VOLBY USA 2024Trump: Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pomůžeme, ale chceme něco na...

Trump: Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pomůžeme, ale chceme něco na oplátku

Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru pro televizi Fox News připustil, že Ukrajina by jednou mohla být ruská. Pokud chce zpátky americkou ekonomickou a vojenskou podporu bez ohledu na výsledek války, musí dát Spojeným státům něco na oplátku. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun). Informují o tom The Kyiv Independent a The India Times.

Trump v rozhovoru s Fox News, v němž navíc prohlásil, že Palestinci nebudou mít právo vrátit se do Pásma Gazy, protože ho budou vlastnit Spojené státy, nevyloučil, že by jednoho dne nemohla být Ukrajina ruským územím. Není přitom jasné, jak jeho slova interpretovat. Zda se jedná o výhružku Kyjevu, že USA by mohly učinit výhodnou dohodu s Ruskem. Přesně z toho má totiž prezident Volodymyr Zelenskyj obavy.

„Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská nebo možná jednou nebude ruská,“ řekl o Ukrajině Trump a zdůraznil, že nemá problém s její podporou, ta se však musí Spojeným státům vrátit. „Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky,“ prohlásil podle serveru The Kyiv Independent. „A řekl jsem jim, že chci ekvivalent třeba ve formě vzácných nerostů v hodnotě 500 miliard dolarů,“ pokračoval prezident. „A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci“.

Zelenskyj již minulý týden uvedl, že Ukrajina, geologicky rozmanité území bohaté na vzácné nerosty zásadní pro výrobu high-tech zařízení, chytrých telefonů, elektromobilů, pokročilých mikročipů a dalších, je takové dohodě nakloněna.

Trump se trochu přepočítal

Není však jasné, jak přišel Trump na částku 500 miliard dolarů. Kongres ještě za vlády demokratického prezidenta Joe Bidena vyčlenil na pomoc Ukrajině 170 miliard dolarů, přičemž na vojenskou pomoc šlo 60 miliard dolarů. USA zatím poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc ve výši 88 miliard dolarů. Zelenskyj minulý měsíc tvrdil, že na Ukrajinu dorazila méně než polovina slíbené americké pomoci.

Trump zopakoval, že USA poskytly Ukrajině mnohem větší podporu než evropští partneři. Členské země Evropské unie (EU) poskytly Ukrajině finanční, vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě 145 miliard dolarů.

Trump se rovněž zavázal ukončit válku do 24 hodin od nástupu do prezidentského úřadu. Tak se nestalo. Nově si klade za cíl ukončit boje do 100 dní. Kolem Trumpova mírového plánu však panují nejasnosti. V rozhovoru s Fox News alespoň potvrdil, že brzy pošle na Ukrajinu svého zvláštního zmocněnce Keitha Kelloga, jehož hlavním úkolem je přijít s plánem příměří, napsal web The Times of India.

Koncem týdne se navíc uskuteční očekávané setkání Zelenského a amerického viceprezidenta J. D. Vanceho. Dojde k tomu na mnichovské bezpečnostní konferenci.

Reklama

Doporučujeme

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.

S pákistánským premiérem se sešla íránská delegace i viceprezident USA Vance

Americká delegace v čele s viceprezidentem J.D. Vancem jedná v hotelu Serena v pákistánské metropoli Islámábádu s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, napsala dnes po poledni agentura Reuters. S předsedou vlády před Vancem také podle agentury AFP jednala íránská delegace. V metropoli se mají konat mírové rozhovory mezi USA a Íránem s cílem ukončit válku, kterou USA a Izrael proti Íránu zahájily na konci února.

Posádka Artemis II se po desetidenní misi vrátila bezpečně na Zemi

Posádka mise Artemis II se po téměř desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Návrat završil první pilotovaný let k Měsíci po více než půl století. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že dnešní den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.

Dům šéfa OpenAI se stal terčem útoku

Dům Sam Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, v San Franciscu se stal terčem útoku zápalnou lahví. Policie zadržela dvacetiletého muže, který údajně brzy ráno hodil improvizované zápalné zařízení na vstupní bránu domu a později vyhrožoval také v sídle společnosti.

Zmizela na moři. Její manžel mezitím skončil v rukou policie

Američanka Lynette Hooker zmizela před několika dny během plavby na Bahamách a její případ rychle nabral nečekaný směr. Zatímco po ženě se stále pátrá, její manžel Brian Hooker skončil v policejní vazbě a čelí výslechu kvůli okolnostem jejího zmizení.

Orbán čelí největší zkoušce za poslední roky

Viktor Orbán vstupuje do nedělních voleb ve výjimečně oslabené pozici. Po šestnácti letech u moci čelí nejsilnějšímu tlaku za celou dobu svého působení a v Maďarsku sílí odpor i v kruzích, které mu dříve pevně stály po boku. Kromě únavy z jeho dlouhého vládnutí se do popředí dostaly korupční skandály, ekonomické problémy a rostoucí podpora opozice.

Macron poprvé jednal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, mluvili o konfliktech

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes poprvé jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV., píší agentura AFP a italská média. Vatikán k schůzi uvedl, že francouzský prezident jednal s papežem a vatikánskými představiteli o konfliktech ve světě. Macron k jednání řekl, že s papežem mají totožné přesvědčení, že usilovat o mír je povinností. Očekávalo se, že jednání se budou týkat mezinárodních krizí, války na Blízkém východě a situace v Libanonu.

Meloni varuje před poplatky v Hormuzském průlivu

Plán Íránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem může zasáhnout světový obchod i dodávky energií. Italská premiérka Giorgia Meloni proto varovala, že podobný krok by mohl změnit obchodní toky a přinést citelné ekonomické dopady.

Kraken otevřel kryptu cestu k účtu u Fedu

Kryptoměnová burza Kraken získala přístup k účtu u americké centrální banky. Jde o první případ, kdy podobný účet získala firma z kryptosektoru, a otevírá to cestu k užšímu propojení digitálních aktiv s tradičním finančním systémem.

Stín, nebo smrt. Vedra už překračují naše limity, šokovalo vědce

Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.

Kolem jednání USA a Íránu panuje nejistota, Teherán žádá klid zbraní v Libanonu

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Stanice NBC dnes informovala, že poblíž pákistánské letecké základny Nur Chán byl spatřen transportní letoun amerického letectva.

Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských nočních útocích

Ruské útoky v noci na dnešek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, oznámil ráno na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je po ruském dronovém útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama