Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu. Informuje o tom Euronews, The Guardian a další servery.
Jeho vyjádření, která vypadala jako žert, zazněla krátce poté, co Washington oznámil nové sankce vůči tomuto ostrovnímu státu, které Havana ostře odsoudila jako „kolektivní trest“.
Trump jokes that US Navy will takeover Cuba on the way back from Iran https://t.co/RTUovhnfwt
— euronews (@euronews) May 2, 2026
Trump o situaci mluvil během projevu na akci Forum Club of the Palm Beaches, kde vystoupil jako hlavní řečník. V odlehčeném tónu uvedl, že americké námořnictvo by se „na cestě zpět z Íránu mohlo zastavit na Kubě“. Zároveň ale pronesl i výroky, které vyvolaly obavy z možného dalšího konfliktu.
„Teď má Kuba problémy. Nejdřív dokončíme jednu věc. Rád dokončuji práci. Na cestě zpět z Íránu tam pošleme jednu z našich velkých lodí. Zastaví se asi sto metrů od pobřeží a oni řeknou: ‚Děkujeme moc. Vzdáváme se‘,“ uvedl Trump.
Naznačil tak, že vojenská varianta vůči Kubě je podle jeho administrativy dlouhodobě ve hře. Napětí mezi Washingtonem a Havanou se zvyšuje už od ledna, kdy USA zasáhly ve Venezuele a svrhly prezidenta Nicoláse Madura. Kuba podle Trumpa podporovala Madurovy aktivity, mimo jiné i v oblasti obchodu s drogami, výměnou za ropu a finanční prostředky.
Po americkém zásahu byly tyto dodávky přerušeny, což vedlo na Kubě k vážnému nedostatku ropy. Ten ochromil řadu odvětví včetně zdravotnictví. Organizace spojených národů opakovaně varovala, že situace na ostrově směřuje k humanitární krizi.
Kubánská vláda sankce odsoudila
Nově oznámené sankce cílí na široké spektrum osob a sektorů kubánské ekonomiky. Podle prezidentského dekretu se týkají například energetiky, obrany, těžby, financí či bezpečnostních složek. Sankce mohou dopadnout i na zahraniční banky, které s těmito subjekty spolupracují. Postižení lidé navíc nebudou moci vstoupit na území USA.
Kubánská vláda reagovala ostře. Ministr zahraničí Bruno Rodríguez Parrilla označil kroky USA za „jednostranná donucovací opatření“. „Tyto kroky svědčí o záměru znovu uvalit na kubánský lid kolektivní trest,“ prohlásil.
Zároveň upozornil, že načasování oznámení sankcí na 1. května není náhodné: „Není náhodou, že tato opatření byla oznámena v den, kdy miliony Kubánců vycházejí do ulic, aby odsoudily americkou blokádu.“
Parrilla také obvinil Spojené státy z vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí a z porušování mezinárodního práva. „Tato opatření mají extrateritoriální povahu a porušují Chartu OSN,“ uvedl.
Washington zároveň vyzývá kubánské vedení k jednání, přičemž varuje, že by k nim mělo dojít „než bude příliš pozdě“. Prezident Miguel Díaz-Canel však dlouhodobě odmítá jednat za podmínek, které považuje za nepřijatelné. Kuba je podle něj připravena jednat pouze na základě vzájemného respektu, rovnosti a bez ohrožení své suverenity.
