-8.3 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyV Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

V Libyi zmizelo několik tun uranu, varuje OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyhlásila poplach po návštěvě svých inspektorů na nezveřejněném místě začátkem tohoto týdne. Z lokality v Libyi zmizelo dvě a půl tuny uranu, uvedl jaderný dozorčí orgán OSN. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Inspektoři MAAE zjistili, že zmizelo 10 sudů obsahujících uranovou rudu, informuje BBC. Obávají se, že uran by mohl představovat radiologické riziko, a mají také obavy z jaderného zabezpečení. MAAE uvedla, že místo, kde byl uran uložen, nebylo na území kontrolovaném vládou.

Inspektoři MAAE „zjistili, že 10 sudů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě UOC (koncentrátu uranové rudy), které Libye dříve prohlásila za uskladněné na tomto místě, nebylo na místě přítomno,“ uvedlo prohlášení MAAE.

V prohlášení organizace uvedla, že podnikne další aktivity „k objasnění okolností zmizení jaderného materiálu a jeho současného umístění“. Není jasné, kdy se uran ztratil nebo kdo ho mohl vzít.

Podle Scotta Roeckera z iniciativy Nuclear Threat Initiative, globální bezpečnostní organizace zabývající se jadernými otázkami, uran zmizel z velmi vzdáleného místa v jižní Libyi, kde se nachází „spousta oblastí bez správy“.

„Pokud vezmete tento materiál z tohoto místa, musíte ho opravdu chtít,“ řekl pro BBC Newsday program. Dodal, že množství, které zdá se zmizelo, je „přibližně desetina množství materiálu uloženého v zařízení, takže je jasně poznat, že chybí.“

Materiál může být použit jako vstupní surovina pro výrobu jaderné zbraně

MAAE řekla BBC, že pracuje na objasnění toho, co se stalo. Jak byl jaderný materiál odstraněn a kde se nyní nachází. Roecker uvedl, že z materiálu „v jeho současné podobě nelze vyrobit jadernou zbraň“. Ale by mohl být použit jako „vstupní surovina“ – surovina potřebná pro program jaderných zbraní.

Také bagatelizoval obavy z radiace a poznamenal, že „ve své současné podobě skutečně žádnou radiaci nemá“ a v důsledku toho byl uložen v jakýchsi „dosti primitivních sudech“. Podle jeho názoru by mohl být materiál potenciálně použit pro jiné účely, jako je jaderná energetika. Nicméně poukazuje na fakt, že země běžně nakupují materiál na otevřeném trhu. „Možná to ukradl někdo, kdo z toho chce mít zisk? Je kolem toho spousta scénářů,“ řekl.

Inspekce byla odložena z bezpečnostních důvodů

MAAE vysvětlila, že dosažení místa bylo v poslední době komplikované. Nález je výsledkem inspekce původně plánované na loňský rok, uvádí agentura Reuters. Ta „musela být odložena kvůli bezpečnostní situaci v regionu“ a nakonec byla provedena toto úterý, uvádí důvěrné prohlášení šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.

V prosinci 2003 se Libye veřejně zřekla jaderných, biologických a chemických zbraní a souhlasila s tím, že se omezí na držení balistických raket s dosahem ne více než 300 km.

Nepokoje v zemi

Od roku 2011, kdy byl sesazen bývalý libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí, je ale země rozdělena na konkurenční politické a vojenské frakce. Nyní je rozdělena mezi prozatímní vládu v hlavním městě Tripolisu a další na východě, vedenou generálem Chalífou Haftarem. Ani jeden z nich však nemá pod kontrolou jih, odkud byl uran odcizen.

Poslední velký konflikt skončil v roce 2020. Libyjská prozatímní vláda, zavedená na začátku roku 2021 prostřednictvím mírového plánu podporovaného OSN, měla trvat pouze do voleb naplánovaných na prosinec téhož roku. Ty se však dosud nekonaly, její legitimita je nyní tedy sporná.

Od doby, kdy síly podporované NATO svrhly plukovníka Kaddáfího, soupeří o vliv v Libyi mnoho zahraničních vlád a skupin. Patří mezi ně ruská Wagnerova skupina a ozbrojenci z Islámského státu. Země bohatá na ropu je zemí značného „bezpráví“ a dříve byla popisována jako „bazar zbraní“. V roce 2103 experti OSN uvedli, že zbraně pašované z Libye přiživují konflikty v jiných částech Afriky a na Blízkém východě.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama