Protext ČTKŽivě: Cenu Jiřího Ortena může získat Klega, Sedlmajerová nebo Škrabal

Živě: Cenu Jiřího Ortena může získat Klega, Sedlmajerová nebo Škrabal

Básnické sbírky autorů Filipa Klegy Andrstán a Anny Sedlmajerové Bizarrum multiflorum a krátké prózy spisovatele a divadelního režiséra Ondřeje Škrabala Cesta k billboardu. Tyto pozoruhodné tituly vybrala odborná porota z 23 přihlášených titulů ucházejících se o prestižní Cenu Jiřího Ortena (CJO), kterou udílí Svaz českých knihkupců a nakladatelů talentovaným autorům do 30 let. Slavnostní vyhlášení vítěze můžete sledovat 15. května od 17:00.

Porota 36. ročníku Ceny Jiřího Ortena pracuje ve složení: spisovatel, básník, kulturní organizátor a překladatel Ondřej Buddeus, literární kritik a filozof Petr Fischer, literární redaktor Jonáš Hájek, básník a literární teoretik Libor Staněk a literární historička a teoretička Alena Šidáková Fialová. Předsedou poroty se stal Petr Fischer.

Další čtyři knihy zaujaly svými kvalitami porotu natolik, že ačkoli nebyly zahrnuty do trojice nominovaných, jsou zařazeny na tzv. long list knih, které stojí za přečtení.

Jedná se o básnickou sbírku Atrina Matuštíka Naše řeč (nakladatelství Adolescent), básnický debut Eleny Pecenové Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky (Akademie výtvarných umění), sbírku Kostlivec světa / Cyklolineár (nakladatelství Adolescent) od Ladislava Zářeckého a prozaický debut scenáristky Sáry Zeithammerové Stehy (Listen).

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt. Rezidenci poskytuje České literární centrum.

Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:

Filip Klega: Andrstán (Větrné mlýny)

Vyjádření poroty: Sen o pokračování undergroundové estetiky dlouho připomínal nostalgickou hru. Brněnské uskupení Vítrholc však vytrvalo a dočkalo se nástupu nové generace, která underground nejen vzývá, ale je nucena ho také nově žít. Filip Klega je předním představitelem tohoto „nového undergroundu“ – nejen, že ví, co znamená trapná poezie, ale jejími prostředky dovede umně vytvářet gesta a mikropříběhy typické pro věk prekarizace. Klegova sonda do nižších pater společnosti nepostrádá posvěcující humor, komunitní vtípky pak podtrhují celkové vyznění i pro čtenáře, kteří nejsou insidery mezi outsidery: „Kdybych nebyl my / tak bych nás vyfotil“.

Filip KlegaANOTACE: Klegova poezie stojí na obou stranách zdi, jak té pomyslné, tak té berlínské. Svět, Evropa, Brno. A nelze vše poznat lépe než zespodu: jak to chodí pro ty, kteří jsou tady doma, a pro ty, kteří jsou doma všude. Za nadhledem cestopisů, trapné poezie, hlášek a příběhů postaviček vězí ale směr jediný – postoj a touha neotáčet se před čímkoliv, co je před námi, i když je to většinou pouze život, a to, jak říkával Seifert, mrazivě holý. A někdy před Klegou nestojí ani sám život, ale jen otázka po důvodu – a odpověď nic. Tehdy zbývá psát o tom, co chceme, ale co zřejmě ani nedostaneme. Budeme o tom mluvit – a pak se to stane. Pak bude už celý svět v undergroundu.

Filip Klega se narodil v roce 1992 v Ostravě. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc, kde recituje a hraje na baskytaru. Spolupořádá autorská čtení Omlatina. Knižně publikoval v básnické antologii Pandezie (2021) a v mezinárodní básnické antologii Lines from Visegrad (2022). Debutoval básnickou knihou Andrstán (edice Mlat, Větrné mlýny, 2022).

„Mé texty lavírujou mezi cestopisy, trapnou poezií, hláškami a příběhy postaviček – za tímto vším ale stojí neodkladná existence, sociální kritika a jedno velké „nic“ v každém z nás. Když o něm víme, může se stát cokoliv,“ říká Filip Klega.

Anna Sedlmajerová: Bizarrum multiflorum (Větrné mlýny)

Vyjádření poroty: Z edice Mlat, věnované básnickým debutům mladých autorů, je básnická řeč Anny Sedlmajerová asi nejvíce imaginativně nezkrocená. Básnířka svou žánrově pestrou poetikou demonstruje poetický mnohosvět, v němž narážíme na Babylon jazyků, na ohledávání vlastní i dějinné časovosti nebo na záměrně „antistylizované“ verše, zdánlivě hledající svůj tvar v jiskřivé asociaci.

Anna Sedlmajerová ANOTACE: Sedlmajerová vychází z češtiny k jiným jazykům, z literatury nejen k výtvarnému či zvukovému uchopení textu, od sebe přes druhého až k člověku jako druhu, k rostlinám a všemu živému. Mysticky a imaginativně znovuvytváří a z jakési druhé odvrácené strany bytí uchopuje Zemi, život na ní a lidský rod, ověřuje prazákládní lidské mýty, vnímání, víru, zvyky a důvody, ale i každodenní banality a nutnosti života – jako je třeba láska. Básně rituály a (za)říkadla, když všude překáží svět. Básně, které na nás něco vědí.

Anna Sedlmajerová (*1996) pochází ze Světlé nad Sázavou. V současnosti žije v Brně. Pracuje jako krajinářská architektka. Na jaře roku 2022 vydala v edici Mlat nakladatelství Větrné mlýny debutovou básnickou sbírku Bizarrum multiflorum, která byla nominována na Magnesii Literu. Publikovala časopisecky nebo na internetových portálech. Její básně byly zařazeny do antologií Nejlepší české básně 2018 a Toto je môj coming out.

„Básnická kniha Bizarrum multiflorum vznikala v průběhu studia zahradní a krajinářské architektury. Čtenář v ní prostupuje pradávnem za doprovodu podivných rostlin a živočichů až k sobě. V tvorbě považuji za podstatné napojit se na hlubší proud intuice, z něhož vyplouvají slova překvapivě přesná, formálně i obsahově zapadající do příběhu a obrazu básně. Manipulací rytmikou slov se snažím umocnit přesnost sdělení veršů vytvářejících zaříkadlo,“ říká Anna Sedlmajerová.

Ondřej Škrabal: Cesta k billboardu (Listen)

Vyjádření poroty: Povídková sbírka Ondřeje Škrabala přináší příběhy postav hledajících možnosti existence v cizím prostoru, jemuž se snaží porozumět a snad i přizpůsobit. Blahobytný Západ se proměňuje v prostor míjení, nepochopení a osamocení, stejně tak je ale i místem, v němž náhodná setkání mohou nasvítit lidský život a hledání sebe sama z nových úhlů.

Ondřej Škrabal ANOTACE: Sbírku Ondřeje Škrabala spojuje téma pokroku a potřeby neustále se zdokonalovat. Jednotlivé postavy krátkých próz se vydávají hledat blízký Západ, ke kterému neustále vzhlíží v naději, že jim bude dovoleno něco odpozorovat. Na pozadí textů, zasazených do nedalekého B., se vrací otázka, komuje dnes vůbec dovoleno být součástí pomyslného Abendlandu.

Ondřej Škrabal (* 1992) je spisovatel a divadelní režisér. Byl šéfredaktorem časopisu Psí víno, jeho texty se objevují v A2, Tvaru, Salonu Práva ad., dlouhodobě spolupracuje s ČRo Vltava. V roce 2016 založil divadelní Studio Rote, s nímž inscenoval např. texty Petera Handkeho či Elfriede Jelinek. V roce 2018 knižně debutoval v nakladatelství Lačnit Press sbírkou Platná pravidla pro herce a ve stejném roce obdržel za text Zjevení pudla ocenění na festivalu Nová Dráma. V roce 2020 byl nominován na Drážďanskou cenu lyriky.

„Cesta k billboardu vznikla v Berlíně v době pandemie. Forma krátkých próz se mi najednou zdála jako jediný způsob, jak pochopit vlastní okolí. Berlín se dodnes prezentuje jako kulturní přechod mezi tzv. Západem a Východem. Ale v Evropě tu hranici každý vidí jinde: na Slovácku, v Praze, ve Frankfurtu nad Odrou atp. Na jednu stranu my z Východu stále cítíme vůči Západu jakousi nedostatečnost, resp. potřebu se zdokonalit. Na druhou se současný svět vzpírá všem binárním opozicím – tedy i logice studené války,“ shrnuje Ondřej Škrabal.

Doporučujeme

Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii

Americký prezident Donald Trump se pravděpodobně zúčastní summitu zemí G7 ve Francii v polovině června. Řekl to dnes novinářům, informuje agentura Reuters. Trumpova účast byla dosud nejistá.

Trump zvýší cla na evropská auta na 25 procent

Donald Trump znovu vyostřuje obchodní spor s Evropskou unií. Americký prezident oznámil, že od příštího týdne zvýší cla na osobní a nákladní auta z EU na 25 procent. Tvrdí, že Brusel nedodržuje dříve dohodnutou obchodní úmluvu se Spojenými státy.

Muž v Jeruzalémě zaútočil na jeptišku

Izraelská policie zadržela šestatřicetiletého muže kvůli útoku na francouzskou katolickou jeptišku ve východním Jeruzalémě. Incident zachytila bezpečnostní kamera a video vyvolalo silné odsouzení ze strany izraelských úřadů i francouzských představitelů.

Turecká policie použila plyn proti prvomájové demonstraci, zadržela stovky lidí

Turecká policie dnes použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.

Írán zaslal USA další návrh na jednání, uvádí média

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Hrozí bitcoinu výrazný propad? Dubnový růst nemá pevné základy, varují analytici

Dubnový růst bitcoinu, během kterého se největší kryptoměna světa dostala z ceny 66 000 dolarů až na 79 000 dolarů, může podle analytiků stát na velmi křehkých základech. Data naznačují, že příznivý vývoj nebyl podpořen reálnou poptávkou investorů, ale především spekulativním obchodováním na futures trzích, přičemž makroekonomické podmínky se spíše zhoršují.

Na Krétě jsou desítky účastníků flotily, které dříve zadržel Izrael

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy. Napsala to dnes agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.

Rusko znovu zaútočilo na Oděskou oblast, Ukrajina na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která cílem dronových náletů byla i během předchozích nocí. Podle záchranářů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Naopak ukrajinské drony počtvrté během dvou týdnů zaútočily na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.

Bývalá vůdkyně Myanmaru Su Ťij se podle armády vrací do domácího vězení

Bývalou vůdkyni Myanmaru Aun Schan Su Ťij přesunula armáda z vězení do domácího vězení. Tento krok přichází po letech izolace, bez přímého kontaktu s rodinou. Není ale jasné, zda jde o skutečné uvolnění, nebo jen symbolické gesto.

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama