Více
    6.8 C
    Czech
    Čtvrtek, 2 prosince, 2021

    Třpytky z rostlin: Využití by mohly nalézt v kosmetice i na zdobení

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Určitě si z dětství pamatujete na glitry neboli třpytky. Ve školkách i školách se s nimi vyrábělo, děvčata si jimi zdobila nehty. Třpytivé pigmenty se však mnohdy vyrábějí za použití toxických materiálů a mikroplastů. Vědci nyní z rostlinných složek vytvořili třpytky ekologické, uvádí Science News.

    Za nově vytvořenými, netoxickými, ale také biologicky rozložitelnými třpytkami stojí celulóza. Polysacharid, jež je hlavní složkou stěn rostlinných buněk. Rostlinám tak pomáhá zůstat silnými a pevnými, píše BBC.

    K celulóze jako potenciálnímu zdroji pro třpytivé materiály se vědci dostali díky africké rostlině Pollia condensata, která se pyšní plody v kovově lesklé modré barvě.

    Studie z roku 2012, jež se objevila v časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America), uvedla, že jasně modré zbarvení plodů této rostliny je intenzivnější než u jakéhokoli dříve popsaného biologického materiálu.

    K jeho vzniku dochází tak, že vzory celulózových vláken v buněčných stěnách odrážejí specifické vlnové délky světla a dávají tak vzniknout zářivým odstínům, uvádí Science News. Obdobně „tvoří“ barvu i někteří živočichové.

    Říkala jsem si, že když to dokážou rostliny, měli bychom to zvládnout i my,“ říká chemička Silvia Vignolini z University of Cambridge.

    Z kaše glitry

    Společně se svými kolegy přeměnila rostlinnou kašovitou hmotu, jež nalili na plast, v metrové třpytivé stuhy v různých barvách. Ty posléze sundali a mohli je namlít na třpytky. Maria Temming to na serveru Science News přirovnala k pohádkové přeměně slámy ve zlato.

    Vignolini dodává, že je možné použít jakýkoliv typ celulózy. Oni konkrétně získali celulózu z dřevoviny.

    Vědci ještě potřebují dopady těchto třpytek na životní prostředí otestovat, ale Vignolini je optimistická, dodává Science News. Takto vytvořené glitry by tak mohly být použity například v kosmetice, kde se využívají jako ozdoba na tělo, oční stíny i na vlasy.

    Studie se objevila na webu časopisu Nature Materials.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Zařízení VeCare

    „Chytrá náplast“ dokáže sledovat hojení za pomoci aplikace, ukazuje tým ze Singapuru

    Někdy se vám rána dlouho nehojí a vy nevíte proč. Představte si, že byste se na to mohli podívat v aplikaci. Vědci ze Singapuru nyní testují chytrou náplast, která by to v budoucnu mohla umožnit.
    Korálový útes

    Jak Nobelova cena za ekonomii pomáhá chránit korálové útesy

    Mnohá odvětví vzájemně čerpají ze svých znalostí. Nyní vědci poukazují na to, jak moderní teorie portfolia laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Harryho Markowitze dle všeho pomáhá zachránit ohrožené korálové útesy.
    Lávový proud

    Venuše je možná vulkanicky aktivní

    Nová studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že Venuše může být vulkanicky aktivní. Pokud tomu vážně tak je, pomohlo by to vysvětlit, jak sopky ovlivňují vývoj a obyvatelnost planet ve vesmíru.
    Mláďata tuleně

    Mláďata tuleňů mohou měnit tón hlasu, to je mezi savci vzácné

    Schopnost přizpůsobit svůj hlas vzhledem k prostředí má pouze pár druhů živočichů na světě. Nová studie ukazuje, že mezi ně patří i mláďata tuleňů. Dle hlavní autorky práce by tak mohla být dobrým modelem pro studium tajemství lidské řeči.
    Mamut

    Mamutí kel nalezený na dně Tichého oceánu ohromil vědce

    Pilot Randy Prickett a vědec Steven Haddock, výzkumníci z výzkumného ústavu Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI), objevili v roce 2019 mamutí kel 300 km od pobřeží Kalifornie v hloubce 3000 metrů v oceánu. Tehdy se jim podařilo odebrat jen malý kousek klu, a tak se v červenci 2021 vrátili, aby získali kompletní vzorek.
    Mise DART: NASA testuje planetární obranu

    NASA testuje planetární obranu, v rámci mise DART chce změnit dráhu letu planetky

    NASA zahájila misi DART, která zkoumá možnosti ochrany Země před případným nebezpečím srážky s dalším tělesem. Americká vesmírná agentura vyslala aparát na 11 milionů kilometrů dlouhou cestu, na jejímž konci je náraz do malého měsíce Dimorphos.
    Reklama

    Napište svůj komentář

    Napište komentář!
    Zde prosím zadejte své jméno

    Reklama
    Reklama