Americký prezident Donald Trump odmítl íránský návrh, který měl během sedmi dnů vést k obnovení běžné lodní dopravy Hormuzským průlivem a zastavení bojů v regionu. Strategická námořní cesta zůstává od začátku války prakticky uzavřená. Konflikt mezitím komplikuje dodávky energií a dopadá na světovou ekonomiku. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Írán představil návrh během Valného shromáždění OSN v New Yorku a prostřednictvím katarských prostředníků ho předal Spojeným státům. Podle Teheránu mohl odstartovat sedmidenní proces, na jehož konci by se Hormuzský průliv znovu otevřel a bojující strany by přerušily útoky.
Trump ale dohodu v sobotu odmítl. „Odmítám jejich návrh. Odmítl jsem jejich dohodu,“ řekl novinářům v Bílém domě. Podle něj chce Írán průliv rychle otevřít především kvůli ekonomickým problémům.
Trump rejects Iran’s ceasefire proposal to reopen Strait of Hormuz https://t.co/PKHAyDVbVN
— Financial Times (@FT) September 26, 2026
Írán nabídl otevření průlivu do sedmi dnů
„Chtějí uzavřít dohodu, aby okamžitě otevřeli Hormuzský průliv, protože si vedou velmi špatně,“ prohlásil Trump. Zároveň tvrdil, že Spojené státy už mají nad průlivem „úplnou kontrolu“ a lodě s ropou jím proplouvají.
Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější námořní trasy světa. Za běžných okolností jím prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu. Od vypuknutí války na konci února však lodní doprava prudce klesla a omezení provozu přispělo k výrazným výkyvům cen energií.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že pokud budou Spojené státy ochotné přistoupit na dohodu, může začít sedmidenní odpočet k otevření průlivu a přerušení regionálních bojů. Poté by podle něj mohly následovat širší rozhovory o dalších tématech.
Jedním z nich by mohl být íránský jaderný program. Trump dlouhodobě požaduje, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Teherán však nechce ustoupit od svého práva obohacovat uran ani vyvézt zásoby vysoce obohaceného uranu ze země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján současně uvedl, že je jeho země připravena jednat o jaderném programu i dalších otázkách. Odmítá však podle svých slov „šikanu nebo nátlak“. Zopakoval také, že Írán neusiluje o válku a nechce vyvíjet jaderné zbraně.
Konflikt zasahuje stále větší část regionu
Současná válka začala 28. února americkými a izraelskými útoky. Írán odpověděl údery proti Izraeli, americkým základnám a spojencům Washingtonu v Perském zálivu. Zároveň zablokoval Hormuzský průliv. Spojené státy naopak udržují blokádu íránských přístavů, která dál zatěžuje íránskou ekonomiku.
Předchozí diplomatické pokusy konflikt neukončily. Boje během uplynulých sedmi měsíců střídaly přestávky a nové útoky. Zemřely při nich tisíce lidí, íránské konvenční síly utrpěly značné ztráty a válka dál prohloubila ekonomické problémy země.
Napětí se navíc přelévá do dalších částí Blízkého východu. Íránem podporovaní Húsíové v Jemenu v poslední době zesílili útoky na saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu a snaží se narušit vývoz ropy přes Rudé moře. Tento měsíc ovládli také strategické části jemenského pobřeží včetně přístavu Mokka poblíž průlivu Báb al Mandab.
Saúdská koalice v sobotu oznámila, že zachytila dvě balistické rakety a drony vypálené Húsíi směrem na Saúdskou Arábii. Konflikt tak nyní zasahuje dvě klíčové námořní trasy světového obchodu, Hormuzský průliv na východě Arabského poloostrova a Báb al Mandab na západě.
Trump přitom tento týden na Valném shromáždění OSN naznačil, že dohodu s Íránem očekává až po listopadových volbách do Kongresu. Teherán naopak tvrdí, že podmínky pro dohodu už existují. „Pokud má americká strana skutečný zájem dosáhnout dohody a znovu otevřít Hormuzský průliv, všechno je nyní připraveno,“ řekl Arakčí.
