Včelí matky se mohou části pesticidů zbavovat tím, že je předají do svých vajíček. Tento obranný mechanismus sice snižuje množství škodlivých látek v jejich těle, zároveň však může ohrozit vývoj potomstva a v krajním případě i celé včelstvo.
První ochrannou bariéru představují dělnice. Zachycují škodlivé látky z potravy a brání jejich dalšímu šíření úlem. Jejich schopnosti však mají své hranice. Při dlouhodobém působení pesticidů se chemické látky začnou hromadit také v těle matky a následně pronikají do jejích vajíček.
„Aby se matka ochránila, přesune tyto chemické látky do vajíček a tím se jich zbaví. U včely medonosné vědci tento obranný mechanismus zaznamenali poprvé,“ vysvětlil Sascha Nicklisch, docent environmentální toxikologie na Kalifornské univerzitě v Davisu. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Current Biology.
Dělnice zachytily většinu pesticidu
Vědci vytvořili malé pokusné kolonie, které napodobovaly základní fungování úlu. V každé plastové nádobě žila jedna matka se 60 dělnicemi. Včely dostávaly pyl, vodu a potravu obsahující pesticid methylparathion. Ten byl označen malým množstvím radioaktivní látky, takže bylo možné sledovat jeho pohyb v kolonii.
První den dělnice zachytily 95 procent pesticidu a uložily ho do plástve. Desátý den už dokázaly odfiltrovat pouze 86 procent. Postupně se tak zvyšovalo množství chemické látky, které proniklo až k matce.
„Pesticidy se postupem času začaly hromadit v tělech matek, což naznačuje, že filtrační schopnost dělnic může být překročena,“ popsala Angela Encerrado-Manriquez, hlavní autorka výzkumu. Jakmile ochrana dělnic přestala stačit, matky začaly přesouvat část škodlivé zátěže do vajíček.
Použité koncentrace pesticidu nebyly pro včely smrtelné a odpovídaly množství, s nímž se mohou setkat v přírodě. K odhalení velmi nízkých koncentrací posloužila biologická urychlovačová hmotnostní spektrometrie.
Zasažená vajíčka se nemusí správně vyvinout
Jedna včelí matka může denně naklást 1 500 až 2 000 vajíček. Pokud se v nich nahromadí příliš mnoho pesticidů, nemusí se potomstvo správně vyvíjet. Včelstvu by pak mohly postupně začít chybět dělnice, které obstarávají potravu, pečují o larvy a udržují chod úlu.
„Pokud se ve vajíčkách nahromadí tolik pesticidů, že naruší jejich vývoj, může to pro včelstvo znamenat bod zlomu,“ míní Nicklisch. Pomalé hromadění chemických látek by tak mohlo přispívat k opožděnému kolapsu včelstev.
Zatím není jasné, jak dlouho mohou matky pesticidy do vajíček přesouvat ani jaké následky má tento proces pro celé včelstvo. Další výzkum má také zjistit, zda se tento obranný mechanismus liší u jednotlivých druhů pesticidů.
