ZprávyV Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

V Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyhlásila poplach po návštěvě svých inspektorů na nezveřejněném místě začátkem tohoto týdne. Z lokality v Libyi zmizelo dvě a půl tuny uranu, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Inspektoři MAAE zjistili, že zmizelo 10 sudů obsahujících uranovou rudu, informuje BBC. Obávají se, že uran by mohl představovat radiologické riziko, a mají také obavy z jaderného zabezpečení. MAAE uvedla, že místo, kde byl uran uložen, nebylo na území kontrolovaném vládou.

Inspektoři MAAE „zjistili, že 10 sudů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě UOC (koncentrátu uranové rudy), které Libye dříve prohlásila za uskladněné na tomto místě, nebylo na místě přítomno,“ uvedlo prohlášení MAAE.

V prohlášení organizace uvedla, že podnikne další aktivity „k objasnění okolností zmizení jaderného materiálu a jeho současného umístění“. Není jasné, kdy se uran ztratil nebo kdo ho mohl vzít.

Podle Scotta Roeckera z iniciativy Nuclear Threat Initiative, globální bezpečnostní organizace zabývající se jadernými otázkami, uran zmizel z velmi vzdáleného místa v jižní Libyi, kde se nachází „spousta oblastí bez správy“.

„Pokud vezmete tento materiál z tohoto místa, musíte ho opravdu chtít,“ řekl pro BBC Newsday program. Dodal, že množství, které zdá se zmizelo, je „přibližně desetina množství materiálu uloženého v zařízení, takže je jasně poznat, že chybí.“

Materiál může být použit jako vstupní surovina pro výrobu jaderné zbraně

MAAE řekla BBC, že pracuje na objasnění toho, co se stalo. Jak byl jaderný materiál odstraněn a kde se nyní nachází. Roecker uvedl, že z materiálu „v jeho současné podobě nelze vyrobit jadernou zbraň“. Ale by mohl být použit jako „vstupní surovina“ – surovina potřebná pro program jaderných zbraní.

Také bagatelizoval obavy z radiace a poznamenal, že „ve své současné podobě skutečně žádnou radiaci nemá“ a v důsledku toho byl uložen v jakýchsi „dosti primitivních sudech“. Podle jeho názoru by mohl být materiál potenciálně použit pro jiné účely, jako je jaderná energetika. Nicméně poukazuje na fakt, že země běžně nakupují materiál na otevřeném trhu. „Možná to ukradl někdo, kdo z toho chce mít zisk? Je kolem toho spousta scénářů,“ řekl.

Inspekce byla odložena z bezpečnostních důvodů

MAAE vysvětlila, že dosažení místa bylo v poslední době komplikované. Nález je výsledkem inspekce původně plánované na loňský rok, uvádí agentura Reuters. Ta „musela být odložena kvůli bezpečnostní situaci v regionu“ a nakonec byla provedena toto úterý, uvádí důvěrné prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.

V prosinci 2003 se Libye veřejně zřekla jaderných, biologických a chemických zbraní a souhlasila s tím, že se omezí na držení balistických raket s dosahem ne více než 300 km.

Nepokoje v zemi

Od roku 2011, kdy byl sesazen bývalý libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí, je ale země rozdělena na konkurenční politické a vojenské frakce. Nyní je rozdělena mezi prozatímní vládu v hlavním městě Tripolisu a další na východě, vedenou generálem Chalífou Haftarem. Ani jeden z nich však nemá pod kontrolou jih, odkud byl uran odcizen.

Poslední velký konflikt skončil v roce 2020. Libyjská prozatímní vláda, zavedená na začátku roku 2021 prostřednictvím mírového plánu podporovaného OSN, měla trvat pouze do voleb naplánovaných na prosinec téhož roku. Ty se však dosud nekonaly, její legitimita je nyní tedy sporná.

Od doby, kdy síly podporované NATO svrhly plukovníka Kaddáfího, soupeří o vliv v Libyi mnoho zahraničních vlád a skupin. Patří mezi ně ruská Wagnerova skupina a ozbrojenci z Islámského státu. Země bohatá na ropu je zemí značného „bezpráví“ a dříve byla popisována jako „bazar zbraní“. V roce 2103 experti OSN uvedli, že zbraně pašované z Libye přiživují konflikty v jiných částech Afriky a na Blízkém východě.

Doporučujeme

Rostoucí ceny plynu nutí rodiny v Asii vařit na dřevě

Rostoucí ceny plynu na vaření začínají v části Asie ohrožovat zdraví lidí i snahy o čistší domácí energie. Kvůli krizi kolem Íránu se palivo pro mnoho rodin stává příliš drahé a domácnosti se vracejí k topení a vaření na dřevě.

KOMENTÁŘ: Trump letí do Číny hlavně dělat byznys. Akcionáře těchto firem to potěší

Otázky lidských práv? Válka na Ukrajině? Tchaj-wan? Ne. Americký prezident Donald Trump se při návštěvě Číny pravděpodobně vyhne většině citlivých témat. Žádná převratná politická dohoda se nečeká. Složení pasažérů Air Force One ukazuje, že půjde hlavně o byznys.

Britský premiér Starmer varuje před chaosem, pokud by byl sesazen

Britský premiér Keir Starmer, který čelí sílícímu tlaku členů vlády i poslanců své vládní Labouristické strany, dnes slíbil pokračovat s plánem reforem a varoval před chaosem, pokud by byl sesazen. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer se dnes krátce sešel s ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za možného premiérova konkurenta. Britská média včetně veřejnoprávní BBC si povšimla, že schůzka byla mimořádně krátká, trvala méně než 20 minut.

Moskva hlásí noční sestřelení 286 ukrajinských dronů, Kyjev 111 ruských strojů

Ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 286 ukrajinských dronů, oznámilo dnes na platformě Telegram ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 111 ruských bezpilotních letounů ze 139 strojů, které Rusko na Ukrajinu podle něj vyslalo v úterý večer a v noci na dnešek. Ruské regionální úřady přitom hlásí škody v podnicích v Krasnodarském kraji, Jaroslavské oblasti a v závodě na zpracování plynu v Astrachaňské oblasti.

Válka s Íránem už USA vyšla na 29 miliard dolarů

Válka s Íránem vyjde Spojené státy draho. Zatím stála USA 29 miliard dolarů (zhruba 600 miliard korun). Její konec je přitom v nedohlednu kvůli sporným otázkám ohledně íránského jaderného programu a Hormuzského průlivu. Ceny ropy tak pravděpodobně v nadcházejících týdnech setrvají nad 100 dolary za barel, predikuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Novým šéfem amerického imigračního úřadu ICE se stane Venturella

Novým úřadujícím ředitelem amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se stane jeho dlouholetý představitel David Venturella, který v minulosti pracoval pro soukromou vězeňskou společnost. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa to oznámila v úterý. Rozhodnutí přichází v době, kdy se ministerstvo vnitřní bezpečnosti snaží utlumit intenzivní pozornost médií vyvolanou mimo jiné protiimigračními zásahy v Minneapolisu, kde imigrační agenti v lednu zastřelili dva Američany. Píše o tom deník The New York Times (NYT).

Trump zahájí třídenní návštěvu Číny, jednat bude o Íránu a obchodním příměří

Americký prezident Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi. K Trumpovi se podle stanice BBC připojí také 17 šéfů významných amerických podniků. Půjde o první cestu hlavy Spojených států do Číny od roku 2017.

Jsme svobodní. Venezuela odmítá stát se 51. státem USA

Nemáme v plánu stát se 51. státem USA, uvedla úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez poté, co její americký protějšek Donald Trump znovu naznačil, že by se jeho administrativa mohla pokusit jihoamerickou zemi anektovat.

Rubio doprovází Trumpa do Číny, i když je na jejím sankčním seznamu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio doprovází prezidenta Donalda Trumpa na cestě do Pekingu navzdory tomu, že na něj Čína v minulosti uvalila sankce. Čínské úřady tento problém vyřešily změnou přepisu jeho jména, uvedla agentura AFP.

Saúdská Arábie tajně zaútočila na Írán

Saúdská Arábie podnikla během války na Blízkém východě několik neveřejných úderů na území Íránu. Šlo o odvetu za útoky, které zasáhly saúdské království. Rijád tím poprvé přímo vojensky zasáhl proti svému hlavnímu regionálnímu rivalovi na jeho vlastním území.

Nový Zéland změní klimatický zákon, který zastaví žaloby proti firmám

Novozélandská vláda chce upravit klimatický zákon tak, aby firmy nečelily občanským žalobám za škody spojené se změnou klimatu. Zásah se dotkne i přelomového sporu aktivisty Mike Smitha proti velkým producentům emisí. Kritici mluví o ochraně korporací, vláda naopak tvrdí, že brání ekonomickou jistotu.

Írán si upevňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem

Irák a Pákistán si u Íránu zajistily průjezd tankerů s ropou a zkapalněným zemním plynem Perským zálivem. Dohody ukazují, jak silnou páku má Teherán nad jednou z nejdůležitějších energetických tras světa. Krize kolem Hormuzského průlivu už zvedá ceny ropy i LNG a tvrdě dopadá hlavně na asijské ekonomiky.

Král Karel oslavil 50 let od založení The King’s Trust

Charitativní organizace založená králem Karlem na podporu mladých lidí slaví 50 let od svého vzniku. Výroční večer v londýnské Royal Albert Hall spojil členy královské rodiny, známé osobnosti i lidi, kterým projekt během let pomohl změnit život.

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama