Americký prezident Donald Trump pozval svého kolumbijského kolegu Gustava Petra na návštěvu do Bílého domu. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social po telefonátu s tímto levicovým politikem. Rozhovor trval podle Petra asi hodinu a kolumbijský prezident pozvání přijal. Datum schůzky zatím není známo. Trump už od loňska viní Petra z podílu na pašování drog do USA a tento týden mu nepřímo pohrozil podobnou operací, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které rovněž viní z narkoterorismu.
„Bylo mi velkou ctí hovořit s kolumbijským prezidentem Gustavem Petrem, který volal, aby vysvětlil situaci ohledně drog a další neshody, které mezi námi jsou,“ napsal Trump. Uvedl také, že je za telefonát i tón, v jakém se nesl, rád a že se těší na schůzku s Petrem v blízké budoucnosti. „Schůzka se uskuteční ve Washingtonu v Bílém domě,“ napsal s tím, že na jejím uspořádání pracují ministři zahraničí obou zemí.
Telefonát se uskutečnil v den, kdy v Kolumbii na Petrovu výzvu vyšly do ulic tisíce lidí protestovat proti Trumpovým výhrůžkám a za suverenitu své země. Trump v neděli mimo jiné novinářům řekl, že Kolumbie je stejně jako Venezuela velmi nemocná, že ji vede nemocný muž, který vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států. Dodal, že Petro to nebude dělat moc dlouho a že operace Kolumbie mu zní dobře.
Kolumbijský prezident tento týden na síti X napsal několik dlouhých příspěvků, v nichž mimo jiné popisoval, jak jeho vláda bojuje proti drogovým kartelům v Kolumbii, a kritizoval Trumpa za porušování suverenity Venezuely, z níž se podle něj americká vláda snaží udělat svou kolonii. Petro, který v mládí býval členem nyní už neexistující gerilové skupiny M-19, také na síti X napsal, že vezme znovu do ruky zbraň, pokud to bude nutné k obraně svrchovanosti jeho země.
Petro, který se v roce 2022 stal prvním levicovým prezidentem Kolumbie, tento týden kritizoval imperialistické ambice americké vlády a Trumpa obvinil, že chce udělat kolonii i z Kolumbie, která sice nemá „ropu ani plyn, ale má uhlí“. „Titul zločince pašujícího drogy, který mi Trump připisuje, je odrazem jeho senilního mozku,“ napsal také na síti X Petro, který v minulosti prohlásil, že whisky zabíjí víc lidí než kokain. Loni v březnu mimo jiné Kolumbie požádala u OSN, aby byla ze seznamu zakázaných drog podle úmluvy OSN o omamných látkách vyřazena koka, z níž se vyrábí kokain. Zdůvodnila to tím, že koka není zdraví škodlivá a že její legalizace a průmyslové využití by mohly přispět k boji proti nakrokartelům.
Prezident Petro tvrdí, že jeho vláda bojuje proti drogovým gangům. Už v roce 2022 ale také zahájil kampaň takzvaného trvalého míru, v jejímž rámci jednal s ozbrojenými skupinami, jejichž násilí dlouhodobě sužuje obyvatele Kolumbie. Některé z těchto skupin ale vydělávají i na obchodu s kokainem, jehož je Kolumbie největším světovým producentem.
Loni v říjnu americká vláda uvalila sankce na Petra, jeho manželku a syna a na kolumbijského ministra vnitra Armanda Benedettiho s odůvodněním, že prezident v rámci své politiky „úplného míru“ poskytl výhody narkoteroristickým organizacím, což podle Washingtonu zvýšilo produkci kokainu.
Kolumbie byla dlouhá desetiletí blízkým spojencem Spojených států v Jižní Americe, vztahy Washingtonu a Bogoty se ale zhoršily po nástupu Trumpa do Bílého domu loni v lednu. Petro mimo jiné kritizoval deportace migrantů ze Spojených států.
Napětí mezi Trumpem a Petrem výrazně vzrostlo po sobotním americkém únosu Madura a jeho ženy do Spojených států, kde oba čelí obvinění mimo jiné z pašování drog do USA. Petro to označil za porušení venezuelské suverenity.
