Karibské korálové útesy se rychle blíží bodu zlomu. Nová vědecká data ukazují, že přestávají růst tempem, které by stačilo držet krok se stoupající hladinou moře. Pokud se oteplení planety nezastaví pod hranicí 2 °C, většina útesů do konce století přestane růst a začne se rozpadat. Důsledky pocítí miliony lidí.
Vědci sledují útesy v západním Atlantiku více než 25 let. Dříve rostly průměrně o čtyři až pět milimetrů ročně. To stačilo na vyrovnání změn hladiny moře. Dnes tempo kleslo pod jeden milimetr ročně. Útesy tak přidají jen asi centimetr za dekádu.
Růst se zastavuje, eroze přichází
Korál není kámen. Tvoří ho polypy žijící v symbióze s řasami zooxanthellae. Ty dodávají energii fotosyntézou. Když se voda oteplí, korál řasy vypudí. Ztratí barvu i hlavní zdroj energie. Bez něj rychle slábne a často hyne.
Za posledních 50 let vzrostla teplota povrchu moře téměř o 2 °F. Oceán je zároveň o 30 procent kyselejší než před průmyslovou revolucí. Korálům chybí uhličitan vápenatý pro stavbu kostry. Do toho přichází nadměrný rybolov. Ten narušuje potravní řetězce a dovolí řasám útesy přerůst. Více než 60 procent karibských útesů čelí tlaku rybolovu.
Vědci analyzovali fosilizované útesy i data z více než 400 současných lokalit. Spojili druhové složení s rychlostí růstu. Výsledek je varující. Do roku 2040 bude přes 70 procent karibských útesů ve fázi eroze. Při oteplení nad 2 °C se do roku 2100 dostane do tohoto stavu více než 99 procent z nich.
Současné klimatické politiky míří k oteplení kolem 2,7 °C. To by znamenalo růst hladiny o osm až deset milimetrů ročně do konce století. Do roku 2060 může voda v regionu stoupnout o 30 až 40 centimetrů. Do roku 2100 o více než 70 centimetrů, při vyšším oteplení i přes metr. Útesy takovou rychlost nedoženou.
«• #ClimateCrisis #ClimateCatastrophe #Pollution#NetZero #GlobalWarming #Earth •»
— Tathagata M. (@tatha_gautama) February 16, 2026
» Half the World's Coral Reefs Devastated by Record Ocean Heat https://t.co/Wff7ATCu8J
Dopad na lidi i ekonomiku
Korálové útesy pokrývají jen 0,2 procenta oceánského dna, přesto podporují nejméně 25 procent mořského života. Karibik tvoří více než desetinu světových útesů a živí přes 1400 druhů ryb a mořských savců. Tvrdý korálový pokryv v regionu klesl mezi lety 1970 a 2012 o více než polovinu.
S úbytkem útesů mizí i ryby. Nassau grouper dnes v Karibiku platí za komerčně vyhubený druh. Produkce ryb v regionu klesla mezi lety 2000 a 2019 o 40 procent, ze zhruba 100 tisíc tun na 60 tisíc. Ohroženo je přes 180 tisíc pracovních míst v rybolovu a turistice.
Turismus drží některé ekonomiky nad vodou. V Antigui a Barbudě tvořil v roce 2022 přes 90 procent HDP. Lákadlem jsou právě zdravé útesy. Jakmile zmizí barvy a život, zmizí i část příjmů.
Útesy navíc fungují jako přírodní bariéra. Pohlcují v průměru 97 procent energie vln. Chrání pobřeží před erozí a tlumí dopady bouří. Pokud se rozpadnou, pobřežní komunity ztratí klíčovou ochranu.
Vědci mluví jasně. Naše emisní trajektorie rozhodne, zda budou útesy dál růst, nebo se začnou rozpadat. A také varují: „Zůstat blízko 1,5 °C by dalo útesům šanci. Pokud tuto hranici výrazně překročíme, odsoudíme je i lidi, kteří na nich závisí, k rozsáhlým ztrátám.“ Obnova korálů může lokálně pomoci, ale bez rychlého snížení emisí nestačí. Čas se krátí.
