ZprávyV Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

V Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyhlásila poplach po návštěvě svých inspektorů na nezveřejněném místě začátkem tohoto týdne. Z lokality v Libyi zmizelo dvě a půl tuny uranu, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Inspektoři MAAE zjistili, že zmizelo 10 sudů obsahujících uranovou rudu, informuje BBC. Obávají se, že uran by mohl představovat radiologické riziko, a mají také obavy z jaderného zabezpečení. MAAE uvedla, že místo, kde byl uran uložen, nebylo na území kontrolovaném vládou.

Inspektoři MAAE „zjistili, že 10 sudů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě UOC (koncentrátu uranové rudy), které Libye dříve prohlásila za uskladněné na tomto místě, nebylo na místě přítomno,“ uvedlo prohlášení MAAE.

V prohlášení organizace uvedla, že podnikne další aktivity „k objasnění okolností zmizení jaderného materiálu a jeho současného umístění“. Není jasné, kdy se uran ztratil nebo kdo ho mohl vzít.

Podle Scotta Roeckera z iniciativy Nuclear Threat Initiative, globální bezpečnostní organizace zabývající se jadernými otázkami, uran zmizel z velmi vzdáleného místa v jižní Libyi, kde se nachází „spousta oblastí bez správy“.

„Pokud vezmete tento materiál z tohoto místa, musíte ho opravdu chtít,“ řekl pro BBC Newsday program. Dodal, že množství, které zdá se zmizelo, je „přibližně desetina množství materiálu uloženého v zařízení, takže je jasně poznat, že chybí.“

Materiál může být použit jako vstupní surovina pro výrobu jaderné zbraně

MAAE řekla BBC, že pracuje na objasnění toho, co se stalo. Jak byl jaderný materiál odstraněn a kde se nyní nachází. Roecker uvedl, že z materiálu „v jeho současné podobě nelze vyrobit jadernou zbraň“. Ale by mohl být použit jako „vstupní surovina“ – surovina potřebná pro program jaderných zbraní.

Také bagatelizoval obavy z radiace a poznamenal, že „ve své současné podobě skutečně žádnou radiaci nemá“ a v důsledku toho byl uložen v jakýchsi „dosti primitivních sudech“. Podle jeho názoru by mohl být materiál potenciálně použit pro jiné účely, jako je jaderná energetika. Nicméně poukazuje na fakt, že země běžně nakupují materiál na otevřeném trhu. „Možná to ukradl někdo, kdo z toho chce mít zisk? Je kolem toho spousta scénářů,“ řekl.

Inspekce byla odložena z bezpečnostních důvodů

MAAE vysvětlila, že dosažení místa bylo v poslední době komplikované. Nález je výsledkem inspekce původně plánované na loňský rok, uvádí agentura Reuters. Ta „musela být odložena kvůli bezpečnostní situaci v regionu“ a nakonec byla provedena toto úterý, uvádí důvěrné prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.

V prosinci 2003 se Libye veřejně zřekla jaderných, biologických a chemických zbraní a souhlasila s tím, že se omezí na držení balistických raket s dosahem ne více než 300 km.

Nepokoje v zemi

Od roku 2011, kdy byl sesazen bývalý libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí, je ale země rozdělena na konkurenční politické a vojenské frakce. Nyní je rozdělena mezi prozatímní vládu v hlavním městě Tripolisu a další na východě, vedenou generálem Chalífou Haftarem. Ani jeden z nich však nemá pod kontrolou jih, odkud byl uran odcizen.

Poslední velký konflikt skončil v roce 2020. Libyjská prozatímní vláda, zavedená na začátku roku 2021 prostřednictvím mírového plánu podporovaného OSN, měla trvat pouze do voleb naplánovaných na prosinec téhož roku. Ty se však dosud nekonaly, její legitimita je nyní tedy sporná.

Od doby, kdy síly podporované NATO svrhly plukovníka Kaddáfího, soupeří o vliv v Libyi mnoho zahraničních vlád a skupin. Patří mezi ně ruská Wagnerova skupina a ozbrojenci z Islámského státu. Země bohatá na ropu je zemí značného „bezpráví“ a dříve byla popisována jako „bazar zbraní“. V roce 2103 experti OSN uvedli, že zbraně pašované z Libye přiživují konflikty v jiných částech Afriky a na Blízkém východě.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama