Určitě si z dětství pamatujete na glitry neboli třpytky. Ve školkách i školách se s nimi vyrábělo, děvčata si jimi zdobila nehty. Třpytivé pigmenty se však mnohdy vyrábějí za použití toxických materiálů a mikroplastů. Vědci nyní z rostlinných složek vytvořili třpytky ekologické, uvádí Science News.
Za nově vytvořenými, netoxickými, ale také biologicky rozložitelnými třpytkami stojí celulóza. Polysacharid, jež je hlavní složkou stěn rostlinných buněk. Rostlinám tak pomáhá zůstat silnými a pevnými, píše BBC.
K celulóze jako potenciálnímu zdroji pro třpytivé materiály se vědci dostali díky africké rostlině Pollia condensata, která se pyšní plody v kovově lesklé modré barvě.
Studie z roku 2012, jež se objevila v časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America), uvedla, že jasně modré zbarvení plodů této rostliny je intenzivnější než u jakéhokoli dříve popsaného biologického materiálu.
K jeho vzniku dochází tak, že vzory celulózových vláken v buněčných stěnách odrážejí specifické vlnové délky světla a dávají tak vzniknout zářivým odstínům, uvádí Science News. Obdobně „tvoří“ barvu i někteří živočichové.
„Říkala jsem si, že když to dokážou rostliny, měli bychom to zvládnout i my,“ říká chemička Silvia Vignolini z University of Cambridge.
Z kaše glitry
Společně se svými kolegy přeměnila rostlinnou kašovitou hmotu, jež nalili na plast, v metrové třpytivé stuhy v různých barvách. Ty posléze sundali a mohli je namlít na třpytky. Maria Temming to na serveru Science News přirovnala k pohádkové přeměně slámy ve zlato.
Vignolini dodává, že je možné použít jakýkoliv typ celulózy. Oni konkrétně získali celulózu z dřevoviny.
Vědci ještě potřebují dopady těchto třpytek na životní prostředí otestovat, ale Vignolini je optimistická, dodává Science News. Takto vytvořené glitry by tak mohly být použity například v kosmetice, kde se využívají jako ozdoba na tělo, oční stíny i na vlasy.
Studie se objevila na webu časopisu Nature Materials.