Americká vláda musí upustit od stíhání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, protože tím podkopává svobodu tisku. V prohlášení to dnes uvedly mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše, včetně deníků The Guardian, The New York Times (NYT), Le Monde, El País a magazínu Der Spiegel. Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s 18 trestnými činy, včetně špionáže. Nyní je v Británii, která letos souhlasila s jeho vydáním.
Tato média před 12 lety spolupracovala na zveřejnění výňatků z 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, které Assange získal díky serveru WikiLeaks, jenž v roce 2006 spoluzaložil. Australský novinář tyto a další dokumenty obdržel od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga, kterého za to v USA odsoudili k 35 rokům vězení. Manning ve vězení podstoupil změnu pohlaví a svého jména na Chelsea Manningová. Exprezident Barack Obama zkrátil Manningové trest na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna.
‘Publishing is not a crime’: media groups urge US to drop Julian Assange charges https://t.co/plsJolGLSf
— Media Guardian (@mediaguardian) November 28, 2022
Redaktoři a vydavatelé mediálních organizací, které výňatky zveřejnily jako první, se spojili a veřejně se postavili proti obvinění Juliana Assange z trestných činů.
„Publikování není zločin,“ uvedli zástupci médií s tím, že jde o přímý útok na svobodu médií. Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže, kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil tajné vojenské a diplomatické dokumenty například o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.
Obamova administrativa, která byla v úřadu v době zveřejnění WikiLeaks v roce 2010, od „obvinění Assange upustila s vysvětlením, že by musela obvinit i novináře z velkých zpravodajských serverů. Jejich postoj kladl důraz na svobodu tisku, a to i přes nepříjemné důsledky,“ píší v dopise představitelé několika médií. Dodávají, že tento postoj se však změnil za prezidenta Donalda Trumpa. Ministerstvo spravedlnosti se za jeho vlády opíralo o starý zákon z roku 1917, který byl určen ke stíhání potenciálních špionů za první světové války a který nikdy nebyl použit k obvinění vydavatele nebo vysílatele.
„Toto obvinění představuje nebezpečný precedens a hrozí podkopáním prvního dodatku amerického zákona a svobody tisku,“ uvádí se v dopise. „Získávání a zveřejňování citlivých informací, je-li to nezbytné ve veřejném zájmu, je základní součástí každodenní práce novinářů. Pokud bude tato práce kriminalizována, náš veřejný diskurz a naše demokracie se výrazně oslabí,“ stojí v prohlášení.
Bývalá britská ministryně vnitra Priti Patelová v létě souhlasila s vydáním Assange do Spojených států. Jeho právní tým se proti rozhodnutí o povolení extradice odvolal.
Jednapadesátiletý Assange je ve věznici Belmarsh od jara 2019, kdy byl zatčen na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálnímu obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.
