ZprávyV Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

V Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyhlásila poplach po návštěvě svých inspektorů na nezveřejněném místě začátkem tohoto týdne. Z lokality v Libyi zmizelo dvě a půl tuny uranu, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Inspektoři MAAE zjistili, že zmizelo 10 sudů obsahujících uranovou rudu, informuje BBC. Obávají se, že uran by mohl představovat radiologické riziko, a mají také obavy z jaderného zabezpečení. MAAE uvedla, že místo, kde byl uran uložen, nebylo na území kontrolovaném vládou.

Inspektoři MAAE „zjistili, že 10 sudů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě UOC (koncentrátu uranové rudy), které Libye dříve prohlásila za uskladněné na tomto místě, nebylo na místě přítomno,“ uvedlo prohlášení MAAE.

V prohlášení organizace uvedla, že podnikne další aktivity „k objasnění okolností zmizení jaderného materiálu a jeho současného umístění“. Není jasné, kdy se uran ztratil nebo kdo ho mohl vzít.

Podle Scotta Roeckera z iniciativy Nuclear Threat Initiative, globální bezpečnostní organizace zabývající se jadernými otázkami, uran zmizel z velmi vzdáleného místa v jižní Libyi, kde se nachází „spousta oblastí bez správy“.

„Pokud vezmete tento materiál z tohoto místa, musíte ho opravdu chtít,“ řekl pro BBC Newsday program. Dodal, že množství, které zdá se zmizelo, je „přibližně desetina množství materiálu uloženého v zařízení, takže je jasně poznat, že chybí.“

Materiál může být použit jako vstupní surovina pro výrobu jaderné zbraně

MAAE řekla BBC, že pracuje na objasnění toho, co se stalo. Jak byl jaderný materiál odstraněn a kde se nyní nachází. Roecker uvedl, že z materiálu „v jeho současné podobě nelze vyrobit jadernou zbraň“. Ale by mohl být použit jako „vstupní surovina“ – surovina potřebná pro program jaderných zbraní.

Také bagatelizoval obavy z radiace a poznamenal, že „ve své současné podobě skutečně žádnou radiaci nemá“ a v důsledku toho byl uložen v jakýchsi „dosti primitivních sudech“. Podle jeho názoru by mohl být materiál potenciálně použit pro jiné účely, jako je jaderná energetika. Nicméně poukazuje na fakt, že země běžně nakupují materiál na otevřeném trhu. „Možná to ukradl někdo, kdo z toho chce mít zisk? Je kolem toho spousta scénářů,“ řekl.

Inspekce byla odložena z bezpečnostních důvodů

MAAE vysvětlila, že dosažení místa bylo v poslední době komplikované. Nález je výsledkem inspekce původně plánované na loňský rok, uvádí agentura Reuters. Ta „musela být odložena kvůli bezpečnostní situaci v regionu“ a nakonec byla provedena toto úterý, uvádí důvěrné prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.

V prosinci 2003 se Libye veřejně zřekla jaderných, biologických a chemických zbraní a souhlasila s tím, že se omezí na držení balistických raket s dosahem ne více než 300 km.

Nepokoje v zemi

Od roku 2011, kdy byl sesazen bývalý libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí, je ale země rozdělena na konkurenční politické a vojenské frakce. Nyní je rozdělena mezi prozatímní vládu v hlavním městě Tripolisu a další na východě, vedenou generálem Chalífou Haftarem. Ani jeden z nich však nemá pod kontrolou jih, odkud byl uran odcizen.

Poslední velký konflikt skončil v roce 2020. Libyjská prozatímní vláda, zavedená na začátku roku 2021 prostřednictvím mírového plánu podporovaného OSN, měla trvat pouze do voleb naplánovaných na prosinec téhož roku. Ty se však dosud nekonaly, její legitimita je nyní tedy sporná.

Od doby, kdy síly podporované NATO svrhly plukovníka Kaddáfího, soupeří o vliv v Libyi mnoho zahraničních vlád a skupin. Patří mezi ně ruská Wagnerova skupina a ozbrojenci z Islámského státu. Země bohatá na ropu je zemí značného „bezpráví“ a dříve byla popisována jako „bazar zbraní“. V roce 2103 experti OSN uvedli, že zbraně pašované z Libye přiživují konflikty v jiných částech Afriky a na Blízkém východě.

Doporučujeme

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama