-1.7 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
ZprávyÚčastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské konference na podporu Ukrajiny dnes zemi napadené Ruskem přislíbili naléhavou pomoc v celkovém objemu přes miliardu eur (více než 24 miliard korun). Uvedla to dnes francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a následně částku potvrdil i český premiér Petr Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se předtím na konferenci připojil na dálku, přitom uvedl, že země potřebuje naléhavou energetickou pomoc na zimu ve výši nejméně 800 milionů eur.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod jednodenní konference ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Pokud má Ukrajina úspěšně přečkat zimu, je klíčová humanitární pomoc a zajištění dostatku energetického vybavení, uvedl na konferenci Fiala.

Macron dnes podle agentury AFP zdůraznil vůli mezinárodního společenství pomoci Ukrajině „odolat během této zimy“, kdy země čelí zbabělému počínání Ruska, jehož cílem je uvrhnout Ukrajince do „tmy a chladu“. Rusko se podle něj „pokouší šířit teror mezi obyvateli“ Ukrajiny útoky na civilní infrastrukturu. Ty jsou podle Macrona válečnými zločiny. Kreml útočí na civilní infrastrukturu, protože jeho vojáci utrpěli porážky na bojišti, řekl Macron. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny.

„Protože Ukrajina má navrch na bojišti, Rusko, jehož vojenská slabost se ukázala, si osvojilo cynickou strategii, která cílí na civilní infrastrukturu, aby dostalo Ukrajinu do kolen,“ řekl Macron v úvodním projevu. „Na každé vítězství vaší země na bojišti Rusko zbaběle reaguje bombardováním elektrické, plynové nebo vodní infrastruktury nezbytné pro to, aby lidé přežili tuto zimu,“ řekl Macron. Francouzský prezident oznámil, že jeho země Ukrajině poskytne dalších 63 dieselgenerátorů ke stovce, které dodala už v listopadu. Francouzská pomoc letos dosáhne objemu 200 milionů eur (téměř 4,9 miliardy korun), řekl Macron, který oznámil dodatečnou pomoc ve výši 48,5 milionu eur.

Také Německo dnes ohlásilo dodatečnou zimní pomoc Ukrajině ve výši 50 milionů eur k dříve slíbeným 160 milionům eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU pošle Ukrajině 30 milionů LED žárovek. Na jejich zakoupení EU poskytne 30 milionů eur. „Když s našimi partnery dodáme 50 milionů těchto žárovek, ušetříme jeden gigawatt, což je roční výkon jaderné elektrárny,“ řekla.

Podle Zelenského Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc ve výši nejméně 800 milionů eur (téměř 19,5 miliardy korun), aby se vyrovnala s ruským „energetickým terorismem“ a aby Ukrajinci přečkali zimu. „Je to hodně, ale je to menší cena než cena za blackout,“ řekl ukrajinský prezident.

Nakonec se na konferenci sešla více než miliarda eur v podobě příslibů. „Jsem skutečně šťastná, že vám mohu oznámit, že jsme tuto částku přesáhli a že jsme blíže miliardě eur,“ oznámila šéfka francouzské diplomacie Colonnaová na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jde především o materiální pomoc při obnově zásobování energiemi (415 milionů eur) a vodou (25 milionů eur), další pomoc bude směřovat do dopravy (22 milionů eur) a zdravotnictví (17 milionů eur) a také na potraviny (38 milionů eur), vysvětlila Colonnaová s tím, že určení dalších 493 milionů eur zatím nebylo upřesněno. „Díky pomoci máme přímý vliv na životy milionů lidí,“ řekla ministryně. K okamžité pomoci, která má Ukrajině pomoci přečkat zimu, podle ní patří generátory, transformátory, stavební materiál nebo hasičské vozy.

Český premiér Fiala dnes před českými novináři zdůraznil, že případná uprchlická vlna by byla dražší než pomoc Ukrajině. Aktuální pomoc je pak podle něj důležitá i pro udržení stabilní situace na Ukrajině a jako prevence „před možnou uprchlickou vlnou, která by byla pro všechny mnohem nevýhodnější, než když Ukrajině pomůžeme tuto zimu přečkat“. Fiala na konferenci připomněl také už schválenou unijní makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. „Řada představitelů dalších zemí to tady zmiňovala a děkovala českému předsednictví za dosažení tohoto výsledku,“ dodal český premiér.

Téměř padesátka států a přes 20 mezinárodních organizací chce reagovat mimo jiné na skutečnost, že miliony Ukrajinců jsou aktuálně bez elektřiny a dalších energií. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského jeho země potřebuje generátory na výrobu elektřiny stejně naléhavě jako obrněná vozidla nebo neprůstřelné vesty pro své vojáky. „Tisíce firem a sociálních služeb stále fungují díky generátorům. Nemocnice fungují díky generátorům. Díky za tyto generátory, byly zachráněny stovky tisíc pracovních míst,“ řekl v dnešním poslovu Zelenskyj, jehož manželka Olena se konference účastní osobně.

„Pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit,“ prohlásil dnes v projevu na konferenci Fiala. Podle premiéra je zásadní zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení.

ČR podle něj právě teď dodává mimo jiné dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu – vše v hodnotě dvou miliard eur (přes 48 miliard Kč). Česko kromě toho pomáhá také s lékařským vybavením a přístřeším, dodává například zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu.

Fiala zdůraznil, že je rovněž třeba soustředit se na dlouhodobé plány obnovy Ukrajiny. „A to včetně hmatatelné perspektivy členství v EU, kterou bychom Ukrajině neměli upírat,“ uvedl a dodal, že je třeba vyhodnotit pokrok v tomto ohledu. „Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé,“ prohlásil.

S klesajícími teplotami je potřeba pomoci Ukrajině stále větší a naléhavější. Opakující se vlny ruských vzdušných útoků podle Kyjeva od října zničily zhruba polovinu ukrajinské energetické infrastruktury. Jedním z ruských cílů je podle Ukrajiny vyvolat novou uprchlickou vlnu v Evropě.

Reklama

Doporučujeme

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama