Reklama
3.6 C
Czech
Sobota 28. března 2026
ZprávyV Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

V Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyhlásila poplach po návštěvě svých inspektorů na nezveřejněném místě začátkem tohoto týdne. Z lokality v Libyi zmizelo dvě a půl tuny uranu, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Inspektoři MAAE zjistili, že zmizelo 10 sudů obsahujících uranovou rudu, informuje BBC. Obávají se, že uran by mohl představovat radiologické riziko, a mají také obavy z jaderného zabezpečení. MAAE uvedla, že místo, kde byl uran uložen, nebylo na území kontrolovaném vládou.

Inspektoři MAAE „zjistili, že 10 sudů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě UOC (koncentrátu uranové rudy), které Libye dříve prohlásila za uskladněné na tomto místě, nebylo na místě přítomno,“ uvedlo prohlášení MAAE.

V prohlášení organizace uvedla, že podnikne další aktivity „k objasnění okolností zmizení jaderného materiálu a jeho současného umístění“. Není jasné, kdy se uran ztratil nebo kdo ho mohl vzít.

Podle Scotta Roeckera z iniciativy Nuclear Threat Initiative, globální bezpečnostní organizace zabývající se jadernými otázkami, uran zmizel z velmi vzdáleného místa v jižní Libyi, kde se nachází „spousta oblastí bez správy“.

„Pokud vezmete tento materiál z tohoto místa, musíte ho opravdu chtít,“ řekl pro BBC Newsday program. Dodal, že množství, které zdá se zmizelo, je „přibližně desetina množství materiálu uloženého v zařízení, takže je jasně poznat, že chybí.“

Materiál může být použit jako vstupní surovina pro výrobu jaderné zbraně

MAAE řekla BBC, že pracuje na objasnění toho, co se stalo. Jak byl jaderný materiál odstraněn a kde se nyní nachází. Roecker uvedl, že z materiálu „v jeho současné podobě nelze vyrobit jadernou zbraň“. Ale by mohl být použit jako „vstupní surovina“ – surovina potřebná pro program jaderných zbraní.

Také bagatelizoval obavy z radiace a poznamenal, že „ve své současné podobě skutečně žádnou radiaci nemá“ a v důsledku toho byl uložen v jakýchsi „dosti primitivních sudech“. Podle jeho názoru by mohl být materiál potenciálně použit pro jiné účely, jako je jaderná energetika. Nicméně poukazuje na fakt, že země běžně nakupují materiál na otevřeném trhu. „Možná to ukradl někdo, kdo z toho chce mít zisk? Je kolem toho spousta scénářů,“ řekl.

Inspekce byla odložena z bezpečnostních důvodů

MAAE vysvětlila, že dosažení místa bylo v poslední době komplikované. Nález je výsledkem inspekce původně plánované na loňský rok, uvádí agentura Reuters. Ta „musela být odložena kvůli bezpečnostní situaci v regionu“ a nakonec byla provedena toto úterý, uvádí důvěrné prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.

V prosinci 2003 se Libye veřejně zřekla jaderných, biologických a chemických zbraní a souhlasila s tím, že se omezí na držení balistických raket s dosahem ne více než 300 km.

Nepokoje v zemi

Od roku 2011, kdy byl sesazen bývalý libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí, je ale země rozdělena na konkurenční politické a vojenské frakce. Nyní je rozdělena mezi prozatímní vládu v hlavním městě Tripolisu a další na východě, vedenou generálem Chalífou Haftarem. Ani jeden z nich však nemá pod kontrolou jih, odkud byl uran odcizen.

Poslední velký konflikt skončil v roce 2020. Libyjská prozatímní vláda, zavedená na začátku roku 2021 prostřednictvím mírového plánu podporovaného OSN, měla trvat pouze do voleb naplánovaných na prosinec téhož roku. Ty se však dosud nekonaly, její legitimita je nyní tedy sporná.

Od doby, kdy síly podporované NATO svrhly plukovníka Kaddáfího, soupeří o vliv v Libyi mnoho zahraničních vlád a skupin. Patří mezi ně ruská Wagnerova skupina a ozbrojenci z Islámského státu. Země bohatá na ropu je zemí značného „bezpráví“ a dříve byla popisována jako „bazar zbraní“. V roce 2103 experti OSN uvedli, že zbraně pašované z Libye přiživují konflikty v jiných částech Afriky a na Blízkém východě.

Reklama

Doporučujeme

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.

Evropa chce konec íránské války, Rubio na schůzce G7 vysvětluje strategii USA

O potřebě rychlého ukončení íránské války se dnes pokoušejí přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Podpis prezidenta Trumpa bude na dolarových bankovkách. Poprvé v historii USA

Americké dolarové bankovky by brzy mohly nést podpis prezidenta Donalda Trumpa. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí USA s tím, že jde o součást oslav 250. výročí založení Spojených států. Zároveň se jedná o další krok, kterým chce prezident zanechat viditelnou stopu ve fungování federální vlády.

Putin si mne ruce. Ruská ropa překonává světové ceny

Moskva těží z jednoho z největších ropných šoků v historii. Ruská ropa se nyní prodává nad světovými cenami, protože odběratelé černého zlata hledají alternativy. Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán povolil deseti tankerům proplout Hormuzským průlivem.

Rusko podniklo nejdříve raketový a pak dronový útok na Charkov

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.

Pokud jednání s Íránem selžou. Trump zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje vyslání dalších tisíců vojáků na Blízký východ. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ), podle nichž se šéf Bílého domu jistí pro případné selhání diplomacie. Není jasné, kde budou tyto síly umístěny.

Velryba, která uvázla na severu Německa, se uvolnila z mělčiny

Velryba, která začátkem týdne uvázla na mělčině u města Timmendorfer Strand, se v noci na dnešek dokázala uvolnit. Podařilo se jí dostat se do hlubšího koryta, které pro ni vyhloubil vodní bagr. Podle agentury DPA o tom informoval biolog Robert Marc Lehmann, který k mladému keporkakovi ve čtvrtek doplaval a snažil se ho ke korytu navést. Kytovec, jehož osud vyvolal v Německu obrovský zájem, ale ještě vyhráno nemá. Nyní záleží na tom, zda zvíře měřící 12 až 15 metrů zůstane na otevřeném moři a vpluje do Severního moře a pak do Atlantského oceánu, který je jeho domovem.

Zelenskyj se v saúdskoarabské Džiddě setkal s korunním princem bin Salmánem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o "ukrajinské krizi", uvedla v noci na dnešek podle Reuters saúdskoarabská státní tisková agentura.

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Paul McCartney vydává nové album inspirované vzpomínkami na Liverpool

Paul McCartney se po několika letech vrací s novou deskou. Legendární hudebník vydává album, které se vrací hluboko do jeho minulosti a připomíná dobu, kdy se začala psát historie Beatles.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama