-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
VOLBY USA 2024Trump: Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pomůžeme, ale chceme něco na...

Trump: Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pomůžeme, ale chceme něco na oplátku

Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru pro televizi Fox News připustil, že Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pokud chce zpátky americkou ekonomickou a vojenskou podporu bez ohledu na výsledek války, musí dát Spojeným státům něco na oplátku. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun). Informují o tom The Kyiv Independent a The India Times.

Trump v rozhovoru s Fox News, v němž navíc prohlásil, že Palestinci nebudou mít právo vrátit se do Pásma Gazy, protože ho budou vlastnit Spojené státy, nevyloučil, že by jednoho dne nemohla být Ukrajina ruským územím. Není přitom jasné, jak jeho slova interpretovat. Zda se jedná o výhružku Kyjevu, že USA by mohly učinit výhodnou dohodu s Ruskem. Přesně z toho má totiž prezident Volodymyr Zelenskyj obavy.

„Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská nebo možná jednou nebude ruská,“ řekl o Ukrajině Trump a zdůraznil, že nemá problém s její podporou, ta se však musí Spojeným státům vrátit. „Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky,“ prohlásil podle serveru The Kyiv Independent. „A řekl jsem jim, že chci ekvivalent třeba ve formě vzácných nerostů v hodnotě 500 miliard dolarů,“ pokračoval prezident. „A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci“.

Zelenskyj již minulý týden uvedl, že Ukrajina, geologicky rozmanité území bohaté na vzácné nerosty zásadní pro výrobu high-tech zařízení, chytrých telefonů, elektromobilů, pokročilých mikročipů a dalších, je takové dohodě nakloněna.

Trump se trochu přepočítal

Není však jasné, jak přišel Trump na částku 500 miliard dolarů. Kongres ještě za vlády demokratického prezidenta Joe Bidena vyčlenil na pomoc Ukrajině 170 miliard dolarů, přičemž na vojenskou pomoc šlo 60 miliard dolarů. USA zatím poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc ve výši 88 miliard dolarů. Zelenskyj minulý měsíc tvrdil, že na Ukrajinu dorazila méně než polovina slíbené americké pomoci.

Trump zopakoval, že USA poskytly Ukrajině mnohem větší podporu než evropští partneři. Členské země Evropské unie (EU) poskytly Ukrajině finanční, vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě 145 miliard dolarů.

Trump se rovněž zavázal ukončit válku do 24 hodin od nástupu do prezidentského úřadu. Tak se nestalo. Nově si klade za cíl ukončit boje do 100 dní. Kolem Trumpova mírového plánu však panují nejasnosti. V rozhovoru s Fox News alespoň potvrdil, že brzy pošle na Ukrajinu svého zvláštního zmocněnce Keitha Kelloga, jehož hlavním úkolem je přijít s plánem příměří, napsal web The Times of India.

Koncem týdne se navíc uskuteční očekávané setkání Zelenského a amerického viceprezidenta J. D. Vanceho. Dojde k tomu na mnichovské bezpečnostní konferenci.

Reklama

Doporučujeme

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama