-5.5 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyV Missouri se chystá první poprava transgender ženy v USA

V Missouri se chystá první poprava transgender ženy v USA

Od roku 1977 bylo ve Spojených státech odsouzeno k trestu smrti téměř 1 600 vězňů, ale poprava naplánovaná na úterý v Missouri bude první popravou otevřeně transgender ženy. Informuje o tom AP News, CBS News a další servery.

Devětačtyřicetiletá Amber McLaughlin má zemřít za to, že před téměř 20 lety, ještě jako muž, pronásledovala svou bývalou přítelkyni a ubodala ji k smrti. McLaughlin se neplánuje odvolat, píše AP News. Její osud tak závisí na republikánském guvernérovi Mikeu Parsonovi, který zvažuje žádost o milost.

Podle databáze Informačního centra proti trestu smrti bylo od obnovení trestu smrti v polovině 70. let minulého století popraveno 1558 lidí. Kromě 17 z nich byli všichni muži a podle centra není znám žádný předchozí případ, kdy by byl popraven vězeň s otevřenou transgender orientací.

V žádosti o milost se uvádělo traumatické dětství odsouzené a její psychické problémy, které porota při soudním procesu nebrala v potaz. Pěstoun jí jako batoleti potíral obličej výkaly a její adoptivní otec na ni použil paralyzér, uvádí se v žádosti. Ta zmiňuje i těžké deprese, jež vyústily v několik pokusů o sebevraždu, a to jak v dětství, tak v dospělosti.

Petice rovněž obsahovala zprávy uvádějící diagnózu genderové dysforie. Tedy stav způsobující úzkost a další příznaky v důsledku nesouladu mezi pohlavní identitou a pohlavím, které bylo člověku přiděleno při narození. Sexuální identita Amber však „není hlavním předmětem“ žádosti o milost, uvedl její právní zástupce Larry Komp.

Stalking a ubodání

V roce 2003, dlouho před tranzicí, měla McLaughlin vztah s Beverly Guenther. Poté, co spolu přestali chodit, se McLaughlin podle soudních záznamů objevovala v kanceláři na předměstí St. Louis, kde Guenther pracovala. Někdy se schovávala uvnitř budovy. Guenther získala zákaz přiblížení a policisté ji občas po práci doprovázeli k autu.

To jí však nepomohlo. V noci 20. listopadu 2003, když se Guenther nevrátila domů, její sousedé zavolali policii. Policisté se vydali do budovy úřadu, kde u jejího auta našli zlomenou rukojeť nože a krvavou stopu. O den později McLaughlin zavedla policii na místo poblíž řeky Mississippi v St Louis, kde bylo tělo pohozeno.

McLaughlin byla v roce 2006 odsouzena za vraždu prvního stupně. Soudce vynesl rozsudek smrti poté, co se porota při rozhodování o výši trestu nedohodla. Komp uvedl, že Missouri a Indiana jsou jediné státy, které umožňují, aby k trestu smrti odsoudil někoho soudce, a nikoli porota.

Soud v roce 2016 nařídil nové projednání rozsudku, ale senát federálního odvolacího soudu v roce 2021 trest smrti obnovil.

McLaughlin začala proces tranzice asi před třemi lety, připomněla Jessica Hicklin. Třiačtyřicetiletá Hicklin zažalovala missourské oddělení nápravných zařízení a napadla politiku, která zakazovala hormonální terapii vězňům, kteří ji nepodstupovali před uvězněním. V roce 2018 soudní spor vyhrála a stala se mentorkou dalších transgenderových vězňů, včetně McLaughlin.

Velmi plachá osoba

Hicklin, která strávila 26 let ve vězení za zabití spojené s drogami, než byla před rokem propuštěna, popsala McLaughlinovou jako bolestně plachou osobu, která „vystoupila ze své ulity poté, co se rozhodla pro tranzici“.

Úřad pro statistiku justice odhaduje, že v národních věznicích a věznicích je 3 200 transgender vězňů.

Pravděpodobně nejznámější je případ Chelsey Manning, bývalé analytičky armádní zpravodajské služby. Ta si odseděla sedm let ve federálním vězení za vyzrazení vládních dokumentů serveru Wikileaks, dokud prezident Barack Obama v roce 2017 trest nezmírnil. Armáda v roce 2015 souhlasila s tím, že Manning zaplatí hormonální léčbu. McLaughlin hormonální léčbu nepodstoupila, uvedl Komp.

Jak píše CBS News, jedinou ženou popravenou v Missouri byla Bonnie B. Heady. Ta byla odsouzena k smrti 18. prosince 1953 za únos a zabití šestiletého chlapce. Headyová byla popravena v plynové komoře po boku druhého únosce a vraha Carla Austina Halla.

Reklama

Doporučujeme

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama