Švédskem bude pokračovat jednání ohledně boje proti teroristickým skupinám. Za ty Ankara považuje například Stranu kurdských pracujících (PKK) či kurdské milice YPG a jejich sympatizanty. Erdogan kritizoval Stockholm za to, že Ankaře nevydal lidi, které turecké úřady považují za teroristy či jejich podporovatele. PKK za teroristickou organizaci považuje i Evropská unie, milice YPG výrazně pomohly Západu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii.
Stockholm vyjádřil zklamání z tureckého rozhodnutí nezačít s ratifikací jeho žádosti. „Je to vývoj, který jsme si sice nepřáli, ale na který jsme byli připraveni,“ uvedl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Je otázkou, kdy se Švédsko stane členem, a nikoliv, zda jím bude,“ dodal šéf diplomacie. K Erdoganově výtce ohledně extradicí zopakoval dlouhodobý argument švédské vlády, že o každé jednotlivé žádosti rozhoduje nezávislý soud.
V současném tureckém parlamentu mají Erdogan a jeho spojenci většinu. Prezidentské a parlamentní volby se v Turecku uskuteční 14. května. Parlament ale naposledy zasedne už v polovině dubna. Po volbách navíc bude situace v parlamentu zřejmě komplikovanější. „Zatímco nyní je u moci prezident, který řídí většinu v parlamentu, tak příští prezident, ať jím bude kdokoliv, pravděpodobně nebude mít parlamentní většinu,“ řekl agentuře AP expert na tureckou politiku Özgür Ünlühisarcikli.
Vstup severských zemí do Severoatlantické aliance musí schválit parlamenty všech členských zemí. Vedle Turecka tak stále neučinilo ani Maďarsko, jehož parlament by měl podle dnešního vyjádření vládní strany Fidesz o ratifikaci vstupu Finska do NATO 27. března. O přistoupení Švédska rozhodne strana premiéra Viktora Orbána později.
